V českém politickém slovníku už před řadou let zakořenilo slovo „nevýhra“. Tento termín asi nejpřesněji vystihuje situaci dlouhodobě nejsilnějšího politického uskupení v zemi po krajských volbách. Pohledem na celková čísla hnutí ANO zvítězilo. Bude to ale stačit k tomu, aby dosáhlo na výkonnou moc? A jak se proměňuje podpora hnutí v čase?
Letošní výsledky hovoří jasně. Hnutí ANO zvítězilo v krajských volbách s ještě mírně lepším výsledkem než před čtyřmi lety. V roce 2016 uspělo v devíti krajích, letos dokonce v deseti. To se může jevit jako výrazný úspěch. A tak to také vnímá předseda hnutí Andrej Babiš: „Mám z toho upřímnou radost. De facto možná ještě větší než v roce 2016. Byla tady obrovská nejistota, jestli přijdou naši voliči, dají nám hlasy, nepodlehnou různým dezinformacím.“
Když se ale podíváme na počet získaných mandátů, je to pohled již méně optimistický. ANO obhajovalo 176 krajských mandátů a letos si polepšilo. Získalo jich však jen 178. Vítězství v jednom kraji navíc je z hlediska hodnocení voleb předsedou úspěch, který je možné prezentovat voličům. Tento úspěch je ale relativizován oním nevýrazným navýšením zisku volebních mandátů.
Oproti roku 2016 hnutí uspělo nově v Jihočeském a Zlínském kraji a také na Vysočině. Naopak ztratilo první pozici v Kralovéhradeckém a Středočeském kraji. Tam se dokonce propadlo na třetí místo, zejména kvůli negativnímu vnímání dosluhující hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové. To ostatně v povolebním prohlášení zmiňoval sám premiér: „Je velká škoda, že paní hejtmanka si to pokazila různými aférkami.“ V obou zmiňovaných krajích si pohoršilo o jeden mandát.
Když se zaměříme na zisk krajských mandátů, není jejich nárůst, respektive pokles nikterak výrazný. V krajích, ve kterých hnutí nově zvítězilo, získalo buď totožný, nebo jen o jeden zvýšený počet mandátů. Tedy žádný výrazný nárůst, ale spíše stagnace a zhoršení výsledků ostatních.
Sedm vítězných krajů ANO
Hnutí ANO se podařilo zvítězit ve volbách v roce 2016 a v roce 2020 v sedmi krajích. O tom, jak si hnutí ANO ve volbách vede, vypovídá i rozdíl mezi prvním a druhým kandidujícím subjektem a jak se tento rozdíl proměnil mezi dvěma volbami. Nejmenší rozdíl náskoku mezi vítězným hnutím ANO a stranou, která skončila na druhé příčce, přinesly výsledky v Plzeňském kraji. Rozdíl činí pouze 1,27 procentního bodu.
Přitom ještě před čtyřmi lety byl náskok ANO na druhého v pořadí 4,17 procentního bodu. Podobně se rozdíl snížil v Olomouckém kraji. Před čtyřmi lety vyhrálo hnutí ANO s náskokem téměř 10 procentních bodů, letos se snížil na 7,5 procentního bodu.
Mírné oslabení ukazují i výsledky v Jihomoravském kraji. Z téměř pěti procentních bodů náskoku v roce 2016 se rozdíl v roce 2020 snížil na 4,22 procentního bodu. Pokles náskoku není vždy výrazný, ale ukazuje, že na ANO se mohou dotahovat další strany.
Opačným případem je kraj Moravskoslezský. Hejtmanem je poměrně výrazný a oblíbený Ivo Vondrák. Jemu se podařilo náskok na druhého v pořadí zvýšit a volby vyhrál s náskokem 16,4 procentního bodu. Oproti volbám v roce 2016 je to nárůst o více než sedm procentních bodů.
A obdobně tomu bylo i v Ústeckém kraji. Hnutí ANO posílilo a náskok v počtu volebních hlasů zvýšilo ze 7,42 procentního bodu na 13,5 procentního bodu. Nutno podotknout, že situace v Ústí je specifická tím, že pro kraj tradiční subjekty KSČM a ČSSD významně oslabily či se do zastupitelstva neprobojovaly. Letošní výsledky jsou tak trochu revolucí oproti tomu, jak bývalo složené zastupitelstvo dříve.
V Pardubickém kraji ANO sice zvítězilo, zvýšilo svůj náskok na politické uskupení na druhé pozici. Není to však dáno tím, že by hnutí posílilo. Volby vyhrálo v letech 2016 a 2020 s přibližně 19 procenty hlasů. Náskok je dán ale oslabením konkurenčních politických subjektů.
Vyhrát a nevládnout
I když hnutí ANO volby vyhrálo v naprosté většině krajů, jistotu vládnutí jí to nedává. Už krátce po volbách se ukázalo, že se zopakuje situace z roku 2016, kdy vítěz voleb byl obejit konkurenčními subjekty, které skončily za ním.
Během soboty pokračování takové koalice oznámil dosluhující hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Později večer bylo hnutí ANO vyšachováno i z vyjednávání o koalici v Jihomoravském kraji. Opakuje se tak situace z komunálních voleb, kdy hnutí přišlo o primátora moravské metropole. Nyní s největší pravděpodobností přijde i o post hejtmana.
Naopak v Moravskoslezském kraji si hejtmana udrží. Ivo Vondrák už den po volbách oznámil, že jedná s dalšími politickými stranami o spolupráci. Bude tak patřit k několika hejtmanům hnutí ANO, kteří svůj post obhájí. Podobná situace nastane i v Karlovarském kraji, kde hnutí obhájí hejtmanský post.
Naopak středočeská Jaroslava Pokorná Jermanová a jihomoravský Bohumil Šimek se zřejmě stanou jen řadovými zastupiteli. Otazníky se vznáší nad situací v Olomouckém kraji, kde ještě není jasné, zda ANO součástí koalice bude.
Hnutí ANO má pozici obtížnou. Zejména proto, že vztahy mezi ním a dalšími politickými subjekty nejsou vždy vstřícné. Dostává se tak při vyjednávání mimo hru. Situaci na regionální úrovni nepomáhá ani to, že se do motivací k vyjednávání může promítat i situace na celostátní úrovni.
Jak nakonec dopadne skládání krajských koalic, ještě není jasné. Co však jasnější je, že volební vítězství nezaručuje jeho přetavení v politický vliv. Zatím to nevypadá, že by hnutí ANO posilovalo. Naopak se zdá, že z hlediska mandátů a počtu koalic spíše stagnuje.
