Ve sněmovních volbách voliči nemusí vybírat jen mezi kandidátkami jednotlivých politických stran. Mají možnost volit i mezi jednotlivými kandidáty, kteří usilují o zvolení do Poslanecké sněmovny. A v letošních volbách toho občané u volebních uren také značně využili.
Každý volič má právo si svobodně vybrat nejen politickou stranu, které udělí svůj hlas, ale může vybírat také mezi těmi, kteří na kandidátce figurují. K tomu slouží preferenční hlasy, které má volič čtyři.
Aby preferenční hlasy proměnily pořadí na kandidátce, musí jich dotyčný kandidát získat alespoň pět procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou politickou stranu. Přeskočí pak všechny kandidáty před sebou, kteří mají preferenčních hlasů méně. Kandidát se tak může dostat do čela kandidátky a získat mandát, na který by z nižších pozic listiny nedosáhl.
- Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
§ 50, odst. 6 zákona o volbách do Parlamentu České republiky.
V letošních volbách voliči preferenční hlasy používali ve velké míře. Svědčí to o tom, že nad složením kandidátek přemýšleli, že hledali kandidáty, kteří jsou jim bližší. Důvodem, proč se staly preferenční hlasy tak populárními, byla kandidatura dvou koaličních uskupení, v nichž spolupracuje dohromady pět politických stran.
To potvrzují analýzy. Podíváme-li se na přesuny kandidátů u jednotlivých stran, jsou významné právě u koaličních politických volebních uskupení. Výrazný odstup od ostatních stran má z tohoto hlediska hnutí STAN, jehož kandidáty voliči preferenčními hlasy posunuli v rekordních 79 případech. Což je například dvakrát tolik než veškeré posuny na kandidátkách koalice SPOLU. Kandidáti STAN, kteří se kvůli kroužkování posunuli v listinách nahoru, měli navíc vysokou úspěšnost v následném zisku poslaneckého mandátu, celkem se takto stalo poslanci 27 z nich, což je nejvíc ze všech volebních uskupení.
V případě hnutí ANO či SPD jsou přesuny nevýznamné, či dokonce zanedbatelné. V rámci koalice SPOLU jsou přesuny kandidátů na přední pozice velmi vyrovnané. Jak vidíme na grafu výše, o něco méně úspěšná v tom byla TOP 09, a to především v následné úspěšnosti zisku mandátů u přeskakujících kandidátů.
Naopak velký rozdíl je znatelný v případě koalice Pirátů a STAN. Zatímco v případě Pirátů voliči preferenční hlasy ve velké míře nepoužívali, STAN se zcela vymyká. Voliči kroužkovali kandidáty STAN v takové míře, že kandidáti získali v průměru jedenáct procent hlasů. Jedním z možných vysvětlení, proč voliči STAN hlasovali pro konkrétní kandidáty na listinách, je jejich zkušenost. Starostové byli mnoho let na kandidátkách společně s TOP 09, nyní kandidovali s Piráty. Dlouholetí voliči STAN jsou tak na vícestranické kandidátky zvyklí. Na rozdíl od Pirátů.
Podobnou sílu v grafu vykazuje hnutí SPD, ta ale zobrazuje pouze počet preferenčních hlasů jediného kandidáta, víc se jich totiž na kandidátkách hnutí neposunulo.
Hnutí STAN ční nad ostatními politickými stranami také v průměrném posunu do čela kandidátky – jejich přeskakující kandidáti se v průměru posunuli téměř o pět příček. Z grafu vyplývá, že o něco lepší byli v této disciplíně kandidáti ANO, tento průměr ale táhne nahoru především největší skokan těchto voleb, kterým byl zlínský hejtman Radim Holiš. Toho voliči vykroužkovali až do Poslanecké sněmovny z 22. místa kandidátky ANO. U hnutí ANO ale jinak kandidáti přeskakovali své stranické kolegy jen velmi málo, celkem se to podařilo v celé zemi pouze pěti kandidátům.
Voliči STAN také použili zdaleka nejvíce preferenčních hlasů, jak ukazuje i graf uvedený níže. Bylo jich rekordních 800 tisíc. Pro srovnání: kandidáti druhého člena koalice, tedy Pirátů, získali polovinu – přes čtyři sta tisíc.
V případě koalice SPOLU převládá v počtu preferenčních hlasů ODS, celkem jich její kandidáti získali přes 750 tisíc. KDU-ČSL a TOP 09 jsou co do celkového počtu preferenčních hlasů přibližně srovnatelné. Do menšího počtu preferenčních hlasů než u ODS se projevuje především celkově menší počet nasazených kandidátů.
Mnohem méně voliči kroužkovali své kandidáty v případě SPD, ČSSD i KSČM. Posledně jmenovaná strana získala preferenčních hlasů zhruba sto tisíc.
Preferenční hlasy mohou narušit stabilitu koalic
V případě, že voliči udělují preferenční hlasy kandidátům jedné politické strany, nemusí to činit žádné politické komplikace. Výsledkem je, že jeden kandidát je přeskočen v pořadí spolustraníkem.
Tak se to stalo například před čtyřmi lety v případě středočeské kandidátky ODS. Situace byla přesto specifická. Volební výsledky byly napadeny u soudu, protože kandidát Martin Kupka byl uveden na zadní straně listiny. Jeho preferenční hlasy tak nebyly započítány. Až po usnesení Nejvyššího správního soudu byly hlasy přepočítány a Martin Kupka přeskočil svého spolustraníka Petra Bendla, který svůj poslanecký mandát ztratil.
Větší problém to může činit u volebních koalic. Nejedná se totiž jen o vnitrostranickou záležitost. Vůle voličů projevená preferenčními hlasy má totiž potenciál rozklížit pevnost dané koalice. To je případ Pirátů a STAN. Z celkových 37 mandátů totiž Piráti obsadili jen čtyři, zbývajících 33 křesel obsadí Starostové. A to přesto, že obě uskupení vyslala do voleb obdobný počet kandidátů (Piráti jich měli dokonce více).
Podstatně vyrovnanější je pak výsledek u koalice SPOLU. ODS se 34 mandáty sice získala větší počet poslanckých míst než KDU-ČSL a TOP 09, celkově ale výsledek voleb kopíruje v zásadě rozložení sil v koalici, na které se její členové před volbami dohodli. Výsledek voleb u koalice SPOLU tak nemá obdobný potenciál štěpení jako u koalice Pirátů a Starostů.
Rekordní kroužkování žen
Do sněmovny se letos dostal rekordní počet žen. Celkově jich do poslaneckých lavic usedne padesát, což je nejvíc v historii dolní komory. Významně k tomu ženám letos pomohly preferenční hlasy. Právě šestnáct z nich totiž voliči poslali do sněmovny z nižších příček na kandidátních listinách, kde by na mandát nedosáhly. Pro srovnání, v roce 2017 se do dolní komory probojovalo 44 žen, jen devět z nich ale s pomocí preferenčních hlasů.
Nejvíce se ženy posunovaly vzhůru na kandidátkách koalice PirátiSTAN, stalo se tak celkově v 34 případech. Jedenácti kandidátkám hnutí STAN se také následně podařilo proměnit sílu svých preferenčních hlasů v zisk mandátu. Což je nejvíce ze všech uskupení, která se do Poslanecké sněmovny dostala. Pro srovnání, u koalice SPOLU se pomocí preferenčních hlasů podařilo získat mandát pouze pěti ženám. Celkově nejvíce žen (dvacet) se letos dostalo do sněmovny za hnutí ANO.
