Znásilněním bude od ledna nesouhlasný pohlavní styk. Zavedení principu „ne znamená ne“ přinese do trestního zákoníku novela, kterou v týdnu podepsal prezident Petr Pavel. Host právního podcastu V hlavě, místopředseda vrchního soudu v Praze Jan Sváček, je přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle dosavadní úpravy. K nové úpravě není skeptický, ale je zvědavý, co přinese.
Znásilnění bylo postižitelné i před novelou trestního zákoníku. Potřebujeme úpravu procesu, říká soudce Sváček
„Pro soudce je důležité, aby ke každé kauze přistupoval jako ke kauze zcela výjimečné, protože rutina by především lidem obžalovaným nebo poškozeným komplikovala život,“ řekl k přístupu k jednotlivým případům Jan Sváček. Jde tedy o to, aby soudce neupadl do nějakých schémat. Sexuálních trestních činů řešil řádově stovky. Většina z nich skončila odsouzením. Je to dáno i povahou českého trestního řádu, který je koncipován tak, že se vychází z přípravného řízení.
Jak se ale proměňuje přístup soudce k sexuálním kauzám v průběhu let? „Před deseti patnácti lety se v praxi začal objevovat fenomén do té doby neznámý, tak zvaná posttraumatická stresová porucha,“ poznamenal Sváček. Tato porucha způsobená násilným činem většinou trvá několik let a z pohledu práva se tak jedná o těžkou újmu na zdraví. Většina násilných trestných činů se překlopila do vyšších skutkových podstat. To znamená, že například u znásilnění se jedná o trestní sazbu pěti až dvanácti let.
Velké procento trestných činů znásilnění vyřizují jako prvostupňové soudy krajské. Odvolací instancí je pak Vrchní soud. U znásilnění tak ve značné části případů dochází k přísnějšímu posuzování, právě kvůli zvýšené trestní sazbě. To také vylučuje například uložení podmíněného trestu odnětí svobody. „V tomto smyslu si myslím, že za posledních deset patnáct let se významně změnil názor na posuzování těchto trestných činů,“ řekl místopředseda Vrchního soudu v Praze.
Stávající praxe a jednodušší prokazování sexuálního násilí
Jestli novela trestního zákoníku, kdy za znásilnění bude považován i nesouhlasný pohlavní styk, něco změní v rozhodovací praxi soudů, je podle Sváčka těžké dopředu odpovědět.
„Jsem přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle stávající úpravy. Nejde jen o použití násilí, ale také o zneužití bezbrannosti,“ zamyslel se soudce. Nedovede si tak představit případ, kdy by měl důsledkem nedostatečné legislativní úpravy následovat zprošťující rozsudek. „Nejsem skeptický k nové úpravě a jsem zvědavý, co nám přinese,“ říká Sváček a dodává, že i bez novely zákona by bylo možné vykonávat spravedlnost.
Novela trestního zákoníku zavádí i definici bezbrannosti, kdy oběť takzvaně zamrzne. I to je něco, co se ale v předchozí právní úpravě dalo trestně postihnout. „V mnoha případech jsme soudili kauzy, kdy se osoba nebránila proto, že se bála nebo že takzvaně zamrzla.“ A místopředseda soudu uvádí i příklady, kdy si osoba spletla pachatele s manželem, kdy oběť byla opilá nebo rozespalá. To všechno jsou podle Jana Sváčka příklady, kdy byla zneužita bezbrannost oběti.
Novela může zjednodušit práci policii i žalobci
Novela zákona ale může zjednodušit práci policii a státnímu zastupitelství při prokazování sexuálních násilných činů. „Bude přesněji a konkrétněji popsáno to, co v předchozích případech bylo upraveno pouze obecně,“ říká místopředseda soudu. Vzápětí ale upozorňuje na další aspekt, který by si zasloužil upravit.
„Domnívám se, že vedle hmotné právní úpravy by to chtělo také úpravu trestního řádu, trestního procesu. (…) To je problém, který zaviní skutečnost, že mnoho poškozených orgánům činným v trestním řízení neoznámí, co se událo,“ řekl soudce. Oběť podle něj často musí vypovídat opakovaně: učiní oznámení, vypovídá v zápise o výpovědi, následně při výslechu, skutek popisuje soudnímu znalci, pak také před soudem, případně i odvolacím soudem. To podle něj brání některým poškozeným, aby trestný čin oznámili.
Podmínečný trest jako Damoklův meč
Podle místopředsedy Vrchního soudu je podmínečný trest mnohem přísnější než jiné tresty nespojené s odnětím svobody. A to navzdory tomu, že může být veřejností vnímán jako mírný. „Nad tím člověkem se vznáší Damoklův meč, že půjde do vězení. V podmínce se musí chovat vzorně, nesmí opakovat trestnou činnost, musí si dát pozor z hlediska občanského soužití.“ Sváček se nedomnívá, že je podmíněný trest mírný. Naopak by to odsouzeného mělo motivovat v tom, aby se choval normálně.
Za velmi špatné považuje i to, když se oběť s pachatelem stýkají, například když jde o znásilnění v rodině. Činné by v tomto měly být orgány jako OSPOD a podobné instituce. Setkávání pachatele s obětí například v rámci jedné domácnosti považuje Sváček za konfliktní. Jedním dechem ale dodává, že trestní soudce takovou situaci nemůže téměř ovlivnit.
Tvrzení proti tvrzení
Jan Sváček se vyjádřil i k tomu, jak soudy posuzují situaci, kdy proti sobě stojí tvrzení oběti a tvrzení pachatele. To je právě u sexuálních trestných činů velmi časté, protože často nejsou přítomni žádní další svědci. Důležitou roli v takových případech hrají nepřímé důkazy. „Jsou to výpovědi dalších osob, které svědčí o tom, jaký byl vztah mezi poškozeným a pachatelem, jsou to nepřímé důkazy z oboru biologie a dalších,“ řekl.
Soud tedy nerozhoduje jen na základě výpovědí, ale zohledňuje, na čí stranu převáží právě nepřímé důkazy. A v neposlední řadě hrají roli také znalecké posudky z psychologie, které se vyjadřují k věrohodnosti poškozených. „To je pro nás velmi, velmi silný argument,“ dodal Sváček.
Jak moc citlivý musí být soudce, který řeší případy sexuálních trestných činů? Jak moc soudce o jednotlivých kauzách přemýšlí? Jaký případ mu i po letech utkvěl v hlavě? Jak hodnotí kauzy obžalovaných soudců pražského Vrchního soudu Ivana Elischera a Zdeňka Sováka? A je justice opravdu nezávislá? Poslechněte si celý právní podcast ČT24 V hlavě se soudcem Janem Sváčkem na Soundcloud a YouTube.
