Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.
ANALÝZA: SPOLU pomohly vysoké zisky v Praze, ANO uspělo v obcích s větším podílem starších obyvatel
Pokud se zaměříme na srovnávání výsledků v jednotlivých obcích podle jejich velikosti, ukazují se významné rozdíly ve volebních ziscích stran. Vítězem sněmovních voleb se z hlediska zisku hlasů stala koalice SPOLU. Podpořilo ji 27,8 procenta voličů. Za svůj úspěch vděčí zejména voličům v Praze, svůj hlas jí vhodilo čtyřicet procent z nich.
Při srovnání s dalšími městy, které mají nad sto tisíc obyvatel, je rozdíl opravdu velký. V těch koalice SPOLU získala ve srovnání s Prahou v průměru pouze osmadvacet procent. Pražští voliči byli také nakloněni koalici Pirátů a STAN (22,6 procenta hlasů). V obou těchto případech podpora výrazně převyšuje další politická uskupení.
Koalice SPOLU zvítězila v menším počtu obcí (celkem jich bylo 2344) než hnutí ANO, ale pro celkový výsledek byla důležitá velikost sídel. SPOLU se dařilo vítězit ve velkých městech, zatímco hnutí dosavadního premiéra Babiše zvítězilo sice v 3732 obcích, ale menší velikosti. Piráti společně se STAN zvítězili jen ve 119 obcích. V malých obcích a městech vyjma Prahy mělo ANO v průměru i vyšší zisky, voličů v těchto obcích ale bylo méně.
V obcích do deseti tisíc obyvatel si hnutí ANO drželo vyrovnanou voličskou podporu okolo devětadvaceti procent. Už s většími městy nad sto tisíc obyvatel byl patrný mírný pokles preferencí hnutí. V Praze hnutí ANO získalo pouze sedmnáct procent hlasů a skončilo až třetí za koalicí Pirátů a Starostů. Jak lze vidět na grafu níže, právě u této koalice je zřejmý růst preferencí s rostoucím počtem obyvatel obcí a měst. Koalici se nepodařilo oslovit voliče v obcích do pěti set obyvatel, kde uskupení získalo pouze třináct procent hlasů. Ve statisícových městech to bylo přitom osmnáct procent. I to ale bylo méně, než se podle předvolebních průzkumů čekalo.
Zcela opačným příkladem je KSČM. Čím větší město, tím počet hlasů pro komunistickou stranu klesal. V hlavním městě například komunisté získali pouze dvě procenta hlasů. Jak je patrné z grafu, podpora ČSSD je relativně vyrovnaná. Ale také příliš nízká na to, aby se strana do sněmovny dostala.
Volební účast
Nejvyšší volební účast byla v Praze. Významně pomohla koalici SPOLU k vítězství a také k tomu, aby společně s koalicí Pirátů a STAN mohly uvažovat o povolební spolupráci a vzniku většinové vlády.
Vysoká volební účast byla ale i v nejmenších obcích do tisíce obyvatel. Naopak nejméně voličů se účastnilo hlasování ve městech mezi deseti a sto tisíci obyvatel. Tam byla volební účast o osm procentních bodů nižší než v Praze.
Vyšší nezaměstnanost výhodná pro ANO a SPD
Společným rysem hnutí ANO a SPD je, že se jim daří oslovovat voliče v obcích s vyšší nezaměstnaností. Čím více je v obcích nezaměstnaných obyvatel, tím lepších volebních zisků zde obě politická uskupení dosahují. Nejúspěšnější jsou v obcích, kde je nezaměstnanost nad osmi procenty obyvatel. Hnutí ANO v nich dokázalo úspěšně oslovit přes čtyřiatřicet procent voličů. A také SPD v nich získala vyšší podporu.
Tento vztah je u hnutí ANO dokonce silnější než u SPD, s každým zvýšením nezaměstnanosti v obci o jedno procento, narostl zisk hnutí o téměř půl procenta. I to je jedním z důvodů, proč ve volbách neuspěly levicové ČSSD a KSČM. Ačkoliv se ve svých programech věnovaly tématu nezaměstnanosti, nedokázaly voliče v obcích s vyšší mírou osob bez práce dostatečně oslovit.
Zcela opačný vztah mezi volebním výsledkem a mírou nezaměstnanosti v obci je u SPOLU a koalice Pirátů a STAN. Nejvyšší podporu získaly v obcích, kde je míra osob bez práce pod hranicí dvou procent. Čím vyšší nezaměstnanost v obci je, tím méně úspěšné jsou i obě koalice.
Kdo koho volí?
