O kauze Dozimetr, týkající se Pražského dopravního podniku (DPP), mluvili v předvolební debatě ČT za ANO Patrik Nacher, za Piráty Zdeněk Hřib, za Prahu sobě Jan Čižinský, za Solidaritu (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová, za SPD, Trikolóru, Hnutí PES a nezávislé společně pro Prahu Milan Urban, za SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda a za STAN Petr Hlaváček. Představili také své vize toho, jak by bylo možné zlepšit hromadnou dopravu v hlavním městě.
Jedním z nejpalčivějších problémů, který omezuje život v hlavním městě, je doprava. Myslí si to jednadevadesát procent Pražanů. Většinou totiž cesta autem do centra města znamená, že řidič skončí v koloně – kvůli silnému provozu, uzavírkám a objížďkám. Vyplývá to z průzkumu Kantaru pro ČT.
Další věcí je, že chybějí parkovací místa pro ty, kteří za prací dojíždějí – takzvaná P+R. Navíc jsou neustále přeplněná. Ve většině metropole fungují zóny pro rezidenty, kde je ale stání zpoplatněno.
Dopravy, respektive pražského dopravního podniku, se týká také kauza Dozimetr. Ve čtvrtek soud po třech měsících a po složení kauce propustil z vazby jednoho z hlavních aktérů – podnikatele Michala Redla. V pátek bylo zároveň zrušeno omezení jeho svéprávnosti.
Lídr pražské kandidátky ANO Patrik Nacher v kontextu stabilizace dopravního podniku uvedl, že je primárně potřeba převzít zodpovědnost a odrazit se od minulosti. Kritizoval například to, že ředitel DPP byl jmenován bez výběrového řízení. „Apetit nějakým způsobem ovlivňovat firmu s rozpočtem 22 miliard bude vždycky. Je falešné slibovat, že doteď se to nepodařilo, ale odteď už se tam nic nestane,“ řekl. Prvním krokem může být podle něj například to, že se do dozorčích rad pustí i zástupci opozice, aby měly tu skutečnou kontrolní činnost. „Což se v tomto volebním období poprvé v historii nestalo,“ kritizoval.
Jednička pražské kandidátky Pirátů Zdeněk Hřib reagoval, že Piráti v této kauze účastni nejsou. „Já osobně jsem nebyl doteď kontaktován ani policií,“ podotkl. Podle něj také zástupci Pirátů v dozorčí radě nehlasovali pro lidi, kteří nebyli vybráni výběrovým řízením. Do budoucna navrhuje systémová protikorupční opatření, která podle něj byla zavedena například na magistrátu. Jmenoval mimo jiné snížení hranic pro otevřené soutěže. „Totéž jsme chtěli prosadit v dopravním podniku, ale byla proti tomu spousta výhrad,“ dodal. Po vypuknutí kauzy Dozimetr se podle něj limit ale snížil z hranice padesáti milionů na dvacet. Od 1. ledna se to pak podle něj ještě sníží na šest milionů.
Lídr pražské kandidátky Praha sobě Jan Čižinský se domnívá, že zafungovalo to, že náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) šel na policii ve chvíli, kdy se dozvěděl o požadavku na úplatek. „Skupina, která jela v Dozimetru, fungovala jako vyděrači,“ řekl. „Adam Scheinherr šel na policii v dubnu, začátkem května policie nasadila odposlechy a začalo vyšetřování,“ doplnil.
Stejně jako Hřib, tak i lídr pražské kandidátky STAN Petr Hlaváček uvedl, že ani on nebyl v souvislosti s kauzou předvolán na policii a není v žádném spise. „Nesl jsem odpovědnost za kolegu, který byl na třetím místě na kandidátce. Osobně jsem reagoval omluvou tím, že jsem přenastavil celou kandidátku. V tuto chvíli hledím dopředu a hledám ta správná řešení,“ sdělil. Také on se domnívá, že snížení limitů společně s větším tlakem na profesionální obsazení dozorčí rady a představenstva je cestou. „A bude třeba se na to vážně zaměřit a hledat správnou cestu“ dodal.
„Koalice, která o sobě říká, že je protikorupční, tady připouští, že na něco nestačila,“ reagovala jednička pražské kandidátky SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda. Podle něj musí mít ti, co řídí město, odvahu. „V okamžiku, kdy se mi něco nelíbí, tak to vyřešit,“ zdůraznil. „Nechci diskutovat o tom, jak to je s tím oznámením na policii – policie o tom nemluví. Ale v okamžiku, kdy někdo, kdo je členem vedení DPP, má podezření a nechá hlasovat pro to, aby se tam potvrzovali lidé, kteří jsou do kauzy přímo zapojeni, tak to je pro mě skutečně k zasmání,“ uvedl.
Lídryně pražské kandidátky koalice Solidarita (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová považuje to, že se až nyní podařilo nastavit transparentnější mechanismy a hranice, od jaké výše se musí soutěžit, za selhání koalice. „Také jsem přesvědčena o tom, že je třeba, aby zástupci opozice vždy byli v kontrolních orgánech,“ řekla. Dodala, že podle jejích informací byla provedena řada auditů, v nichž byla vážná upozornění. „A obvykle s tím nikdo nic nedělal,“ řekla. Podle ní bude třeba se podívat už i na minulé audity. „Jaká doporučení v nich byla,“ zdůraznila.
