Pro dvojici vládních stran ANO a ČSSD bylo druhé kolo senátních voleb důležité nejen z hlediska úspěchu samotných uskupení, ale zejména proto, že Senát může komplikovat situaci vládě v přijímání zákonů. Babišův kabinet, který navíc nemá většinu ve sněmovně, se musí spoléhat na hlasy komunistů a nyní se bude muset vypořádat i se Senátem, v němž má většinové zastoupení opozice.
Hnutí ANO šlo do druhého kola s deseti kandidáty, voliče se je však podařilo přesvědčit jen v jednom případě: na Šumpersku zvítězil Miroslav Adámek. Hnutí tak posílí svůj senátorský klub na sedm členů.
Sociální demokraté vstupovali do druhého kola s ještě horší bilancí. Postoupilo pět jejích kandidátů, mandát se nakonec podařilo obhájit pouze jednomu. V Senátu tak po ustavující schůzi zasedne 13 „oranžových“ senátorů. Přitom ještě před volbami měl senátorský klub ČSSD 23 členů.
Dohromady budou mít obě vládní strany 20 senátorů. O hlasy komunistů se v Senátu opírat nemohou, KSČM ztratila své zastoupení v horní komoře úplně, o mandát chomutovského senátora přišla již v prvním kole a v Karviné se Miladě Halíkové uspět nepodařilo.
Strany, podílející se na vládě, tak disponují v Senátu čtvrtinou z celkových 81 mandátů. Premiérovi Andreji Babišovi tím začíná období, které může být z hlediska legislativních návrhů velmi krušné. Každý návrh zákona, který poslanci schválí, totiž putuje k senátorům, kteří jej mohou dolní komoře parlamentu vrátit. Sněmovna pak ale potřebuje 101 hlasů poslanců, aby svůj návrh prosadila navzdory Senátu.
Ve Valdštejnském paláci, v němž Senát sídlí, bude po těchto volbách jasná většina, která nemusí s vládními návrhy souhlasit. Vláda tak bude buď prosazovat zákony navzdory této většině, což ale bude znamenat naprosté spoléhání na poslance KSČM, nebo bude muset více komunikovat se senátory a připravovat návrhy, které budou více kompromisní a budou odrážet i jejich požadavky.
Jak dlouho může vláda spoléhat na komunisty?
Senátní ani komunální volby nedopadly pro komunisty uspokojivě. Poprvé v historii nebudou mít v Senátu žádné zastoupení. Ztratili také velkou část zastupitelů – například se poprvé od roku 1990 neprobojovali do zastupitelstva hlavního města Prahy. Připomenout je třeba také to, že v loňských sněmovních volbách strana dosáhla nejhoršího volebního výsledku od svého vzniku v roce 1921.
To vyvolává nevoli uvnitř strany a sílí hlasy pro svolání mimořádného sjezdu a odvolání předsedy Vojtěcha Filipa. Největším kritikem je bývalý místopředseda strany Josef Skála, který vyzval Filipa k odstoupení. „Čestní muži a ženy by nepochybně odpovědnost vyvodili velmi rychle. Neprodleně,“ prohlásil před několika dny.
Směrem k vládě je však důležitější jeho další nedávné tvrzení. Komunistická strana by podle něj měla změnit postoj k toleranci vlády. „Teď je třeba se znovu podívat na náš vztah k vládě a v něčem bezpochyby i přitvrdit,“ prohlásil Skála.
V případě, že by došlo k přeskupení sil v komunistické straně, je tolerance vládě nejistá a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s šéfem sociálních demokratů Janem Hamáčkem by museli hledat hlasy pro podporu Programového prohlášení i v Poslanecké sněmovně. Senát by pak byl druhou výraznou komplikací. Manévrovací a politický prostor vlády by se velmi zúžil.
ODS slaví, v Senátu posílila
Senátní volby dopadly úspěšně pro občanské demokraty. Do druhého kola postoupilo 11 jejích kandidátů, deset z nich uspělo a usednou do senátorského křesla. Jediným, kdo mandát nezískal, je Jiří Kozák (ODS), který prohrál na Benešovsku s protikandidátem Zdeňkem Hrabou, nominovaným hnutím STAN.
Strana zažila výrazný pád ve sněmovních volbách v roce 2013, kdy získala pouze 7,72 procenta hlasů. V posledních letech se však její situace zlepšuje a ODS se daří ve volbách uspět. Po loňských sněmovních volbách je nejsilnější opoziční stranou a i v průzkumech veřejného mínění se dlouhodobě pohybuje sice s odstupem, ale na druhém místě za vládním ANO.
Senátní volby jsou tak nejvýraznějším úspěchem občanských demokratů za posledních pět let. Svou roli mohlo sehrát i to, že voliči vnímají Senát jako komoru vyvažující Poslaneckou sněmovnu, a podporovali opoziční kandidáty právě z tohoto důvodu.
Ustavující schůze se bude konat 14. listopadu. Noví senátoři složí slib, zvolí předsedu a začnou se věnovat své agendě. A právě po tomto datu se ukáže, jak silná je vláda v rámci parlamentu a jak budou její návrhy přijímány. Pokud Senát bude chtít vystupovat proti vládě, jen těžko se bude dařit kabinetu Andreje Babiše prosadit to, co občanům sliboval, aniž by hledal širší podporu.
