analytik ČT

Vítězství ve třetině senátních obvodů jasně patří opozičním stranám. Nejvíce uspěli Starostové a nezávislí, občanští demokraté, méně již kandidáti KDU-ČSL a Piráti. Naopak strany vládní koalice zcela propadly. Z celkových 27 mandátů získaly jeden mandát. Opozice tak může slavit. Jaký budou mít výsledky dopad na fungování Senátu a komu by mělo připadnout křeslo předsedy horní komory, analyzoval Kamil Švec.

Druhé kolo voleb do třetiny Senátu přineslo i několik zajímavých soubojů. Kdo s kým prohrál a kde bylo vítězství nejtěsnější? Web ČT24 přináší několik poznámek politologa a analytika ČT Kamila Švece.

Krajské volby dávají tušit, že tradiční levice v České republice je na ústupu. Není to jev krátkodobý, aktuální výsledky do krajských zastupitelstev ale opět ukázaly, že voličská podpora těchto stran je čím dál slabší. Strany, které dříve dominovaly krajským zastupitelstvům, se nyní do mnoha z nich ani neprobojovaly. A jsou stranami, které patří k nejvíce poraženým v těchto volbách.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Přestože se poslanecké kluby snaží ve sněmovně vystupovat jako jeden tým, ne vždy se to daří stoprocentně. Analýza fungování současné Poslanecké sněmovny ukazuje, že nejvíce jednotní jsou během hlasování zákonodárci SPD. Naopak nejvíce se ve svém rozhodování navzájem liší zástupci ČSSD.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok aktuálního volebního období. Přesně 20. listopadu se poslanci vloni sešli na ustavující schůzi dolní parlamentní komory. Od té doby začali projednávat 198 zákonů, z nichž přibližně každý šestý už byl schválen. Oproti minulosti jsou poslanci v předkládání návrhů zákonů mimořádně aktivní.

Kongresové volby v USA přicházejí na řadu vždy v polovině prezidentova mandátu. A jakkoliv se od nich očekává, že jim budou dominovat lokální témata, jsou do značné míry referendem o prezidentovi zejména během jeho prvního mandátu – píše ve svém komentáři analytik ČT Teodor Marjanovič.

Pro dvojici vládních stran ANO a ČSSD bylo druhé kolo senátních voleb důležité nejen z hlediska úspěchu samotných uskupení, ale zejména proto, že Senát může komplikovat situaci vládě v přijímání zákonů. Babišův kabinet, který navíc nemá většinu ve sněmovně, se musí spoléhat na hlasy komunistů a nyní se bude muset vypořádat i se Senátem, v němž má většinové zastoupení opozice.

Česko se připravuje na podzimní volby do obecních zastupitelstev. Oficiálně už jsou známá jména téměř čtvrt milionu kandidátů, z nichž si lidé vyberou své zastupitele. Přibližně jen polovina ze současných kandidátů se přitom o hlasy ucházela v minulých volbách před čtyřmi lety. Data ukazují, že kandidáti politických stran z minulých voleb v nemalém počtu nově kandidují raději jako nezávislí. Strany ale dokázaly získat nové uchazeče, kteří před čtyřmi lety vůbec nekandidovali – ty zlákala zejména trojice úspěšných stran ANO, SPD a Piráti.

Ihned po srpnové invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy byli ještě v noci na 21. srpna 1968 odvlečeni čelní představitelé Československa do zahraničí. V zemi však i nadále fungovaly místní struktury, vláda a parlament. Jednokomorové Národní shromáždění získávalo politické sebevědomí už v průběhu obrodného procesu pražského jara. Rozhodující však bylo, jak se poslanci zachovají v průběhu několika dnů těsně po invazi.

Podle nejnovějšího vydání Globálního indexu míru (Global Peace Index) je Česko sedmou nejbezpečnější zemí na světě. Oproti loňsku je to pokles o jednu příčku, který byl způsoben navýšením vývozu zbraní a pokračujícím zapojením do konfliktů v zahraničí. Česko se i přesto stále drží na špičce žebříčku. Špatnou zprávou ale je, že většina států světa si v hodnocení bezpečnosti pohoršila a úroveň bezpečnosti ve světě je na aktuálně nejnižší úrovni za posledních 10 let.