Kamil Švec strana 3 z 4

V úterý skončila vládní krize kolem ministra kultury. Po několikaměsíčním odvolávání Antonína Staňka a několika dalších týdnech vyjednávání o tom, kdo nastoupí na jeho místo, je jasno. Novým ministrem se stal sociální demokrat Lubomír Zaorálek. A o prvním kroku má jasno. Chce se vložit do vyjednávání o státním rozpočtu. Proč je to důležité a proč by měl, i když mu na to zbývají tři dny?

Volby do Evropského parlamentu postupně odeznívají. Neúspěšné politické strany analyzují důvody, proč nebyly schopny voliče oslovit, ty ostatní zase řeší již nadcházející volební období a snaží se uplatnit vliv na evropskou politiku. Jaká témata v předvolebních kampaních rezonovala? V Maďarsku šlo o migraci, na Slovensku o vymezování vůči krajní pravici. V Británii hrál hlavní roli nepřekvapivě brexit.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

V neděli skončily volby do Evropského parlamentu. Celkových 21 mandátů českých europoslanců si rozdělí sedm politických stran. Nejvíce jich získá vítězné hnutí ANO, nově uspěli Piráti či SPD Tomia Okamury. Naopak ČSSD ve volbách propadla a nezískala ani jeden mandát. Jak se na volební podpoře projevovala míra nezaměstnanosti či jak se měnila volební účast? A kdo na volbách vydělal?

Po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu se ukazují první rozdíly v podpoře politických stran a hnutí. K těm nejvýznamnějším patří odlišnosti v geografickém ukotvení jednotlivých uskupení. Jinak totiž volila Morava a Čechy, krajské periferie a velká města.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Když půjdou Češi v pátek a sobotu k volebním urnám, budou vybírat své zástupce do Evropského parlamentu z 39 kandidátních listin. Všechny strany již představily své programy a lídry, ovšem volič se teoreticky může rozhodnout i podle jiného kritéria. Může se ptát, ke které politické „rodině“ se partaj připojí.

Přesně za měsíc se v Česku uskuteční volby do Evropského parlamentu. Jelikož nový parlament bude rozhodovat o podobě budoucí Evropské komise, brexitu či víceletém rozpočtu, svoji šanci ovlivnit tyto události mají občané EU právě během nadcházejícího hlasování. O 21 českých europoslaneckých křesel se uchází celkem 844 kandidátů. Web ČT24 přináší podrobnou interaktivní mapu se všemi z nich.

Hlasy voličů jsou sečteny a třetina nových senátorů zvolena. Hlavní otázkou je nyní to, jak bude vypadat politické rozložení Senátu. Většina kandidátů byla navržena politickými stranami – u nich lze předpokládat, že posílí klub dané strany. U jiných kandidátů ale zůstává členství v konkrétním klubu otázkou. Web ČT24 nabízí předpokládanou podobu nového rozložení sil v horní parlamentní komoře. Sociální demokraté výrazně oslabí, naopak klub ODS čeká posílení.

Pro dvojici vládních stran ANO a ČSSD bylo druhé kolo senátních voleb důležité nejen z hlediska úspěchu samotných uskupení, ale zejména proto, že Senát může komplikovat situaci vládě v přijímání zákonů. Babišův kabinet, který navíc nemá většinu ve sněmovně, se musí spoléhat na hlasy komunistů a nyní se bude muset vypořádat i se Senátem, v němž má většinové zastoupení opozice.

O víkendu skončilo první kolo senátních voleb. Již tradičně se o posty ucházeli kandidáti různých profesí a zaměření. Přesto bychom mohli vyčlenit jednu skupinu z nich, která byla specifická – neúspěšní prezidentští kandidáti. Jak ve volbách dopadli a přinesla jim prezidentská kandidatura nějakou výhodu v těchto volbách?

V říjnových senátních volbách uspěli kandidáti již v prvním kole hned ve dvou případech, ve zbývajících 25 se bude příští týden konat druhé kolo. V něm se utkají nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. V deseti obvodech má své kandidáty hnutí ANO, nejsilnější vládní i sněmovní strana. Jaké šance má však Babišovo hnutí na úspěch? Podaří se mu posílit své pozice v Senátu?

V zastupitelstvu hlavního města Prahy budou poprvé od sametové revoluce chybět sociální demokraté a komunisté. Vyplývá to z průběžných zisků obou stran při sečtení více než 70 procent okrsků. Neúspěch je pro obě politické síly důležitou zprávou.

Voliči v pátek a sobotu rozhodnou, kdo usedne v zastupitelstvech obcí a měst, ve třetině senátních obvodů pak budou rozhodovat i o 27 nových senátorech. Obsazení obecních zastupitelstev je pro voliče velmi důležité zejména proto, že rozhodování na místní úrovni se často dotýká jejich každodenního života. Ale nejen pro občany se jedná o důležité rozhodnutí. Výsledky voleb jsou podstatné i pro samotné politické strany.

