Kamil Švec strana 4 z 4

Prezident Miloš Zeman obhájil prezidentský mandát na dalších pět let. Čeká ho jmenování nové vlády a sám uvedl, že chce prosazovat přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Web ČT24 sestavil seznam událostí, do kterých může prezident v příštích pěti letech výrazně promluvit a které se mohou změnit.

Jaký typ voličů přesvědčil Miloš Zeman a kdo dal svůj hlas naopak Jiřímu Drahošovi? Bývalý předseda Akademie věd získal podporu ve městech s vyšším podílem vysokoškoláků, Zeman přesvědčil nezaměstnaný venkov. Také obce s vyšším věkovým průměrem se přiklonily spíše ke stávající hlavě státu.

Volební vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách bylo velmi těsné. Získal přibližně 51,4 % hlasů, poražený Jiří Drahoš 48,6 % hlasů. Podívejte se na interaktivní mapu volebních výsledků dle jednotlivých obcí v Česku.

První kolo prezidentských voleb se konalo necelé tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny. Nabízí se tedy otázka, jak se překrývá podpora prezidentských kandidátů s volbou konkrétních stran a hnutí. Analýzy ukazují, že Miloš Zeman získal hlasy zejména v obcích, kde byla na podzim silná KSČM, ANO a SPD. V baštách ODS uspěli Jiří Drahoš a Mirek Topolánek, Pavel Fischer byl populární na tradičně lidovecké jižní Moravě.

V sobotu skončilo první kolo historicky druhých přímých voleb prezidenta České republiky. Co rozhodlo o tom, že do druhého kola nakonec postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Současný prezident bodoval u starších voličů a nezaměstnaných, bývalý předseda Akademie věd pak zejména u vysokoškoláků. Fischera vynesla k třetímu místu podpora žen a bývalý premiér Topolánek propadl u starších voličů.

Volby prezidenta opět ukázaly, že je Česko rozděleno. Jinak volí vesnice a města, obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností. Navíc i výsledky prezidentského klání opětovně potvrdily, že Praha a její okolí volí zcela odlišně než zbývající část republiky. Nejúspěšnějšími kandidáty byli Miloš Zeman a Jiří Drahoš, kteří postoupili do 2. kola.

Hlasy v historicky druhých přímých prezidentských volbách jsou sečteny. A jsou pochopitelně známi i dva finalisté. O vítězi nyní rozhodne to, ke komu se přikloní voliči neúspěšných kandidátů. ČT24 přináší analýzu vzájemných podobností a naopak rozdílů ve volebních výsledcích jednotlivých kandidátů v obcích. Ty totiž mohou hrát klíčovou roli v tom, ke komu se za dva týdny hlasy „přelijí“.

V Evropě nejsou menšinové vlády ničím zvláštním. Od konce 2. světové války až dodnes úřadovalo ve 30 vybraných evropských zemích celkem 832 demokratických vlád. Z nich více než čtvrtina vládla menšinově, jelikož tyto vlády neměly dostatečnou oporu v parlamentu. Portál ČT24.cz přináší kompletní analýzu vlád v Evropě od roku 1945.

Poslanecká sněmovna má za sebou ustavující schůzi. Ta začala přesně měsíc po volbách a byla druhou nejdelší v historii Česka. Do čela sněmovny byl zvolen Radek Vondráček (ANO), a stal se tak prvním předsedou této instituce, který není členem ODS nebo ČSSD. V řízení sněmovny mu bude pomáhat i pětice zvolených místopředsedů, i když zvoleni byli prozatím pouze čtyři z nich. Česko tak prožilo již sedmou ustavující schůzi ve svých dějinách. Přestože letošní úvodní jednání patřilo spíše k těm více vzrušeným, bouřlivost některých minulých schůzí překonána nebyla.

Na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny budou v pondělí poprvé jednat poslanci a poslankyně zvolení v říjnových volbách. Jak si vedli jejich předchůdci v poslaneckých lavicích? Web ČT24.cz nabízí kompletní přehled aktivity a jedinečné shrnutí o činnosti Poslanecké sněmovny mezi lety 2013–2017.