Metropoli čekají po čtyřech letech komunální volby, které rozhodnou o novém primátorovi a pražské radě i o vedení jednotlivých městských částí. V uplynulém období město začalo stavět novou linku metra i nové přemostění Vltavy, problémem ale zůstává nedostupnost bydlení a nově se přidává i finanční zátěž v podobě vysokých cen energií. Co se za poslední čtyři roky ve městě podařilo a jaké výzvy čekají na nové vedení?
Předvolební Praha: staví se metro D i Dvorecký most, tématem je bydlení a Metropolitní plán
Komunální volby 2018 v Praze vyhrála ODS, místo do vedení magistrátu se ale na čtyři roky dostala do opozice. Vládnoucí koalici tehdy utvořily spíš nové subjekty, a to Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu (koalice TOP09, STAN, KDU-ČSL, LES a SNK ED). Do opozice se přesunulo i hnutí ANO, které do minulých voleb bylo ve vedení hlavního města. Dřívější, už ne příliš populární primátorku za ANO Adrianu Krnáčovou nahradil v křesle Zdeněk Hřib (Piráti).
Nová koalice rovněž kritizovala dřívější vedení města z různých volebních období kvůli korupci a neprůhlednosti financování na magistrátu. Kauzy se nakonec nevyhnuly ani tomuto vedení magistrátu.
V závěru funkčního období vyšlo najevo, že náměstek primátora pro bezpečnost Petr Hlubuček (STAN/ Spojené síly), podnikatel Michal Redl a další účastníci v kauze Dozimetr manipulovali podle zjištění policie s veřejnými zakázkami, zejména v městem vlastněném dopravním podniku.
Ačkoliv podle svých slov na podezřelé jednání upozornil náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě), kauza velmi rozjitřila vztahy mezi koaličními partnery. Případ navíc zasáhl i celostátní politiku a vedl k odstoupení ministra školství, šéfa ÚZSI či místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Problémová a řešená doprava
Před čtyřmi roky byly jedním z hlavních témat problémy v oblasti dopravy. Opravit potřebovaly mosty a silnice, situaci špatného stavu mostů připomínal i pád Trojské lávky v prosinci 2017 a zanedbaná infrastruktura.
Za uplynulé čtyři roky se Praha dočkala obnovy části infrastruktury a nových staveb. Byla otevřena nová lávka v Troji. Další dvě přemostění se začala stavět. Mezi Karlínem a Holešovicemi roste Štvanická lávka. V září město zahájilo stavbu Dvoreckého mostu, který spojí Podolí se Zlíchovem.
Spuštěna byla také dlouho plánovaná oprava Barrandovského mostu. Ze čtyř plánovaných etap rekonstrukce měla být první hotová na začátku září. Kvůli nečekaným komplikacím a změně technických požadavků se ale oprava prodlouží o přibližně 30 dnů. Nově je použita technologie vysokopevnostního betonu, která by měla prodloužit životnost mostu až na sto let.
Mosty obecně byly jedním z hlavních témat voleb před čtyřmi lety. Pro pěší byl uzavřen železniční most na Výtoni, diskutovalo se o opravě Hlávkova mostu a na stole byla i varianta bourání, resp. nahrazování Libeňského mostu mostem novým. Ve všech těchto případech došlo alespoň k dílčím posunům v rekonstrukcích.
Podařilo se dokončit také výkupy pozemků, provést geologický průzkum a nakonec i zahájit stavbu linky metra D. Současné vedení magistrátu společně s DPP prodloužilo několik tramvajových tratí. Ty by se měly vrátit i na rekonstruované Václavské náměstí. V tomto ohledu je tedy možno spatřovat alespoň dílčí úspěchy.
Co se ale z hlediska dopravy v Praze příliš neposunulo je to nejzásadnější – výstavba vnitřního Městského okruhu i vnějšího Pražského okruhu (D0). V druhém jmenovaném případě se podařilo dosáhnout vydání územního rozhodnutí k úseku mezi Běchovicemi a D1 a stavět by se tam mohlo začít v roce 2024.
Ke zbývající části Městského okruhu Praha tento měsíc odevzdala dokumentaci potřebnou k územnímu rozhodnutí. Podle vedení města došlo k přepracování jeho trasy a většina cesty nyní povede v tunelech. Jedná se však o stavby, které zřejmě nebudou dokončeny v nejbližších letech.
Úspěchem se stala také integrace středočeské veřejné dopravy do systému Pražské integrované dopravy. Lidé tak mohou na jednu jízdenku cestovat v Praze i po celých středních Čechách. K dokončení tohoto projektu došlo v červnu, nicméně integrace nevydržela příliš dlouho. Od 1. září bylo Kladensko ze systému PID vyjmuto, protože Kladno nesouhlasilo se systémem financování.
Bydlení jako problém
Kandidující strany před čtyřmi lety také slibovaly řešení bytové krize. Od té doby na jednu stranu bytů přibylo, i když zejména těch rozestavěných, jak vyplývá z dat ČSÚ. Zřízena byla také příspěvková organizace Pražská developerská společnost, která má mít na starosti výstavbu dostupného bydlení na městských pozemcích. Dlouhodobě se však nedaří vyřešit nedostupnost nových bytů a jejich vysoké ceny, které jsou nejvyšší v celém Česku.
Nejdražší byty v Praze jsou na Josefově a nejlevnější v Satalicích, ani zde se ale cena bytu 2+kk o velikosti 64 metrů nedostane pod 100 tisíc korun za metr čtvereční. Naopak zmiňovaný Josefov je lokalitou, kde se cena za metr čtvereční činí v průměru kolem 204 tisíc korun. Průměrná cena za metr čtvereční rezidenční nemovitosti v Praze je 120 645 korun. Data vychází ze studie švýcarské společnosti PriceHubble, kterou cituje ČTK.
