Nová koncertní síň nemá ambice být opera v Sydney, ale aspoň Prahu by změnit chtěla

V Sydney, Hamburku nebo Reykjavíku stojí koncertní domy, které by se mohly stát inspirací pro novou českou koncertní síň. Vltavská filharmonie má být nejen reprezentativním sídlem České filharmonie a současným kulturním centrem, ale také se od ní očekává, že „nakopne“ proměnu zanedbaného území Bubny-Zátory. Zatím ale ještě neexistuje ani na papíře.

Vltavská filharmonie by mohla být propojena s vodou třeba jako opera v Oslu
Zdroj: ČTK, Picture Alliance Autor: Alex Holland (Cultura RM)

Před nedávnem vyšla kniha s explicitním názvem 20 + 1: nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu. Architekti Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, který je také předsedou Gremiální rady IPR (Institutu plánování a rozvoje Praha), v publikaci shromáždili dvě desítky moderních koncertních a operních budov. A to jak projekty nerealizované, tak ty zásadní.

Nechceme, vlastně chceme

Mnohé z nových staveb – a nemuselo jít zrovna o koncertní sál, jako příklad poslouží třeba i prosklená pyramida v Louvru – byly v době svého vzniku vnímány kontroverzně, dnes na ně ale většina místních nedá dopustit. Turisté je vyhledávají a město je používá jako svůj symbol.

Takovou je třeba jedna z nejznámějších koncertních budov – opera v Sydney. „Dnes je dokonce symbolem celého světadílu,“ připomíná o budově ve tvaru plachetnice Zdeněk Lukeš.

„Takové ambice mít nemusíme,“ dodává v souvislosti s výstavou Vltavské filharmonie. Nicméně společně s budovou Berlínské filharmonie – pro změnu asymetrické stavby ve tvaru stanu – je chápe jako „pravzory“ současných koncertních sálů. Ovšem za především inspirativní pro pražskou síň považuje ty, které vznikly spíše v nedávné době. „Nejraději sleduji evropské příklady, jako je Reykjavík, Oslo, Lucern, Paříž nebo Hamburk,“ souhlasí Josef Pleskot.

Samá voda

Většina příkladů zmíněných v publikaci o zahraničních koncertních halách stojí u vody. „A pokud tam voda nebyla, tak ji vytvořili, třeba když udělali jezero v centru Pekingu,“ podotýká Lukeš.

V bezprostředním sousedství vodního toku najdeme i významné pražské kulturní stánky, například Národní divadlo nebo Rudolfinum, kde sídlí Česká filharmonie dnes, jenže budova z konce devatenáctého století už potřebám současného orchestru i posluchačů zdaleka nevyhovuje.

Přímo u Vltavy, u stanice metra Vltavská, má stát také budova Vltavské filharmonie. Blízkost vody by mohl podle Pleskota architekt projektu zohlednit. „Voda je symbolem určitého klidu, harmonie, je to inspirativní médium,“ je přesvědčen.

Celá nová čtvrť

Starosta Prahy 7 – a také zastupitel hlavního města – Jan Čižinský (Praha Sobě) považuje novou budovu filharmonie za důležitou pro kultivaci oblasti, která sice leží kousek od historického centra, ale není zrovna atraktivním prostředím. „Všichni víme, že Vltavská je skutečně takovou jizvou na tváři města. A nová filharmonie tuto jizvu pomůže zacelit,“ prohlásil.

Proměna místa nebude stát jen na bedrech filharmonie. Vzniknout zde má kompletně nová čtvrť Bubny-Zátory, kde svůj domov najde pětadvacet tisíc obyvatel. CAMP (Centrum architektury a městského plánování) upozorňuje, že území Bubnů je jedním z největších pražských brownfieldů – rozlohou zhruba odpovídá celému Starému Městu. Přirozenému propojení města navíc brání i opuštěné nákladové nádraží. Kopnout by se v nové čtvrti mělo podle plánů IPR zhruba do čtyř let.

Zdaleka ne jen pro posluchače filharmonií

Vltavská filharmonie by tak snad neměla stát nešťastně u silničního průtahu, který vede Vltavskou, jako třeba dnes Státní opera, již uzurpuje magistrála na horním konci Václavského náměstí. „To místo je mimořádně skvělé z hlediska městského postavení a je mimořádně komplikované z hlediska dopravní infrastruktury, která tam dnes funguje,“ říká o umístění filharmonie na Vltavskou Pleskot.

„To je urbanismus, který se nějakým způsobem nepovedl a který je třeba napravit. My si myslíme, že taková budova by v sobě měla obsahovat i potenciál vylepšit okolní území, napravit ho, udělat spojovník mezi starou Prahou a novou Prahou a měla by nastartovat tak krásně poetickou atmosféru, jako třeba nastartovala náplavka před budovou Národního divadla kdysi koncem devatenáctého století,“ očekává.