Komunální úroveň politických systémů je velmi pestrá a v jednotlivých zemích se lze setkat s různými variantami obsazování zastupitelských postů. Neliší se ale jenom volební systémy; různou podobu mají například i kompetence a podoba obecních institucí, a to nejen mezi jednotlivými státy, ale například i v rámci samotných zemí. Česká televize přináší základní přehled o podobě komunálních politických systémů u našich sousedů.

Ve volbách před čtyřmi lety zvítězilo v Praze hnutí ANO, které sestavilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí (KDU-ČSL, STAN, Zelení). Vládnutí však provázely spory, což se projevilo i na stavu města. Spíše než rozvoj a investice bylo pro Prahu charakteristické politikaření. Během tohoto funkčního období se podařilo dokončit Metropolitní plán, na straně druhé stále není rozhodnuto o stavbě linky metra D a ve špatném stavu jsou i pražské mosty.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v Římě jednal se svým italským protějškem Giuseppem Contem. Hlavním tématem byl boj proti nelegální migraci, který pomohl vynést současnou italskou vládu k moci. Obě strany kabinetu, Hnutí pěti hvězd a Liga, jsou přitom kvůli svým postojům označovány za populistické. Nejsou však zdaleka jediné s touto nálepkou. Už po zhroucení stranického systému takzvané první republiky v roce 1994 začalo období Silvia Berlusconiho ve vrcholné politice, které bylo taktéž charakteristické svými populistickými rysy.

Německá policie uvádí, že jedním z důvodů pohraničních kontrol je kriminalita a obchod s drogami. Navzdory tomu čeští politici z SPD stále tvrdí, že jsou zaváděny jen kvůli nebezpečí migrace – a kritizují Českou televizi.

Přesně před dvaceti lety podepsali Miloš Zeman a Václav Klaus takzvanou opoziční smlouvu. Tehdy ODS, druhá nejsilnější strana ve sněmovně, podpisem dokumentu umožnila vznik menšinové vlády sociální demokracie. Premiérem se stal Miloš Zeman, politická scéna se na několik let znehybnila a rozdíl mezi levicí a pravicí se v české politice setřel.

Itálie se po posledních parlamentních volbách a neúspěšných vyjednáváních o nové vládě ocitla v politické krizi. Pro jihoevropskou zemi nejde o žádnou novinku. Vlády se tam střídají v průměru jednou ročně, politický systém je příliš komplikovaný na přijetí potřebných reforem a k tomu se přidávají čím dál větší ekonomické starosti. Stejně jako na scéně zůstávají všechny zmíněné problémy, nemizí ani politická hvězda Silvia Berlusconiho.

V pondělí začali sociální demokraté hlasovat v klíčovém vnitrostranickém referendu. Rozhodují o případném vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO. Jelikož na těžko předvídatelném výsledku závisí vznik nového kabinetu, stalo se z referenda nejdůležitější stranické hlasování v české historii. Vnitrostranická referenda jsou přitom v Česku spíše výjimkou, většina politických stran je ani neumožňuje. A když už se podobná hlasování v minulosti konala, byla s nimi často spojena řada pochybností.

Současnou vládu v demisi sestavovalo pouze ANO, a v programovém prohlášení se proto odrazila ideální vize tohoto hnutí. Naopak při sestavování nové vlády už Andrej Babiš musel vyjít vstříc nejenom ČSSD, ale i požadavkům KSČM. Díky srovnání dokumentů můžeme odhalit, co si obě strany vymohly. Na prvním místě obranné politiky už například nemá být NATO, ale OSN. Hnutí ANO zároveň vyškrtlo původně obsažený slib usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. Navrhované programové prohlášení se ale od toho starého liší i v dalších oblastech.

Jednání o nové menšinové koaliční vládě ANO a ČSSD vrcholí a obě strany zatím směřují spíše ke spolupráci. S ohledem na dlouhodobou praxi v jiných zemích a na politické zvyklosti přitom vzniká vláda, která zřejmě bude výjimečná. ČSSD se pere o ministerstva, která sociální demokraté v Evropě většinou opomíjejí – finance a vnitro. Navíc chce dvakrát tolik křesel, než kolik strany její velikosti běžně získávají.

„Ve druhém kole začíná vše od nuly,“ řekl Miloš Zeman na tiskové konferenci po sečtení výsledků prvního kola volby prezidenta – a měl pravdu. Začaly dva týdny, v nichž se očekával rozhodující střet dvou prezidentských kandidátů. Stávající prezident, který do té doby popíral vedení předvolební kampaně, musel začít pracovat na svém nečekaně relativně nízkém výsledku z prvního kola, Drahoš zase dotahoval prezidentův náskok. Těch necelých čtrnáct dnů bylo důležitých pro další politické směřování Česka. K jakým událostem mezi oběma koly voleb došlo a co nakonec vedlo k vítězství Miloše Zemana?