Druhé kolo voleb do třetiny Senátu přineslo i několik zajímavých soubojů. Kdo s kým prohrál a kde bylo vítězství nejtěsnější? Web ČT24 přináší několik poznámek politologa a analytika ČT Kamila Švece.
Duely senátních voleb přinesly prohry zkušených osobností, k vítězství ale stačil i rozdíl 27 hlasů
Druhé kolo senátních voleb se vyznačuje zpravidla tím, že volební účast nebývá příliš vysoká. A ani tentokrát tomu nebylo jinak. Je možné spekulovat o vlivu deštivého počasí či dopadu strachu z pandemie, které se mohly podepsat na tom, že celková volební účast dosáhla 16,74 procenta voličů.
Pravdou však je, že před dvěma lety byla velmi podobná a dosáhla 16,49 procenta voličů, v roce 2016 byla ještě mírně nižší – 15,38 procenta voličů. A před šesti lety, kdy byli zvoleni senátoři, kteří svůj mandát letos obhajovali, dosáhla volební účast ve druhém kole 16,69 procenta.
Nejnižší volební účast a těsný výsledek
Pokud bychom hledali volební obvod s letošní nejnižší volební účastí, našli bychom jej v Karviné. Tam se k volbám dostavilo během pátku a soboty jen 7,72 procenta voličů. Tam byl také jeden z nejtěsnějších výsledků druhého kola. K vítězství stačil rozdíl 84 hlasů. Své senátorské křeslo tam obhajoval sociální demokrat Radek Sušil. V Senátu působil od roku 2008, kdy jako jeden z celkových třinácti senátorů zvítězil již v prvním kole. Poražen byl letošním jediným úspěšným kandidátem ANO Ondřejem Feberem.
Jeho stranická minulost je poměrně pestrá. Byl členem Občanského fóra, následně KDS, od roku 1998 se angažoval v pravicové US-DEU, od roku 2009 zase v levicové SPOZ. S Radkem Sušilem se utkal v senátních volbách jako nezávislý kandidát už jednou, právě v roce 2008, kdy skončil na třetím místě. Ještě o dva roky dříve kandidoval do Senátu za KDU-ČSL, také neúspěšně.
A jen 27 hlasů navíc stačilo k vítězství na Vyškovsku. Kandidáta KDU-ČSL Jaroslava Klašku porazil nestraník nominovaný hnutím STAN Karel Zitterbart. Ten získal 50,08 procenta hlasů. Příklad vyškovského volebního obvodu tak ilustruje, že opravdu každý hlas je důležitý a náskok nemusí být vůbec velký.
A ještě jedna zajímavost týkající se čísel. Jedná se naopak o největší rozdíl v zisku hlasů. V Kolíně ho dosáhl nestraník nominovaný hnutím STAN Pavel Kárník. Doposud působil jako ředitel Městské knihovny v Kolíně. Ve volbách ho v druhém kole podpořilo 79,48 procenta voličů, jeho protikandidáta za hnutí ANO volilo jen málo přes 20 procent voličů. Kárník tak v druhém kole dosáhl nejlepšího volebního výsledku ze všech 26 senátorů, kteří o mandát bojovali o tomto víkendu.
Jen o trochu nižší náskok na svého protikandidáta získal Jan Sobotka (za STAN). Ten je senátorem od roku 2018 ve volebním obvodu Trutnov. Zvítězil před dvěma roky v doplňovacích volbách, které se konaly poté, co tehdejší senátor Jiří Hlavatý (za ANO) kandidoval i do Poslanecké sněmovny. Ve volbách uspěl, čímž mu senátorský post zanikl.
Hlavatý to tehdy komentoval pro Deník slovy: „Nepovažuji to za demokratické a vracíme se zpátky do totality. Měl bych si svobodně zvolit, jestli budu v Poslanecké sněmovně, nebo zůstanu senátorem.“ Vzdal se poslaneckého mandátu, kandidoval zpět do Senátu, ale neuspěl. Porazil ho právě Sobotka, který získal přes dvě třetiny hlasů (67,11 procenta hlasů).
Letošní výsledek je pro Jana Sobotku ještě příznivější. Svého protikandidáta Jana Jarolíma (ANO) porazil téměř třemi čtvrtinami hlasů (74,58 procenta hlasů).