Hlubší analýza volebních výsledků, která v sobě kombinuje volební výsledky v jednotlivých obcích a jejich obyvatelstvo dle vzdělání, pohlaví či věku, umožňuje zjistit, jací voliči podporují kterou volební stranu.
SPOLU může spoléhat na vysokou podporu u obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Čím vyšší je podíl vysokoškoláků v obci, tím vyšších volebních zisků koalice SPOLU dosáhla. Koalice byla úspěšná zejména ve velkých městech, v nichž se koncentrují obyvatelé s vyšším vzděláním. Rostoucí trend mezi podílem vysokoškoláků a výší podpory znázorňuje v grafech červená linka. Z dat vyplývá, že s každým zvýšením podílu vysokoškoláků v obci o jedno procento získala tato koalice o celé procento podpory navíc. Opačný trend bychom mohli pozorovat u hnutí ANO. Hlasů získává tím méně, čím více je obyvatel, kteří absolvovali vysokoškolské studium.
Volby 2021: Zisk koalice SPOLU a podíl vysokoškoláků v obci
Podobný vztah je pozorovatelný i u koalice Pirátů a STAN. Také ona těžila ve volbách z podpory vysokoškolsky vzdělaných voličů. Trend byl ale slabší a volební zisky z obcí, v nichž jsou univerzitně vzdělaní obyvatelé zastoupeni významněji, nebyly tak vysoké jako u koalice SPOLU. To je zřejmé i z toho, že červená linka je v případě koalice Pirátů a STAN méně strmá.
Volby 2021: Zisk koalice PirátiSTAN a podíl vysokoškoláků v obci
Koho volí starší voliči?
Vládní ANO a ČSSD společně s KSČM, která vládu po většinu funkčního období tolerovala, se ve svých programech zaměřovaly na starší voliče. Tématem jejich programů bylo zvyšování důchodů, což ve sněmovně také prosadily.
Zejména hnutí ANO bylo ve volbách úspěšné především v obcích s vyšším podílem starších obyvatel. S mírným zjednodušením můžeme lze opět říct, že čím více voličů vyššího věku v obci je, tím vyšší podporu hnutí premiéra Andreje Babiše získalo. Při započítání všech relevantních faktorů se s každým zvýšením průměrného věku v obci o jeden rok zisk hnutí ANO v dané obci navýšil o 0,63 procenta.
Volby 2021: Zisk ANO a průměrný věk v obci
Podobně tomu bylo i u KSČM. Rostoucí černá linka v grafu níže zřetelně ukazuje, že čím vyšší je průměrný věk v obci, tím úspěšněji dokáže KSČM voliče oslovit a tím lepšího volebního zisku dosahuje. U komunistické strany to není úplně překvapivé už z toho důvodu, že i průměrný věk členské základny je relativně vysoký.
Volby 2021: Zisk KSČM a průměrný věk v obci
Také sociální demokraté vystupovali v kampani jako ti, kterým záleží na starších lidech. Ostatně svědčí o tom i jejich priority zaměřené na spravedlivé důchody či nezvyšování věku odchodu do penze. Analýza však ukazuje, že starší voliči sociální demokracii zřejmě nevolili výrazně více než mladší. Jinými slovy, vztah mezi zvyšujícím se průměrným věkem v obci a ziskem hlasů ve volbách je ze tří jmenovaných stran nejslabší. Senioři tedy volili sociální demokracii výrazně méně než hnutí ANO a také méně než KSČM.
Volby 2021: Zisk ČSSD a průměrný věk v obci
Hnutí SPD se ve volební kampani profilovalo jako odpůrce povinného očkování proti covidu-19, jak ostatně také znělo jedno z jeho hlavních volebních hesel. Bylo to téma, které mohlo rezonovat? V analýze volebních výsledků jsme se zabývali aktuálním podílem proočkovanosti jednotlivých obcí proti onemocnění covid-19. Trend je patrný právě u SPD, kdy s rostoucí podporou tohoto hnutí klesal podíl očkovaných lidí v obci. S každým zvýšením podílu očkovaných o jedno procento získalo SPD o 0,23 procenta hlasů méně.
Volby 2021: Zisk SPD a podíl očkovaných v obci
Analýza tedy souhrnně ukazuje, že koalice SPOLU a Pirátů se Starosty byla úspěšná z velké části kvůli vysokým ziskům v Praze, kde byla také nejvyšší volební účast. Tyto voliče se nepodařilo oslovit hnutím ANO, které získávalo podporu spíše u nezaměstnaných a starších voličů. V těchto kategoriích je ANO dominantní, a i proto se nepodařilo tradičním levicovým stranám tento typ voličů oslovit. Ve sněmovně tak ČSSD a KSČM končí.