Voliči apel kandidátů vyslyšeli, k volbám jich přišlo nejvíce od zavedení přímé volby prezidenta

Prezidentští kandidáti po prvním kole apelovali na své voliče, aby k urnám dorazili i v tom druhém. Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) do něj postoupili s relativně vyrovnaným výsledkem, rozdíl mezi nimi činil necelých 23 tisíc hlasů. Ve druhém kole nakonec Petr Pavel zvítězil s rozdílem téměř milionu hlasů.

Před čtrnácti dny byly výsledky postupujících kandidátů velmi těsné, oba získali důvěru téměř dvou milionů voličů. Vítězství v prvním kole nakonec slavil Petr Pavel, ale do čela se dostal až v samotném závěru sčítání.

V případě Andreje Babiše analytici spekulovali, zda v prvním kole nenarazil na svůj limit. Petr Pavel se ve světle pět let staré volby mohl obávat, jestli voliči přijdou i v druhém kole, a zejména jestli jej podpoří příznivci neúspěšných kandidátů.

Apel na občany byl úspěšný. Volební účast v druhém kole ještě vzrostla a lehce překročila hranici sedmdesáti procent. To je více než ve všech kolech přímé prezidentské volby od jejího zavedení. Podobně vysokou volební účast jsme v Česku zaznamenali naposledy v roce 1998 ve volbách do Poslanecké sněmovny.

V úvodním kole prvních přímých prezidentských voleb účast dosáhla 61 procent. V druhém kole, v němž se utkali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, dokonce klesla těsně pod šedesát procent. Současně to byla také první zkušenost českých voličů s přímou volbou hlavy státu.

Před pěti lety byla účast v prvním kole podobná jako v roce 2013, v druhém kole vzrostla na 66,6 procenta. Volební duel mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem mobilizoval část voličů, zejména příznivce obhajující hlavy státu. Neúspěšní kandidáti, kteří vyjádřili podporu Jiřímu Drahošovi, své voliče nedokázali přesvědčit, aby k urnám přišli i ve druhém kole.

Letos je však situace odlišná. Už první kolo volby ukázalo na vysokou odhodlanost voličů rozhodovat o příštím prezidentovi. A pokračování volby mezi dvěma nejúspěšnějšími to ještě potvrdilo.

Volební účast rostla v okresech Andreje Babiše

Voliči přišli k volebním urnám ve vyšším počtu než před dvěma týdny ve všech okresech. Nejvyšší nárůst registrovaly volební komise v okresech Chomutov, Most, Sokolov, Karviná, Teplice nebo Tachov. V Chomutově činí rozdíl 3,73 procentního bodu, v Tachově 3,37 procentního bodu. Průměrný nárůst činí ve jmenovaných okresech 3,56 procentního bodu.

Všech těchto šest okresů také patří mezi desítku těch, kde získal nejvyšší počet hlasů Andrej Babiš. Předsedovi ANO však zvýšení volební účasti o 3,5 procentního bodu příliš nepomohlo. Voličů v těchto regionech sice přišlo k urnám více než v prvním kole, v porovnání s celorepublikovou účastí ale tamní čísla zůstávají nízká – většinou se účast vyhoupla zpod šedesáti procent lehce nad šedesát.

Naopak nejméně narostla volební účast v okresech, kde už v prvním kole byla velmi vysoká. Například v Pelhřimově už v prvním kole hlasovalo 73 procent oprávněných voličů, v druhém účast vzrostla k 74 procentům. Příliš se účast nezvýšila ani v Benešově, kde v druhém kole přišlo k urnám o sedm desetin procentního bodu více voličů. Stejně jako v prvním kole zde Petr Pavel uspěl.

Z hlediska vlivu na výsledek voleb je důležitý nárůst voličské podpory v Praze. K volebním urnám přišlo 73 procent voličů, tedy o 2,2 procentního bodu více než v kole prvním. V metropoli hlas odevzdalo 661 tisíc lidí a více než tři čtvrtiny vyjádřily podporu Petru Pavlovi.

Samostatnou kapitolou je volební účast v zahraničí. Ta se zvýšila ze 71,1 na 80,2 procenta. Nárůst je absolutně nejvyšší a svědčí o odhodlání českých krajanů zúčastnit se voleb, i když kvůli tomu musí cestovat velké vzdálenosti na české zastupitelské úřady. Do voličských seznamů se zapsalo přes osmadvacet tisíc voličů a svůj hlas jich odevzdalo téměř třiadvacet tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
09:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 4 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 6 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 10 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 11 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 12 hhodinami

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 12 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 13 hhodinami
Načítání...