Senát bude komorou téměř čistě opoziční, píše analytik Švec

Skončilo druhé kolo voleb do jedné třetiny Senátu. Pro vládní strany jsou výsledky zdrcující. Méně pro hnutí ANO, protože na slabé výsledky ve volbách do horní komory je přivyklé. Naopak v Lidovém domě si sociální demokraté možná už začínají uvědomovat, že neláká ani program, ani osobnosti, píše analytik ČT Kamil Švec.

Senátní volby
Zdroj: ČTK Autor: Pavlíček Luboš

Před týdnem skončily krajské volby. V nich zvítězilo hnutí ANO, které vyhrálo v deseti krajích a polepšilo si oproti volbám před čtyřmi lety o dva mandáty. Radost z vítězství ale netrvala dlouho. Když se strany začaly dohadovat o koalicích, hnutí ANO ve většině krajů nevedlo vyjednávání a ani k nim nebylo přizváno. Volební triumf se tak velmi rychle přeměnil v prohru během vyjednávání.

Sociální demokraté minulý týden museli spolknout hořkou pilulku, která se projevila v tom, že v některých krajích se do zastupitelstev ani neprobojovali. A tam, kde ano, tak většinou s nepříliš vysokým ziskem hlasů. Mohli tak spoléhat na to, že si reputaci vylepší právě druhým kolem senátních voleb, ve kterém měli čtyři své kandidáty. To se nepodařilo.

ČSSD mívala většinu, teď padá ke dnu

Sociální demokraté vždy měli své zástupce v Senátu. Historickým pro ně byl rok 2010, tehdy obsadili v 81členném sboru absolutní většinu 41 mandátů. A v následujících letech svoji pozici ještě posílili. Vrcholu dosáhli o dva roky později, kdy kandidáti ČSSD seděli na 46 křeslech v jednacím sále Valdštejnského paláce. Od té doby jejich zastoupení klesá. Ale strana zažila i horší výsledky. Zejména dvouleté období od roku 2004, jakožto etapa, v níž měla strana zastoupení nejnižší. Tehdy disponovala sedmi senátory.

Do těchto voleb měl senátorský klub celkem třináct členů. Nyní v něm zůstanou tři: Radovan Vícha zvolený v roce 2018 a Jaromír Strnad s Janem Žaloudíkem zvolení v roce 2016.

Naopak dlouholetí senátoři, jakými byli například Jiří Dienstbier (od roku 2011), Ivo Bárek (od roku 2002) nebo Miroslav Nenutil (od roku 2008), ve svých funkcích končí. Co víc, nepostoupili ani do druhého kola.

Po krajských volbách je možné říct, že značka ČSSD sama o sobě nestačí a že jí pomáhá spolupráce s jinými subjekty. Z neúspěchu minulého týdne lze odvodit, že ani kvůli programu stranu voliči příliš nevolili.

Po senátních volbách je téměř jisté, že značka ČSSD škodí. Dlouholetí úspěšní senátoři strany letos neuspěli, i když sami o sobě se příliš nezměnili. Pokud by platil argument, že voličům sociální demokracie vadí účast ve vládě, doplatili na jejím angažmá ve Strakově akademii právě senátoři.

Přitom to byli právě oni, kteří v rámci strany byli nejhlasitějšími odpůrci. Ať už to byl zmíněný Jiří Dienstbier, nebo dlouholetý předseda Senátu Milan Štěch. Ten jako jediný seděl v Senátu po celou dobu jeho dosavadní existence. Od roku 1996 pelhřimovský senátor vždy volební vítězství obhájil. Letos už ne a po 24 letech bude muset svoji kancelář opustit.

O tom, jak se vyvíjí situace ČSSD v Senátu, hovoří i srovnání. V roce 2014, kdy uspěli ti, kteří dnes své posty obhajovali, postoupilo do druhého kola 19 senátorů a 10 jich bylo zvoleno. Letos do druhého kola postoupili čtyři a neuspěl ani jediný.

Hnutí ANO prohrálo také, ale jinak

Zůstaneme-li u srovnání, před šesti lety tehdy mladé a nepříliš zkušené hnutí ANO vyslalo do druhého kola senátních voleb devět svých kandidátů. Uspěli čtyři. Pokud bychom ale čekali, že s přibývajícími lety bude hnutí zkušenosti sbírat a zvyšovat své zastoupení, byli bychom zklamáni. I po šesti letech je situace podobná. Do druhého kola postoupilo letos osm kandidátů. Mandát ale získal jen jeden z nich.

A podobné to s hnutím ANO bylo i v letech předchozích. V prvním kole zaznamenává dílčí úspěch s ne úplně malým počtem postupujících, v druhém kole ale velmi ztrácí. Kandidáti ANO jen těžko získávají podporu protikandidátů z prvního kola. Jen těžko se jim daří přesvědčit voliče jiných stran, aby se rozhodli podpořit je a do volební urny hodit lístek ANO.

I proto jejich senátorský klub patří k těm menším. V končícím období má celkem sedm členů. Ze čtyř zvolených senátorů v roce 2014 obhajovali svůj post dva: Zdeňka Hamousková a Peter Koliba a ani jeden za hnutí ANO. A oba Senát opustí. Mezi čtveřicí senátorů byla tehdy Zuzana Baudyšová, která loni složila mandát a na její místo nastoupil senátor David Smoljak. Posledním čtvrtým byl Jiří Hlavatý, který se oproti svým očekáváním nechal zvolit poslancem a do Senátu už se mu vrátit nepodařilo.

Pokud chce hnutí ANO i nadále zůstávat hlavní politickou silou, může být pro ni podceňování Senátu nepříjemnou komplikací. Opozice po těchto volbách ještě více posílí už teď jasnou většinu. Vládní strany disponují osmi z 81 mandátů. KSČM, která ve sněmovně vládu podporuje, svého senátora již několik let nemá.

Při prosazování ústavních zákonů, ale i při běžném legislativním procesu, může horní komora komplikovat práci vládě. Předseda hnutí ANO ale jako by se o vítězství ani nesnažil: „Hnutí ANO se nikdy nedaří ve volbách do Senátu, takže to pro mě není žádné překvapení,“ konstatoval. A nezbývá mu než doufat. „Pokud bude změna na místě předsedy (Senátu – pozn. red.), doufejme, že to bude člověk, který bude chtít spolupracovat s vládou, a ne dělat politiku.“ Sám na to díky slabému zastoupení v Senátu vliv mít nebude.