Metropolitní plán
Tématem, které se vine celým končícím volebním obdobím, je Metropolitní plán. Po zpracování připomínek z roku 2018 letos na jaře město už podruhé představilo jeho novou podobu veřejnosti. V následujících měsících je třeba se vypořádat se všemi novými připomínkami, které byly po zveřejnění magistrátu doručeny. Jak dlouho jejich vypořádání bude trvat, není zatím jasné.
Příprava Metropolitního plánu začala už za primátora TOP 09 Tomáše Hudečka v roce 2013. V minulosti kolem plánu panovaly spory a jeho vznik nabral zpoždění. Původně měl platit od roku 2020, sněmovna ale lhůtu na schválení prodloužila Praze o tři roky.
V květnu letošního roku proběhlo vyhlášení výsledků mezinárodní architektonické soutěže na podobu nové budovy filharmonie. Ta vyroste nedaleko stanice metra Vltavská během následujících deseti let.
Politické koalice a předvolební souboj
Současná koalice se ve svém základním složení udržela po celé funkční období. Ze STANu ale odešla radní Hana Kordová Marvanová. Nově bude kandidovat jako nezávislá v rámci koalice SPOLU. Přechod na jinou kandidátku ohlásila na začátku roku. Současnou koalici nyní často kritizuje. Naopak radní Petr Hlaváček přešel z TOP 09 právě do STAN a stal se lídrem kandidátky jako nestraník.
Spojené síly pro Prahu se osamostatněním STAN de facto rozpadly, TOP 09 a lidovci se po vzoru ze sněmovních voleb spojili v koalici SPOLU pro Prahu. Situace v jednotlivých městských částech je ale různá. Například v Praze 3 složila společnou kandidátku ODS s KDU-ČSL, TOP 09 vytvořila kandidátku se STAN. Naopak v Praze 10 jdou do voleb ODS dohromady s TOP 09, lidovci se podílí na kandidátce VLASTA a STAN s podporou KDU-ČSL.
Že volební strany jsou nezávislé před volbami, ale závislé po volbách, ukazují také další strany a členové končících koalic, které se vymezují proti sobě navzájem. Piráti obhajující post primátora se tak staví proti STAN, SPOLU, uskupení Praha sobě i ANO.
Příkladem může být spor o zákaz popíjení alkoholu na pražských náplavkách nebo v okolí stanic metra. Novou regulaci sice pražské zastupitelstvo schválilo, Piráti se ale proti ní vymezují a nehlásí se k ní, i když spadá do doby, kdy byli v čele pražské koalice. Naopak volají po jejím zrušení, nebo alespoň zmírnění.
Dosavadního primátora Zdeňka Hřiba vyzývají k souboji a chtějí ho nahradit další známá jména pražské politiky. Za ODS je to Bohuslav Svoboda, který post primátora zastával už mezi lety 2009 a 2013. Ten zaujal vyjádřením pro server Aktuálně.cz, že si neumí představit spolupráci právě s Hřibem, naopak vyzdvihl schopnosti lídra ANO Patrika Nachera (nestr. za ANO). Proti tomu se ale vymezila dřívější dlouholetá starostka Prahy 2 a současná ministryně obrany Jana Černochová.
Primátorský řetěz by na krk rádi nasadili také starosta Prahy 7 Jan Čižinský z uskupení Praha sobě nebo již zmíněný Petr Hlaváček kandidující letos za hnutí STAN. ANO sází na poslance a pražského zastupitele Patrika Nachera, který se v kampani vymezuje například i vůči koalici SPOLU. Do zastupitelstva by se ráda vrátila i ČSSD, ne však samostatně, ale pod značkou Solidarita (ČSSD, Zelení, Idealisté a hnutí Budoucnost). Kandidátku vede ombudsmanka a disidentka Anna Šabatová.
Agenda pro následující měsíce
Témata, která budou důležitá v nejbližších měsících, vychází z aktuální situace. Podobně jako jiná města bude třeba řešit zejména drahé energie a jejich zabezpečení pro městské organizace, školy a školky i polikliniky a městské nemocnice. Energetická situace může ovlivnit také podnikatele, restauratéry a turistický ruch, který je pro pražské podnikatele velmi důležitý, zvláště v kontextu předchozích dvou let, kdy se kvůli epidemii covidu-19 počet turistů výrazně snížil.
Praha je také městem, kam podle primátora Hřiba mířil celorepublikově nejvyšší počet lidí prchajících před válkou z Ukrajiny. V červnu primátor chtěl uzavírat asistenční centrum pro Ukrajince a upozorňoval, že pokud nedojde k lepšímu rozvrstvování uprchlíků mezi další města, bude to pro Prahu problém. Otázkou je, jak se situace bude vyvíjet před nadcházející zimou. Vysoký počet uprchlíků podle něj vedl i ke zvýšení nájmů v hlavním městě.
V posledních měsících se stal velmi diskutovaným nedostatek míst na středních školách. Hlavní město Praha proto plánuje rozšiřovat počet míst na čtyřletých gymnáziích. Do budoucna by se mohl navýšit až o dva tisíce. Zástupci magistrátu a Středočeského kraje se na tom v červenci dohodli s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN).
Velkou výzvou pro příští měsíce je také schválení zmiňovaného Metropolitního plánu, pokračování v budování linky metra D a budování městského a pražského okruhu. A i pro nadcházející volební období problémem zůstává nedostatek bytů a vysoké náklady na bydlení obecně. Praha se neúspěšně snažila řešit regulaci krátkodobého ubytování přes službu Airbnb. Nyní návrh připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. I krátkodobé ubytovávání tak zůstává úkolem pro nové vedení města.