Koncertní síň Harpa v Reykjavíku (stejně jako návrh Vltavské filharmonie stojí také u vody a má kapacitu 1800 návštěvníků)

Zdroj: ČTK
Autor: Jitka Bojanovská

Zahraniční koncertní domy mimo jiné potvrzují, že nové kulturní centrum oživí zároveň život v okolí, což do lokality přivede nejen lidi, ale také investice. Podle studie proveditelnosti, kterou pro Prahu zpracovalo dánské architektonické studio Henning Larsen (mimo jiné autor jedné z inspirací pro Prahu: koncertní haly a konferenčního centra Harpa na Islandu), by areál mohl vytvořit až čtyři tisíce pracovních míst, roční návštěvnost se odhaduje až na 600 tisíc osob.

„Koncertní sály se dneska nestaví jako jednoúčelové. Jsou to kulturní centra,“ předpokládá i Lukeš, že důvodem návštěvy budovy typu Vltavská filharmonie nebude pro lidi „jen“ koncert. Měla by vytvořit kolem sebe další tvůrčí prostor.

Budějovice bez Rejnoka, Ostrava s futuristickou stavbou

Myšlenka nové koncertní budovy není rozmarem posledních let, o stavbě takové budovy se s různou intenzitou mluví už od třicátých let minulého století. Nejvíce se řešilo místo. Například v devadesátých letech chtěli japonští investoři postavit novou budovu ke stému výročí České filharmonie. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.

Zamýšlená budova měla vyrůst zhruba na místě, které se později zvažovalo jako vhodné pro výstavu nové Národní knihovny. Takzvaná Chobotnice nebo Blob, jak se vítěznému projektu architekta Jana Kaplického přezdívalo, vzbudila poměrně velké vášně a nakonec z ní sešlo. Realizace se nedočkal ani další, z pohledu některých opět výstřední, Kaplického nápad – „Rejnok“ v Českých Budějovicích. V budově ve tvaru této paryby mělo být koncertní centrum.

Naopak nadějně vypadá budoucnost futuristické koncertní haly v Ostravě, kterou dokonce magazín Architizier zařadil do žebříčku nejočekávanějších staveb světa. K životnímu prostředí šetrnou budovu navrhli autoři ze studií Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Hotovo by mělo být v roce 2025.

Krize je dobrý čas na přemýšlení

Pandemie koronaviru zasáhla do ekonomických plánů a vzbudila očekávání krize. Podle architekta Pleskota to nicméně plánům na novou koncertní budovu nebrání. „Velké věci se mají promýšlet v dobách, kdy je krize, a realizovat se v dobách, kdy už ta krize není. Takovýto projekt potřebuje hodně času, tak proč ho nepromýšlet zrovna právě teď a být připraven na dobu konjunktury, aby šel s úspěchem realizovat,“ vysvětluje.

Vltavská filharmonie se podle slov ředitele IPR Ondřeje Boháče jmenuje „vltavská“, a ne „pražská“, protože má být vnímána jako koncertní sál České republiky, stejně jako je Česká filharmonie českým, nikoliv pražským symfonickým orchestrem.

Kdo to zaplatí?

O umístění koncertního sálu k Vltavě rozhodlo minulé vedení magistrátu, ten současný momentálně řeší podobu stavby a kdo ji zaplatí. Mezinárodní architektonickou soutěž by město chtělo vypsat ještě letos. Filharmonie by podle doporučení architektů měla mít celkem tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.

Další přípravy schválili v polovině března pražští zastupitelé. Největší diskusi vyvolala otázka financování stavby, odhadované náklady (i s venkovní plochou a podzemním parkovištěm) šplhají nad šest miliard.

Podle některých opozičních zastupitelů by mělo vedení města zvážit zapojení soukromých peněz. Součástí usnesení tak je, že s žádostí o vypsání architektonické soutěže vedení města předloží také jasnou dohodu o spolupráci se státem a předběžný plán investičních a provozních výdajů.

„Dopředu mohu vyloučit, že by Praha měla dostatek prostředků, pokud by stavbu metra, okruhu a Vltavské filharmonie měla financovat bez významné finanční pomoci státu. To je banální matematika, kterou si může každý ověřit, že takové prostředky skutečně Praha nikdy mít nebude,“ upozorňuje náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Zahraniční příklady vyšly draho

Zahraniční příklady ukazují nejen, jak navrhnout akusticky výbornou a architektonicky zajímavou koncertní síň, ale také, že se taková idea může prodražit. Několikanásobně rozpočet překročila třeba jak opera v Sydney, tak nedávno otevřená Labská filharmonie v Hamburku.

„To jsou věci, které je třeba hlídat od začátku. V případě budovy v Hamburku byl původně soukromý investor, který si dokonce bez soutěže vybral architekta, a teprve když na to už nestačil, tak mu pomohlo město a potom i stát Hamburk a potom i spolková republika,“ upřesnil Lukeš.

Hrajeme od roku 2032

Náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) uvedl, že se zapojením soukromých peněz do stavby Vltavské filharmonie počítá. „Komunikoval jsem se soukromým sektorem, vnímám velký zájem a budeme s kolegy debatovat o provedení a načasování,“ podotkl.

Pokud vše půjde bez průtahů, mohlo by se na přelomu let 2025 a 2026 začít se soutěží na stavební firmu, hudba by Vltavskou filharmonii měla naplnit poprvé v roce 2032.

Video Studio ČT24
video

Rozhovor se Zdeňkem Lukešem a Josefem Pleskotem