Kamil Švec strana 2 z 4

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Levicové politické strany se i po komunálních a senátních volbách potýkají s problémy. Nedaří se jim prosadit se ve volbách do zastupitelstev, kde bývaly silné, a ani v senátních volbách nezaznamenávají větší úspěchy. Jak si vedly ČSSD a KSČM?

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Senátoři, kteří obhajují svůj mandát, vstupují do voleb s mírnou výhodou. Mají zkušenosti z předchozí kampaně, jsou ve svém obvodu známí, vědí, s jakou agendou voliče oslovit. Proto stojí za pozornost, pokud se neprobojují ani do druhého kola. Když už se to ale děje, značí to problém.

Senát je horní komorou českého parlamentu. Má své výlučné pravomoce a v některých případech je jeho zapojení do procesu politického rozhodování nezbytné. Vedle toho ale zaznívají hlasy – i z řad některých českých politiků – které označují Senát za zbytečný a chtěly by jej nechat „vyhladovět“. Tito politici mluví například i o tom, že je slabý a že jím lidé pohrdají. V čem je Senát důležitý a proč ho Česko potřebuje? A proč by voliči neměli podceňovat účast v senátních volbách?

Metropoli čekají po čtyřech letech komunální volby, které rozhodnou o novém primátorovi a pražské radě i o vedení jednotlivých městských částí. V uplynulém období město začalo stavět novou linku metra i nové přemostění Vltavy, problémem ale zůstává nedostupnost bydlení a nově se přidává i finanční zátěž v podobě vysokých cen energií. Co se za poslední čtyři roky ve městě podařilo a jaké výzvy čekají na nové vedení?

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Někteří poslanci se po víkendových volbách do lavic ve Sněmovní ulici už nevrátí. Jedná se v mnoha případech o politiky, kteří byli s dolní komorou spojeni po několik funkčních období a patřili k výrazným osobnostem domácí politiky. Končí ale i poslanci, kteří se ve sněmovně zdrželi jen na jedno volební období.

Ve sněmovních volbách voliči nemusí vybírat jen mezi kandidátkami jednotlivých politických stran. Mají možnost volit i mezi jednotlivými kandidáty, kteří usilují o zvolení do Poslanecké sněmovny. A v letošních volbách toho občané u volebních uren také značně využili.

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.

Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.

Hlasy odevzdané ve sněmovních volbách jsou již sečtené a Česko zná vítěze a poražené ze sněmovních voleb. Jak se volilo v jednotlivých oblastech země a kde měly které strany největší podporu?

V letošních volbách propadl více než milion hlasů. Znamená to, že preference milionu voličů nebude mít vliv na složení Poslanecké sněmovny. Propadlých hlasů je nejvíce za celou dobu samostatné České republiky.

Česká strana sociálně demokratická nezískala ani pět procent hlasů, a nebude tak po letošních volbách v Poslanecké sněmovně. Nejstarší česká levicová strana, která byla v dolní komoře více než tři dekády, navázala na sérii neúspěchů z posledních let. Společně s neúspěchem KSČM tak dochází k proměně politické mapy v České republice, ve sněmovně nebude zastoupena žádná z tradičních levicových stran.

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Vítězství ve třetině senátních obvodů jasně patří opozičním stranám. Nejvíce uspěli Starostové a nezávislí, občanští demokraté, méně již kandidáti KDU-ČSL a Piráti. Naopak strany vládní koalice zcela propadly. Z celkových 27 mandátů získaly jeden mandát. Opozice tak může slavit. Jaký budou mít výsledky dopad na fungování Senátu a komu by mělo připadnout křeslo předsedy horní komory, analyzoval Kamil Švec.

Druhé kolo voleb do třetiny Senátu přineslo i několik zajímavých soubojů. Kdo s kým prohrál a kde bylo vítězství nejtěsnější? Web ČT24 přináší několik poznámek politologa a analytika ČT Kamila Švece.

Skončilo druhé kolo voleb do jedné třetiny Senátu. Pro vládní strany jsou výsledky zdrcující. Méně pro hnutí ANO, protože na slabé výsledky ve volbách do horní komory je přivyklé. Naopak v Lidovém domě si sociální demokraté možná už začínají uvědomovat, že neláká ani program, ani osobnosti, píše analytik ČT Kamil Švec.

V českém politickém slovníku už před řadou let zakořenilo slovo „nevýhra“. Tento termín asi nejpřesněji vystihuje situaci dlouhodobě nejsilnějšího politického uskupení v zemi po krajských volbách. Pohledem na celková čísla hnutí ANO zvítězilo. Bude to ale stačit k tomu, aby dosáhlo na výkonnou moc? A jak se proměňuje podpora hnutí v čase?

Krajské volby dávají tušit, že tradiční levice v České republice je na ústupu. Není to jev krátkodobý, aktuální výsledky do krajských zastupitelstev ale opět ukázaly, že voličská podpora těchto stran je čím dál slabší. Strany, které dříve dominovaly krajským zastupitelstvům, se nyní do mnoha z nich ani neprobojovaly. A jsou stranami, které patří k nejvíce poraženým v těchto volbách.

Česká republika si připomíná 30. výročí od voleb, které byly z hlediska budování nového demokratického režimu zásadní; v červenci 1990 zvolili poslanci Federálního shromáždění do prezidentského úřadu Václava Havla. Sami zákonodárci přitom zasedali v parlamentních lavicích jen krátce; měsíc před prezidentskou volbou se konaly i první svobodné volby po sametové revoluci.

V pondělí nečekaně zemřel Jaroslav Kubera. Dlouholetý a úspěšný politik spjatý s Občanskou demokratickou stranou. Česká republika přichází o druhého nejvýše postaveného ústavního činitele, Teplice přichází o úspěšného a dlouholetého primátora. Kubera byl bezesporu jednou z nejviditelnějších a nejstálejších osobností české politiky.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.