„Gangsterka, v níž jde o moc, vliv a velké peníze,“ říká Kmenta o kauze IKEM. Angažmá GIBS je podle něj zvláštní

Nahrávám video
Události, komentáře: Kmenta o dění v IKEMu
Zdroj: ČT24

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

Měsíc a půl po zásahu elitních policistů v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny padlo několik obvinění. Kriminalisté podezřívají bývalého ředitele IKEMu Michala Stiborka a jeho zástupce Jiřího Malého z vydírání, šéfa oddělení IT Petra Rašku pak stíhají kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin.

Magazín Reportér však tento týden publikoval nová zjištění, podle nichž je celá kauza podivnou válkou lékařů a má mnoho různých souvislostí. Zvláštní je podle Reportéra také to, čím se policejní složky pořádně nezabývaly.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze. Vlastně jediné, co nás na tom šokuje, je to, v jakém prostředí se to odehrává, to znamená v prostředí takzvaných bílých plášťů,“ okomentoval Kmenta. Dokumenty, o kterých hovoří obvinění Malého a Stiborka, podle Kmenty odhalují netransparentní byznys okolo IKEMu.

Novinář tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů. „Nejde úplně stoprocentně o klasické tunelování jako takové, které se spíš hodí pro to, že se vytáhne ze státního na základě smyšlených zakázek, že je potřeba něco dodat, (…) ta instituce to nepotřebuje. To takhle není, nemocnice ty přístroje potřebuje,“ popsal Kmenta.

Spor dvou skupin

A kam tedy peníze mizí? „Můžeme se domnívat, že se vytvořila nějaká klientelistická skupina vybraných osob, tedy zejména z IKEMu, napojených na některé lobbisty a možná přikrývaných i některými politiky k tomu, že si v podstatě zprivatizovali nejlepší zakázky na dodávky specifických přístrojů,“ odpověděl Kmenta s tím, že vznikla struktura firem v Lichtenštejnsku, která měla utajit skutečné beneficienty byznysu.

V IKEMu dle Kmenty byly dvě skupiny, které proti sobě bojovaly. Proti bývalému vedení nemocnice reprezentovanému exředitelem Stiborkem a jeho statutárním zástupcem Malým stály vlivné osobnosti IKEMu, zkušení kardiochirurgové jako třeba Jan Pirk a Ivan Netuka, tvrdí novinář. „Kromě toho, že jsou to doktoři, tak i politici, protože Pirk je senátorem za TOP 09 a Ivan Netuka je poradcem premiéra Petra Fialy (ODS),“ zdůraznil.

Stiborek a Malý měli „výsostné postavení za éry vlády ANO“, řekl Kmenta. Bývalé vedení tak mělo dle Kmenty politické krytí od expremiéra Andreje Babiše (ANO), a kvůli tomu tak vzniklo pnutí mezi těmito dvěma skupinami. „Byly volby 2021 a vyměnila se politická garnitura. