Z hlediska krajských voleb jsou některé volební strany malé a z hlediska dopadu a vlivu na politiku se pohybují na hraně nevýznamnosti. K těm, které se mezi malé počítají dlouhodobě, dnes přibyla vládní Česká pirátská strana. Čekalo se také na to, zda se v české regionální politice podaří uchytit hnutí Přísaha. Nebo zda se prostřednictvím krajské politiky podaří uspět kdysi nejsilnější politické straně Sociální demokraté.
Analýza: Piráti se stávají malou stranou. Pohořely i Přísaha a SOCDEM
Pro Piráty není volební rok 2024 vůbec příznivý. Po volbách do Evropského parlamentu, v nichž obhajovali tři mandáty, jí v evropské instituci zůstal jen jeden mandát. O to důležitější pro stranu bylo, aby uspěla v krajských volbách a přesvědčila, že se jednalo spíš o ojedinělý výkyv. Dnes už je ale jasné, že problém Pirátů je hlubší.
V krajských volbách Piráti obhajovali 99 mandátů. Před čtyřmi lety uspěli ve všech krajích. V Libereckém či Zlínském kraji měli pět, respektive šest mandátů. V těch velkých, jako je Středočeský či Jihomoravský získali 12, respektive deset křesel.
V letošních volbách však celkově nedosáhli ani na nejnižší volební zisk z roku 2020. Pirátům se podařilo dostat do zastupitelstva jen v Plzeňském kraji, v němž získali necelých šest procent hlasů. Vyneslo to straně tři mandáty. Víc v regionálních volbách nezískali. V žádném ze zbývajících dvanácti krajů nepřekročili potřebnou pětiprocentní hranici.
Na to předseda Ivan Bartoš a zbytek vedení zareagovali tím, že předsednictvo Pirátů dalo k dispozici své funkce. „Uvidíme, kam nás bouřlivé vody české politiky povedou dál,“ odpověděl na dotaz, zda strana plánuje nějaké změny ve své politice. Nyní je jisté to, že ony bouřlivé vody české politiky stranu spláchly prakticky mimo krajskou politiku. V sedmi krajích nedosáhla ani na čtyři procenta hlasů. Nejblíže k pětiprocentní hranici měli na Vysočině, ve Zlínském kraji a v Olomouckém kraji, kde kandidovali v rámci koalice.
Přísaha podporu nezískala
Hnutí Přísaha má velké ambice. Poslední měsíce se objevuje v průzkumech veřejného mínění jako volební strana, která by se mohla příští rok probojovat i do Poslanecké sněmovny. V posledních předsněmovních volbách, kterými ty krajské jsou, však zcela propadla.
Přísaha nekandidovala ve všech krajích, kandidátku nepostavila v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Celorepublikově hnutí nezískalo ani dvě procenta voličské podpory.
Průběžné výsledky krajských voleb
Zdroj: ČSÚ, ČT24
Největšího úspěchu v krajských volbách dosáhlo hnutí v Jihomoravském kraji, v němž oslovilo necelá čtyři procenta voličů, kteří mu dali svůj hlas. Nejvyšší, i když nedostatečná, podpora právě v tomto kraji souvisí i s kandidaturou předsedy hnutí Roberta Šlachty do Senátu. Ve volebním obvodu Břeclav se mu podařilo získat 24,7 procent hlasů, do druhého kola jde z prvního kola, následovaný kandidátem ANO Miloslavem Janulíkem (22,54 % hlasů).
Hnutí Přísaha tak zatím zůstává malou stranou, která má 52 obecních zastupitelů a dva europoslance.
SOCDEM a vzpomínky na minulost
Kdysi nejsilnější politická strana pokračuje dál ve svém úpadku. Před čtyřmi lety získala 37 mandátů, tehdy ještě pod značkou ČSSD. Letos jsou její zisky mnohem hubenější. Ve třech krajích si letos může připsat jen 19 mandátů. Nejvyššího zisku mandátů dosáhla koalice 3PK pod vedením obhajujícího a jediného hejtmana Martina Netolického.
Tři mandáty pak získala koalice SOCDEM a Společně pro kraj v Královéhradeckém kraji. Jen tři mandáty získala samostatně kandidující strana na Vysočině. Zde sehrál významnou roli někdejší hejtman Jiří Běhounek, který si připsal téměř dvacet procent preferenčních hlasů. Díky preferenčním hlasům se do zastupitelstva kraje dostal i stávající předseda strany Michal Šmarda. Může tak slavit osobní úspěch v jinak neúspěšné straně. Dva mandáty získali sociální demokraté také v rámci koalice Stačilo!, kde kandidovali společně s KSČM.
Přitom je to právě sociální demokracie, kdo v roce 2008 vyhrál ve všech třinácti krajích. Tehdy se hovořilo o takzvané oranžové tsunami. Straně tehdy připadlo 280 mandátů. Podobného výsledku už nikdy nikdo poté nedosáhl. A ani letošní úspěch ANO se „oranžovému tsunami“ neblíží. I když má ANO více mandátů (letos se zvětšilo zastupitelstvo Plzeňského kraje na 55 mandátů ze 45), vítězství mu uteklo ve třech krajích.
Slabou útěchou pro SOCDEM může být fakt, že dlouholetý primátor Bohumína a senátor Petr Vícha obhájil mandát v horní komoře už v prvním kole. Kandidát SOCDEM a ANO získal 58,33 procent hlasů, ostatní kandidáti zůstali s velkou ztrátou za ním. V Senátu je 18 let a společně s dalším zvoleným senátorem v prvním kole Jiřím Čunkem budou patřit k nejdéle sloužícím senátorům. O dva roky déle než Vícha s Čunkem je v horní komoře občanský demokrat Jiří Oberpfalzer.
Stačilo! jako užitečný pláštík
Za celkem úspěšný projekt může považovat předsedkyně komunistů Kateřina Konečná koalici Stačilo! Například v Karlovarském kraji kandidovala KSČM samostatně a získala necelá tři procenta hlasů. Jednalo-li se však o koalici KSČM s dalšími stranami (nejčastěji ČSNS či SD-SN), dařilo se voličské hlasy získat. A koalice, respektive KSČM tak ve většině krajů dosáhla na mandáty. V zastupitelstvech bude zastoupena vždy dvěma až pěti zastupiteli.
Po evropských volbách, ve kterých koalice Stačilo! získala dva posty europoslanců, se tak osvědčuje taktika skrýt značku KSČM pod pláštík koalice. Ostatně je to vidět i na neúspěchu někdejšího dlouholetého předsedy komunistů Vojtěcha Filipa, který v letošních senátních volbách získal na Českobudějovicku necelých 10 procent hlasů.
