Naprostá většina senátorů a senátorek se v letošních volbách rozhodla pro obhajobu svého mandátu. Jen čtyři z nich se rozhodli pro odchod z parlamentní politiky a svůj mandát neobhajovali. Šance na znovuzvolení byla výrazně vyšší než před dvěma lety. Tématu se věnuje analytik ČT Kamil Švec.
Z celkových 27 zákonodárců se pro obhajobu senátorského mandátu rozhodlo 23 z nich. V politice po dlouhých letech skončily senátorky Miroslava Němcová (ODS) nebo Jitka Seitlová (KDU-ČSL). První z nich byla dlouholetou poslankyní a také předsedkyní Poslanecké sněmovny. Posledních šest let byla senátorkou. Seitlová strávila většinu své politické kariéry právě v Senátu a od roku 2020 byla jeho místopředsedkyní. V horní komoře dobrovolně skončil také Pavel Kárník za STAN a Ondřej Feber za ANO.
Zbývajících 23 senátorů se rozhodlo pro obhajobu svého mandátu. Sedm z nich – tedy přibližně třetina – však v práci senátora pokračovat nebude.
V případě Jaroslava Chalupského (Srdcem a rozumem), Jiřího Voseckého (nezávislý) a Jana Holáska (za HDK) skončila cesta za obhajobou už v prvním kole. Senátoři nedokázali přesvědčit dostatek svých voličů, aby jim dali šanci alespoň na postup do kola druhého.
Chalupskému v obvodě Pelhřimov chyběly přibližně dva procentní body na druhého Michala Kozára (ANO). To Vosecký, který byl senátorem dvě funkční období, doplatil na to, že v obvodu kandidoval nově také liberecký hejtman Martin Půta (SLK).
Vzhledem k tomu, že Vosecký byl v klubu STAN a Půta kandidoval za SLK, které je úzce spojeno s hnutím STAN, hlasy se roztříštily mezi ně a hůře z toho vyšel obhajovatel postu. A nakonec Holásek v Hradci Králové skončil v prvním kole až pátý a šance na obhajobu postu tak nebyla vysoká.
Neúspěšně obhajujícím kandidátem byl i senátor Lumír Aschenbrenner (ODS). Jemu postavilo protikandidáta i hnutí STAN – někdejšího náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehku. Situaci po prvním kole nakonec muselo řešit vedení ODS, protože Aschenbrenner se proti Řehkovi výrazně vymezil.
V druhém kole hlasy nestačily
Neúspěšně obhajujícími senátorkami byly Adéla Sucharda Šípová (za Zelené, STAN, Piráty, TOP 09 a SEN) a Helena Pešatová (za STAN, Piráty, TOP 09). Ačkoliv se obě mohly zdát po prvním kole favoritkami, protože ve svých obvodech zvítězily, druhé kolo pro ně znamenalo konec. Ani Sucharda Šípová, ani Pešatová nakonec nestačily na nováčky. Prvně jmenovanou porazil ředitel střední školy Petr Paták (ODS), druhá jmenovaná nestačila na někdejšího primátora Frýdku-Místku Petra Korče (NMFM).
Ve speciální situaci byl kandidát STAN Karel Zitterbart. Ten byl v předchozím volebním období senátorem za obvod Vyškov. Tam před šesti lety s 50,08 procenta hlasů těsně dosáhl mandátu.
Vyškovsko si však letos vybral pro začátek své cesty do vysoké politiky předseda lidovců Jan Grolich. Navazuje tak na Tomia Okamuru (SPD), částečně Mirka Topolánka (dříve ODS) a nebo na Jiřího Hlavatého (ANO), tedy na politiky, jejichž cesta do sněmovny vedla právě přes Senát. Pravda je, že u Hlavatého to byla cesta nedobrovolná, protože se nechal napsat na sněmovní kandidátku a netušil, že mu zvolením skončí mandát.
Zitterbart tak dostal možnost kandidovat v obvodě Brno-město. Jeho situace ale nebyla jednoduchá. Jeho vyzyvatelem byl v obvodu obhajující senátor Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL, ODS, Piráty, TOP 09 a Fakt Brno), který v druhém kole zvítězil suverénně s 65 procenty hlasů.
Naopak zbývajícím šestnácti senátorům se obhajoba povedla, i když to někdy bylo těsnější. Nejistotu z výsledku mohl mít senátor Václav Láska (SEN 21) v obvodu Praha 5, kde nakonec zvítězil s 53,21 procenta hlasů.
Blízko konci kariéry senátora byl také Josef Klement (KDU-ČSL), který se do druhého kola dostal jen o jeden hlas. Nakonec zvítězil s většinou 54 procent hlasů.
Obhajoba mandátů před dvěma lety
Podobný počet senátorů obhajoval svůj mandát i před dvěma lety. Tehdy jich do voleb šlo 22. Tři z nich obhájili svůj mandát už v prvním kole – Pavel Fischer za koalici TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN v Praze, Jiří Čunek (KDU-ČSL) ve Vsetíně a Petr Vícha (tehdy SOCDEM) v Bohumíně.
Poměr úspěšných a neúspěšných byl ale odlišný od letošního. Ve volbách totiž výrazně nad své poměry uspělo hnutí ANO, které získalo osm senátorů. A vzhledem ke špatným výsledkům hnutí z předchozích let je tak logické, že výsledky šly na úkor obhajujících senátorů.
Mandát před dvěma lety neobhájilo celkem třináct senátorů. Úspěšně na svoji dosavadní kariéru mohlo navázat devět staronových senátorů.