Senát opouští osobnosti, výbory budou hledat předsedy
Nejvýraznější změnou v Senátu je odchod sociálního demokrata Milana Štěcha. Ten byl v Senátu už od jeho vzniku v roce 1996. Byl tak doposud jediným senátorem, který byl ve funkci nepřetržitě 24 let. V Senátu začínal ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, v roce 2008 se stal na dva roky místopředsedou horní komory. K této funkci se vrátil v roce 2018 a vykonával ji až do letošních voleb.
Období mezi lety 2010 a 2018 působil jako předseda Senátu. Je tak doposud nejdéle sloužícím předsedou a oněch osm let byl i druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem. Podle jeho prvních vyjádření z politiky odchází: „Jsem zklamaný, to je jasné, ale nemohu opomenout poděkovat svým voličům, dlouhodobým voličům. (…) Nevím, jestli se ještě něčemu podobnému budu věnovat. V tuto chvíli bych řekl, že spíše ne,“ uvedl.
V duelu s Jaroslavem Chalupským (za Svobodné) získal podporu 47,56 procenta voličů. Byl jedním z nejhlasitějších kritiků účasti ČSSD ve vládě společně s hnutím ANO pod vedením Andreje Babiše. A to může být i jeden z důvodů jeho prohry. „Značka sociální demokracie je už delší dobu docela dost poškozená, to se projevilo,“ řekl Štěch České televizi.
Senát opustí také dosavadní tři předsedové senátních výborů. Miroslav Antl, dlouholetý senátor za ČSSD, kandidoval za uskupení Za občany. Ani to však nepomohlo a do horní komory se neprobojoval. Dvanáct let působil v ústavně-právním výboru, v jehož čele pak byl posledních šest let.
Sociální demokrat Ivo Bárek byl v Senátu od roku 2002. Do druhého kola se na Vyškovsku neprobojoval a skončil už v prvním kole. Dlouholetý senátor působil v čele mandátového a imunitního výboru, který bude muset hledat nového předsedu.
Také bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl (za KDU-ČSL) působil v čele výboru, konkrétně toho pro záležitosti EU. A také on neobhájil svůj senátorský mandát. I v tomto případě bude třeba zvolit zcela nového šéfa tohoto v horní komoře vlivného orgánu. Není bez zajímavosti, že Hampl byl zvažován i jako možný předseda horní komory, křeslo tehdy nakonec získal Jaroslav Kubera (ODS).
S prohrou se musí vyrovnat Ivo Valenta (za Soukromníky), významný podnikatel, majitel firmy Synot a také některých médií. Do letošních voleb byl také senátorem. V obvodu Uherské Hradiště získal ve druhém kole 39,21 procenta hlasů. Valenta neuspěl navzdory svým významným podnikatelským aktivitám v regionu. Poražen byl dlouholetým starostou za KDU-ČSL Josefem Bazalou (60,78 procenta hlasů).
Volby v Praze přitáhly voliče
Sledované byly i volby ve třech volebních obvodech v Praze. V rámci zbývajících obvodů byly nadprůměrné. Na Praze 1 činila účast 24,94 procenta, na Praze 5 přišlo k volebním urnám 25,48 procenta voličů a na Praze 9 se druhého kola voleb zúčastnilo 19,54 procenta volič. To je více než před šesti lety, to přišlo hlasovat mezi 17,46 a 18,83 procenta voličů. Letos se tak vrátila k vyšším hodnotám, které volební účast vykazovala v roce 2008, kdy atakovala téměř 30 procent.
I tak je ale volební účast zajímavá, zejména z toho důvodu, že z hlediska hodnotového směřování nabízelo všech šest kandidátů v druhém kole podobný program. Voliči se však zaměřili zejména na zhodnocení dosavadní práce stávajících senátorů. Jak Václav Láska (SEN 21) v obvodu Praha 5, tak David Smoljak (za TOP 09) v obvodu Praha 9 své mandáty obhájili.
Jediným, komu se to nepodařilo, byl Hampl, kterého porazila Miroslava Němcová (ODS), dlouholetá zkušená politička. Ta měla blízko k vítězství už v prvním kole (získala 48,56 procenta hlasů). Hamplovi se nepovedla kampaň mezi prvním a druhým kolem. Tématem se často stávala jeho vyjádření na adresu Němcové, která, ať už byla vytržena z kontextu, či nikoliv, nepomáhala jeho obrazu.
Můžeme předpokládat, že u tak výrazných a vyprofilovaných osobností, jakými bylo těchto šest adeptů, sehrává výrazně větší roli i osobní sympatie kandidátů mezi voliči.
