Švec: Migrace jako odpověď na všechny otázky

Německá policie uvádí, že jedním z důvodů pohraničních kontrol je kriminalita a obchod s drogami. Navzdory tomu čeští politici z SPD stále tvrdí, že jsou zaváděny jen kvůli nebezpečí migrace – a kritizují Českou televizi.

Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v pořadu Události, komentáře na otázku, zda je možné svádět všechno na uprchlíky a zda nesehrávají roli i vnitrostranické problémy nebo případně blížící se zemské volby v Německu, odpověděl: „Myslím, že tím hlavním tématem nejenom v Německu, ale v celé Evropě je prostě migrační krize.“

28 minut
Radim Fiala v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Místo hledání odpovědí na otázky, zda Česká republika nemá sama vlastní problém, pokud je jedním z hlavních výrobců a dodavatelů pervitinu do Německa, Fiala volil opět stejnou odpověď: „Víte, já myslím, že v tomto případě jde pouze o migrační krizi.“ 

Zcela paradoxní situací pak je, když strana na svém jednání dne 10. července přijala usnesení v následujícím znění: „Informace prezentované Českou televizí, že příčinou kontrol na hranicích s Bavorskem je především vývoz drog z České republiky, je komickou lží. Úrovní manipulace se Česká televize může směle rovnat totalitní Československé televizi před rokem 1989.“

Česká televize netvrdí, že příčinou kontrol je „především vývoz drog“, jak uvádí strana. Nelze však ignorovat, že právě drogová kriminalita je vedle uprchlíků jedním z relevantních důvodů zavádění pohraničních kontrol na německé straně

Migrace, ač přestává být faktickým problémem a postupně ustává, je stále velkým tématem pro některé politické strany, které ho využívají k vlastní prezentaci a oslovování voličů. Téma je stále přiživováno a je odpovědí na všechny mezinárodní otázky, bez ohledu na možné domácí problémy.

Co říkají fakta

Migrační krize v Evropě oslabuje. Počet migrantů přicházejících do Evropy klesá každým rokem. Podle informací Mezinárodní organizace pro migraci v prvním pololetí roku 2016 přišlo do Evropy 240 tisíc migrantů, ve stejném období roku 2017 to bylo 100 tisíc a v první polovině roku 2018 už jen 54 300.

Pokles je tedy poměrně razantní a vše zatím nasvědčuje tomu, že z hlediska přílivu lidí mířících do Evropy mají jednotlivé země to nejhorší za sebou.

Migrační proudy ze zemí severní Afriky a Blízkého východu slábnou, rétorika politických stran tomu však neodpovídá. Mnozí politici zjistili, že téma migrantů je velmi vděčné a dokáže jim přinést politické body.

Strategie je to úspěšná. V Německu se jí daří využívat Alternativě pro Německo (AfD), na Slovensku se podařilo uspět Mariánu Kotlebovi a jeho ĽSNS, protiimigrační rétoriku využívají i vládní strany v Rakousku či Itálii. Radikální a populistické strany se dokonce uchylují ke strašení občanů migranty, k šíření desinformací či vzývání nacionalismu.

V Česku je migrace zásadním tématem pro hnutí Tomia Okamury. Ve svém programu například uvádí, že „probíhající nelegální imigrace je počáteční fází konfliktu, který v konečném důsledku ohrozí svobodu, demokracii i samotnou existenci České republiky a našeho národa“. Téma migrace je pro prezentaci hnutí jednou z prioritních, vedle otázky přímé demokracie a odchodu země z EU.

obrázek
Zdroj: ČT24

Drogy a němečtí pohraničníci

Migrace je tématem politických rozmíšek a politické strany se v názorech na její řešení neshodují. Jedním z příkladů posledních dnů je Německo. Tamní politika byla poznamenána sporem mezi kancléřkou Angelou Merkelovou a ministrem vnitra Horstem Seehoferem, který trvá na vytvoření takzvaných tranzitních center na německo-rakouské hranici.

Současně bavorská policie náhodně kontroluje řidiče na svém území a chce tuto praxi rozšířit až v pásmu do 30 kilometrů od hranic.

Mezi důvody, které politici zmiňují, patří migrace. Podle spolkové policie bylo během letošního ledna až května zadrženo nejvíce nelegálních migrantů na hranici právě s Rakouskem, celkem 4935. Druhý největší počet zadržela policie na letištích (3747 migrantů) a dále na hranicích se Švýcarskem (2039 migrantů). Na čtvrtém místě je Česko, kdy po celé délce českoněmeckých hranic bylo zadrženo 1095 nelegálních migrantů.

Policie ČR zaznamenala na začátku roku 2018 nárůst případů převaděčství, kdy organizované skupiny z Rumunska převážely v úkrytech automobilů migranty. Výměnou informací a operativní spoluprací s kolegy z Německa se podařilo tyto převaděče zadržet. Od března 2018 jsou na území ČR zjišťováni jednotlivci, kteří přes naše území tranzitují do Německa.
Jan Hamáček
předseda ČSSD

Důležitým faktem ve sporu mezi německými politiky je skutečnost, že v říjnu se v Bavorsku konají zemské volby. A Seehoferova CSU v nich chce přesvědčivě zvítězit, zatím však podle průzkumů oproti posledním volbám oslabuje. Druhou nejsilnější stranou se stává protiimigrantská AfD. 

  • na hranicích s Rakouskem: 4935
    na letištích: 3747
    na hranicích se Švýcarskem: 2039
    na hranicích s Českem: 1905
    na hranicích s Francií: 1622
  • Zdroj: rp-online.de

Migrace však není jediným důvodem zavádění příhraničních kontrol. Dalším je pašování drog z Česka. České televizi to potvrdil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann: „Nejde jen o boj s ilegální migrací, ale také o potírání přeshraniční kriminality.“

Právě Česká republika patří podle Evropské zprávy o drogách ke zdrojům většiny metanfetaminu (pervitinu) v Evropě a ten je ve velkém pašován právě do Německa. Zpráva Spolkového kriminálního úřadu za rok 2017 uvádí, že „pro Německo určený Crystal (tj. pervitin) pocházel stejně jako v minulých letech z největší části z České republiky“.

Zpráva také uvádí že „v souvislosti s delikty obchodu s pervitinem byli zadrženi převážně němečtí občané (1854, tj. 83 % všech podezřelých). Mezi 388 dalšími podezřelými byli nejčastěji čeští občasné (22 %), turečtí (10 %) a polští (9 %)“. Nejvíc zadržených je v okolí sasko-české hranice a na hranicích severního Bavorska s Českem.

Podobné závěry přináší ve své zprávě i Národní protidrogová centrála. Podle ní česká policie zajistila přes 93 kilogramů pervitinu a zlikvidovala také 264 varen. „Většina vyrobeného metamfetaminu je vietnamskými zločineckými skupinami prodávána do Spolkové republiky Německo, Rakouska, Francie a severských zemí (Norsko, Švédsko),“ uvádí protidrogová centrála ve své výroční zprávě za rok 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...