Jednička společné pražské kandidátky SPD, Trikolory a Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu Milan Urban označil kauzu za „skandál, který nemá v historii magistrátu obdoby“. Současná koalice podle něj vyhrála volby minule právě na tom stanovisku, že proti takovýmto věcem bude bojovat. Připomněl, že Praha sobě není na magistrátu první volební období. „De facto tyto věci už mají svůj prvopočátek v tom předchozím volebním období, kdy jste pana Hlubučka (bývalý náměstek pražského primátora a někdejší místopředseda STAN Petr Hlubuček, který v kauze figuruje) dosadili do dozorčí rady DPP. A ten tam zůstal do té doby, než si ho odvedla policie,“ vytýkal.
V Praze vládne od posledních komunálních voleb koalice Pirátů, Prahy sobě a Společně pro Prahu, což byla společná kandidátka TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Primátorem je Zdeněk Hřib. Koalice vydržela poslední čtyři roky neměnná. Změnilo se pouze obsazení jednoho postu v radě poté, co policie letos v červnu zadržela tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) a obvinila jej v případě údajné korupce v pražském dopravním podniku.
Výsledky komunálních voleb v Praze byly v roce 2018 velmi vyrovnané. Do zastupitelstva se dostali uchazeči z pěti kandidátek. Vítězná ODS získala 17,9 procenta hlasů a čtrnáct zastupitelských mandátů, poslední z úspěšné pětice bylo ANO s 15,4 procenta hlasů a dvanácti mandáty, zatímco Piráti, Praha sobě a Společně pro Prahu získali po třinácti mandátech a podílu hlasů mezi 16,3 a 17,1 procenta.
Nejslabší místo pražské MHD?
Zájemci o post primátora hlavního města debatovali také o praktických aspektech pražské hromadné dopravy. Čižinský považuje za nejslabší místo pomalost. Domnívá se, že Scheinherr jako náměstek přispěl ke zrychlení. „Když se začal stavět Trojský most, tak od pravomocného stavebního povolení k začátku stavby uběhly čtyři roky. Adam Scheinherr zařídil, že v případě Dvoreckého mostu od stavebního povolení k začátku stavby uběhly čtyři měsíce,“ řekl.
„Je to propojení s regionem, s investicemi Správy železnic – trasa na letiště, metro S neboli železniční spojení dvě,“ uvedl k nejslabším místům pražské dopravy Hlaváček. Podle něj je nutná také spolupráce se státem na významných infrastrukturálních akcích. „Které uvolní příměstskou vlakovou dopravu,“ doplnil.
Podle Hřiba je třeba řídit dopravu pomocí moderních technologií a reálných dat. „Žádné čárkování aut na křižovatce, ale pomocí umělé inteligence můžeme spočítat v kamerovém systému města auta, která projela záběrem,“ přiblížil. Podle něj je nutné udržet kvalitu MHD, s čímž souvisí i další investice. „Proto jsme zahájili stavbu metra D,“ uvedl.
Nacher upozornil na přetíženost dopravy v některých částech města. „Když se podíváte například na metro C, tak tam už se to zrychlit nedá, respektive se nedá zvýšit frekvence. To znamaná, že je potřeba v tomto podpořit i nadzemní dopravu – tam, kde už jste na tom limitu,“ míní. Správným krokem je podle něj i pokračování metra D. „A samozřejmě je to i o kombinaci městské hromadné dopravy s tou ostatní, kde největší problémy jsou ve vytváření umělých uzlů. Ale je to i o koordinaci oprav,“ dodal.
Svoboda se domnívá, že v otázce dopravy má být Praha pro všechny. „Nikdy nedopustím, abychom rozdělili Pražany na cyklisty, chodce a automobilisty. Všichni jsou si rovni,“ zdůraznil. Podle něj je potřeba zařídit, aby všechny tyto skupiny měly plné možnosti a zároveň jedna neohrožovala druhou.
Šabatová podotkla, že pražská MHD je dobrá, ale je ji potřeba rozvíjet – například dostavět metro D. „Je třeba udělat dráhu na Kladno a je třeba zavést některé tramvajové linky,“ vyjmenovala. Potřebný je podle ní i tramvajový okruh kolem Prahy. Dodala, že je třeba hledat strategie, jak neomezit komfort. Kritizovala i to, že doprava není místy bezbariérová.
Urban navrhuje zrušit dopravní omezení, která zamezují průjezdnosti. „Veškeré ty slalomové dráhy pro motoristy – patníky, kreslené kruhové objezdy v centru města,“ řekl. Omezení jsou podle něj mnohde zbytečná. K metru D řekl, že nesouhlasí se způsobem, jakým zakázka byla vysoutěžena, a jak je nyní navrženo. „Původně metro D mělo vést až na Náměstí Míru – osm stanic, včetně depa a vlaků za 39 miliard. Nyní máme kratší trasu metra D – bez vlaků a depa za 562 miliardy,“ vytkl.
Do debaty byli představitelé kandidujících subjektů pozváni na základě zveřejněných volebních pravidel České televize.
V letošních volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy budou voliči vybírat z 22 kandidátních listin. Subjekty, které v debatě nemají zastoupení, ČT oslovila s dotazem na tři nejdůležitější programové priority.
