„Gangsterka, v níž jde o moc, vliv a velké peníze,“ říká Kmenta o kauze IKEM. Angažmá GIBS je podle něj zvláštní

Nahrávám video
Události, komentáře: Kmenta o dění v IKEMu
Zdroj: ČT24

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

Měsíc a půl po zásahu elitních policistů v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny padlo několik obvinění. Kriminalisté podezřívají bývalého ředitele IKEMu Michala Stiborka a jeho zástupce Jiřího Malého z vydírání, šéfa oddělení IT Petra Rašku pak stíhají kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin.

Magazín Reportér však tento týden publikoval nová zjištění, podle nichž je celá kauza podivnou válkou lékařů a má mnoho různých souvislostí. Zvláštní je podle Reportéra také to, čím se policejní složky pořádně nezabývaly.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze. Vlastně jediné, co nás na tom šokuje, je to, v jakém prostředí se to odehrává, to znamená v prostředí takzvaných bílých plášťů,“ okomentoval Kmenta. Dokumenty, o kterých hovoří obvinění Malého a Stiborka, podle Kmenty odhalují netransparentní byznys okolo IKEMu.

Novinář tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů. „Nejde úplně stoprocentně o klasické tunelování jako takové, které se spíš hodí pro to, že se vytáhne ze státního na základě smyšlených zakázek, že je potřeba něco dodat, (…) ta instituce to nepotřebuje. To takhle není, nemocnice ty přístroje potřebuje,“ popsal Kmenta.

Spor dvou skupin

A kam tedy peníze mizí? „Můžeme se domnívat, že se vytvořila nějaká klientelistická skupina vybraných osob, tedy zejména z IKEMu, napojených na některé lobbisty a možná přikrývaných i některými politiky k tomu, že si v podstatě zprivatizovali nejlepší zakázky na dodávky specifických přístrojů,“ odpověděl Kmenta s tím, že vznikla struktura firem v Lichtenštejnsku, která měla utajit skutečné beneficienty byznysu.

V IKEMu dle Kmenty byly dvě skupiny, které proti sobě bojovaly. Proti bývalému vedení nemocnice reprezentovanému exředitelem Stiborkem a jeho statutárním zástupcem Malým stály vlivné osobnosti IKEMu, zkušení kardiochirurgové jako třeba Jan Pirk a Ivan Netuka, tvrdí novinář. „Kromě toho, že jsou to doktoři, tak i politici, protože Pirk je senátorem za TOP 09 a Ivan Netuka je poradcem premiéra Petra Fialy (ODS),“ zdůraznil.

Stiborek a Malý měli „výsostné postavení za éry vlády ANO“, řekl Kmenta. Bývalé vedení tak mělo dle Kmenty politické krytí od expremiéra Andreje Babiše (ANO), a kvůli tomu tak vzniklo pnutí mezi těmito dvěma skupinami. „Byly volby 2021 a vyměnila se politická garnitura. Přišla pětikoalice a vznikl tlak na to, že se musí vyměnit vedení v některých státních nebo příspěvkových organizacích. Sklouzlo to k tomu, že se parta reprezentovaná Pirkem a Netukou (…) rozhodla vést válku o pozice v IKEMu a chtěla sesadit bývalé vedení,“ míní Kmenta.

V prosinci 2022 přišla Janu Pirkovi od Ivana Netuky textová zpráva, dle Kmenty ve smyslu, že v IKEMu probíhá válka o pozice a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) „nehraje dobré karty, tak je potřeba zasáhnout“. Válek podle novináře nevěděl, zda poslechnout stranické kolegy a jít proti vedení IKEMu.

„On si uvědomil, že v té nemocnici to docela dobře funguje, zisk je tam obrovský,“ tvrdí Kmenta. Válek se tak měl nakonec postavit proti, v čemž ho podle Kmenty utvrdila i zmíněná textová zpráva.

Angažmá GIBS

Kmenta se o případ začal zajímat zejména proto, že mu přišlo v případu zvláštní angažmá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která má podle zákona šetřit trestné činy policistů, celníků nebo příslušníků vězeňské správy. „Říkali obecnou chiméru — na konci se ukázalo, že to bylo falešné — ti vydíraní, že je budou kriminalizovat zveřejněním nebo použitím dokumentů a ke kriminalizaci si najdou spřátelené policisty,“ uvedl Kmenta s tím, že žádného policistu však nenašli.

Celý případ se podle Kmenty začal vyšetřovat jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel Malý a Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura, ve které figurovala jména Pirka a Netuky, tedy významných lidí v politice,“ tvrdí.

Člen výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) se v Událostech, komentářích ohradil proti tvrzení, že by bývalé vedení IKEMu bylo politicky kryté od Andreje Babiše. „Stiborek v IKEMu pracoval od roku 2010 nebo 2011, takže nebyl tam jen poslední dva tři roky, co byl ředitelem,“ řekl. Kauza podle něj zasahuje do nejbližšího okolí premiéra Fialy a jeho nejbližších poradců. Souhlasí s Kmentou, že angažmá GIBS je zvláštní.

„Zjevně tam nějaká válka probíhá, to vidíme i z mediálních výstupů,“ okomentovala předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Podle ní by bylo nejlepší, aby se co nejdříve vybral nový ředitel IKEMu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 1 hhodinou

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 2 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 2 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 12 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Preferoval bych evropské řešení, řekl Plaga k zákazu sociálních sítí pro děti

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...