Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na podobu nové budovy filharmonie v Praze se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group. Výsledky v úterý vyhlásili zástupci hlavního města a jeho Institutu plánování a rozvoje. Budova by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032, náklady se odhadují asi na šest miliard korun. Nové kulturní centrum s několika sály, které by mělo být i sídlem České filharmonie, má stát u stanice metra Vltavská. Tam se na venkovní výstavě mohou zájemci od 19. května do 30. června s vítězným návrhem seznámit.
Vedení České filharmonie sdělilo, že by po dokončení nové budovy nadále využívalo i své tradiční sídlo v Rudolfinu. Vedoucí provozu České filharmonie Lukáš Duchek uvedl, že díky většímu sálu, modernímu technickému a prostorovému zázemí umožní Vltavská filharmonie uvádět bez jakýchkoliv omezení ambiciózní hudební projekty, které dosud v Praze být nemohly.
Výstavba nového kulturního centra je součástí proměny lokality Bubny-Zátory, kde se plánuje vznik nové čtvrti až pro 25 tisíc lidí. Diskuse o stavbě koncertního sálu v Praze s parametry odpovídajícími potřebám hudebníků i publika se vedou desítky let.
„Vltavská filharmonie se v podání dánského studia BIG stane pulzujícím centrem života na Vltavské – směrem na východ od budovy se bude rozprostírat nový městský park, jižní strana otevře přístup k vodě, na západní straně vznikne náměstí a na sever se naskytne pohled na novou městskou část Bubny-Zátory. Budova samotná bude zájemcům přístupná ze všech směrů a úrovní,“ uvedl předseda poroty soutěže Michal Sedláček.
Zástupci vítězného studia v úterý po vyhlášení výsledků na přednášce prezentovali, jak k podobě budovy došli. Mluvili o tom, jak je inspirovala česká krajina a především Vltava od jejích pramenů, přes města, jimiž protéká, až po samotnou Prahu – její náměstí, ulice, náplavky i panoramata. Vedoucí týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer připomněl, že kulturně významné budovy se v Praze vždy umísťovaly podél řeky. „Parcela, na které Vltavská filharmonie vyroste, je poslední volnou kulturně-společenskou parcelou podél Vltavy, která se nachází v centru Prahy,“ uvedl.
Nejen pro fanoušky vážné hudby
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) řekl, že vítězný návrh byl od počátku jeho favoritem – přináší podle něj něco, co Praze chybí. „To místo bude žít od řeky až po střechu – terasy filharmonie budou veřejně přístupné přímo z přilehlého náměstí, a tak si budovu bude moct užít opravdu každý, i ten, kdo není fanouškem vážné hudby,“ uvedl.
Praha si slibuje, že nová stavba může do města přitáhnout jiný typ turistů, kteří přijedou za kulturou, a ne jen za levným alkoholem. Měla by také být příspěvkem k moderní architektuře, která Praze chybí. Od ambiciózního, ale politiky odmítnutého a nikdy nerealizovaného projektu Národní knihovny navrženého slavným architektem Janem Kaplickým uplynulo letos 15 let.
Vltavská filharmonie by měla mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob. V budově by měl sídlit i Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Filharmonie bude podle představ města otevřena celodenně a nabídne kromě kulturních prostor také například kavárny či restaurace.
Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09) v úterý řekl, že se do soutěže přihlásilo 115 týmů, do finále postoupilo 15 a pět týmů pořadatelé sami vyzvali. Páté z rozhodnutí mezinárodní poroty skončilo mezinárodní studio Snohetta, čtvrtý český ateliér Petr Hájek architekti, na třetím místě bylo slovinské studio Bevk Perovic Arhitekti a na druhém španělská kancelář Barozzi Veiga, která soutěžila spolu s českým studiem Atelier M1.
Magistrát usiluje o spolufinancování stavby státem, neboť z vlastních peněz by ji podle dřívějších vyjádření vedení města Praha nezaplatila. Zvažuje také zapojení soukromých investorů. Městská rada v březnu odsouhlasila změnu územního plánu Holešovic, která výstavbu umožní.
Popírání konvencí
Ateliér Bjarke Ingels Group (BIG) s pobočkami v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu zaměstnává nejen odborníky z řad architektů, designérů a inženýrů, ale také teoretiky, kteří se zabývají architekturou, urbanismem, výzkumem a vývojem budov.
Mnohé návrhy studia BIG, které vzniklo v roce 2005 v Kodani pod vedením dánského architekta Bjarkeho Ingelse, jsou typické použitím průkopnických technologií a často vynikají popíráním konvencí. Je tomu tak třeba v případě Amager Bakke, spalovny odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka, LEGO House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice. Portfolio ateliéru zahrnuje návrhy obytných budov, muzeí nebo výstavních center.
