Česko už zná jména pěti nových, respektive staronových senátorů. Stalo se tak již během prvního kola voleb. V historii senátních voleb se jedná dosud o nejvyšší počet kandidátů, kteří byli zvoleni do horní komory již v úvodním volebním střetu. Nejedná se však o jediné „poprvé”, letošní volby jich přinesly více.
Zvolení do Senátu v prvním kole bývá vzácností, letos se to podařilo téměř pětině adeptů
Většinový volební systém se v Česku nepoužívá pro mnoho typů voleb. Jeho prostřednictvím jsou voleni pouze kandidáti do Senátu nebo do úřadu prezidenta. Logika tohoto způsobu výběru spočívá v tom, že adepti musí získat pro zisk mandátu více než 50 procent hlasů voličů, kteří přišli hlasovat. Pokud takového výsledku nikdo nedosáhne, koná se kolo druhé, do kterého postupují dva kandidáti. V něm je pak již prakticky jisté, že jeden z nich alespoň polovinu hlasů získá.
Ve volbách do Senátu se to týká každé dva roky třetiny, tedy 27 z celkových 81 obvodů. Letos se podařilo již v prvním kole volebního klání uspět rovnou pěti kandidátům, což je dosavadní rekord. Zpravidla se totiž jedná o vzácný jev.
Čunek bez konkurence a úspěchy ANO
A není to jediné „poprvé” letošních voleb. Poprvé za 28letou volební historii Senátu zvítězil jeden kandidát opakovaně hned v prvním kole. Je jím dlouholetý starosta Vsetína, někdejší jihomoravský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Je také jedním z nejdéle sloužících senátorů, v komoře zasedá již od roku 2006. Poprvé získal mandát hned v prvním kole v roce 2018 – tehdy se tak stalo v konkurenci šesti kandidátů. Letos svůj úspěch zopakoval, tentokrát v konkurenci jen dalších dvou adeptů. Jak pro server Aktuálně.cz přiznali zástupci vládních stran, kandidovat proti němu neměl nikdo ani zájem. S úspěchem Čunka se počítalo.
3 minuty
Události: Senátoři zvolení v 1. kole
Poprvé může větší úspěch slavit i hnutí ANO. Hnutí, jehož předseda trochu alibisticky přiznává, že „senátní volby ANO neumí“, získalo letos v prvním kole hned dva kandidáty. Uspěla někdejší hejtmanka Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (50,72 procenta hlasů) a starosta Ostravy-Jih Martin Bednář (51,84 procenta hlasů).
S podporou tohoto hnutí kandidoval i úspěšný dlouholetý starosta Bohumína a jeden z nejdéle sloužících senátorů Petr Vícha (SOCDEM). Také on, podobně jako zmíněný Čunek, je senátorem od roku 2006. U obou hraje významnou roli jejich osobnost a známost v regionu a na jejich zvolení nemá stranická příslušnost zásadní vliv.
V prvním kole byl zvolen také někdejší prezidentský kandidát Pavel Fischer, který letos obhajoval mandát v horní komoře. Získal 53 procent hlasů. S velkým odstupem za ním skončil kdysi známý politik ODS Boris Šťastný, který se pokusil o politický návrat v barvách Motoristů a s podporou ANO.
Zvolení v prvním kole dosud spíše vzácností
Dosud nejvyšší počet kandidátů zvolených v prvním kole byli čtyři senátoři. Jednalo se však o anomální situaci. Stalo se tak v roce 1996, kdy se volby do Senátu konaly vůbec poprvé a bylo voleno všech 81 senátorů najednou. Senátory tehdy byli zvoleni kandidáti občanských demokratů Milan Kondr, Jan Koukal a Vladimír Zeman a lidovec Jan Zahradníček.
V následujících volbách se jednalo o mnohem ojedinělejší jev. Podařilo se to o tři roky později v doplňovacích volbách tehdy populárnímu podnikateli a majiteli cestovní kanceláře Václavu Fischerovi. Tehdy zvítězil naprosto přesvědčivě se ziskem 71,2 procenta hlasů. Taková míra volební podpory v prvním kole zůstala zatím nepřekonána.
Hned o rok později v roce 2000 se senátorem v prvním kole stal bývalý ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec za Čtyřkoalici a dva roky nato také velmi populární majitel televizní stanice Nova Vladimír Železný.
V dalších volbách o dva roky později nedal další šanci svým protikandidátům občanskodemokratický primátor Plzně Jiří Šneberger. Ve volebním obvodu Karviná uspěl před šestnácti lety také sociálně demokratický kandidát Radek Sušil. Jednalo se o dobu, kdy tehdejší ČSSD (dnes SOCDEM) vládla české politice.
V krajských volbách došlo na takzvané oranžové tsunami, kdy strana zvítězila ve všech krajích. A v senátních volbách zvítězila ve 23 z celkových 27 obvodů, v nichž v roce 2008 probíhaly volby.
Dalších devět let se nikomu vítězství v prvním kole nepodařilo. To přišlo až v roce 2017. Tehdy se konaly doplňovací volby v obvodě Most. V nich uspěla lékařka Alena Dernerová (za SD-SN). K mandátu jí stačilo pouze necelých šest tisíc hlasů.
Kandidát na prezidenta senátorem
V roce 2018 se konaly prezidentské volby. V nich zvítězil Miloš Zeman. Proti němu stáli kandidáti Jiří Drahoš, který byl i jeho vyzyvatelem v druhém kole prezidentské volby, Pavel Fischer či Marek Hilšer. Tito tři účastníci prezidentské volby posléze přetavili podporu v zisk mandátu senátora. Ale pouze Drahošovi se to před šesti lety podařilo v prvním kole volby.
Drahoš při letošní obhajobě senátorského postu měl k zisku mandátu v prvním kole velmi blízko, dosáhl zisku 48,2 procent hlasů. Tentokrát ale rozhodne až druhé kolo.
Tři senátoři v prvním kole
V roce 2020 uspěl v obvodu Děčín Zbyněk Linhart za STAN a SLK. A pak přichází rok 2022, kdy se počet úspěšných senátorských kandidátů zvyšuje na tři, což je doposud nejvíce, nepočítáme-li unikátní rok 1996, kdy byl Senát obsazován jako celek.
Před dvěma roky tak uspěl obhájce mandátu senátora a ředitel pražského gymnázia Jiří Růžička (za TOP 09), starosta Letohradu Petr Fiala navrhnutý KDU-ČSL a kandidát ANO Jiří Václavec.
Fiala a Václavec zatím drží druhou, respektive třetí příčku nejvyššího zisku hlasů v prvním kole. Fiala získal podporu 65,7 procenta voličů, Václavec 58,8 procenta.
