Hlasy odevzdané ve sněmovních volbách jsou již sečtené a Česko zná vítěze a poražené ze sněmovních voleb. Jak se volilo v jednotlivých oblastech země a kde měly které strany největší podporu?
INTERAKTIVNÍ MAPA: Jak volilo Česko?
Vítězem voleb se stala koalice SPOLU, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Podpořilo ji 27,8 procenta hlasujících a ve sněmovně obsadí jednasedmdesát míst. Voliči SPOLU se koncentrovali zejména v Praze a v jejím okolí ve Středních Čechách. Obecně je možné říct, že své voliče nachází převážně ve velkých městech. Naopak oblasti od Liberce přes Krušnohoří ke Karlovým Varům nebo Bruntálsko jsou oblastmi, kde SPOLU uspěla nejméně.
Ve volbách druhé v pořadí hnutí ANO mělo územní volební podporu téměř zrcadlově převrácenou. Právě zmíněné Ústecko a Karlovarsko je regionem, kde byla podpora ANO koncentrovaná a hnutí zde vítězilo s vyšším volebním ziskem. Podobně úspěšné bylo i v Moravskoslezském kraji.
Praha a Středočeský kraj byly místy vysokého volebního úspěchu i pro koalici Pirátů a STAN. Také u nich platí, podobně jako pro SPOLU, že své voliče měli zejména ve větších městech. Vyšší koncentraci podpory zaznamenala koalice také v Libereckém kraji, kde mívá STAN dlouhodobě vyšší podporu.
Podpora SPD a ANO se částečně překrývá
Hnutí SPD mělo těžiště své podpory zejména v moravských krajích. Dařilo se mu zejména v menších městech a v obcích. Jeho podpora byla koncentrovaná do Moravskoslezského kraje, kde byl lídrem kandidátky předseda hnutí Tomio Okamura, své voliče SPD nacházela také v kraji Olomouckém, kde ji do voleb vedl místopředseda Radim Fiala.
A podobně jako hnutí ANO, také SPD byla úspěšná v oblasti bývalých Sudet. V Praze a středních Čechách naopak úspěch nezaznamenala. Z map také vyplývá, že voličská podpora SPD a hnutí ANO se částečně překrývá.
Úspěch dvou doposud opozičních koalic souvisí i s vyšší volební účasti. Jak mapa ukazuje, volební účast byla vyšší ve velkých městech a jejich okolí. Naopak menší zájem voličů vykazují regiony, v nichž vítězilo hnutí ANO.
ČSSD a KSČM se do Poslanecké sněmovny neprobojovaly, ač se jedná o tradiční politická uskupení. V končícím volebním období ČSSD byla stranou vládní, KSČM koaliční kabinet tolerovala. Sociální demokracie (s celostátním výsledkem 4,65 procenta) byla nejúspěšnější na Vysočině, oslovila ale i voliče Moravskoslezského a Jihočeského kraje. Podporu měla v menších městech a obcích. Podobně na tom byli také komunisté. Celkově jim hlas dalo jen 3,6 procenta voličů. Jejich nízká volební podpora byla ale vesměs rozptýlená a ve velkých městech nezaznamenali větší úspěchy.
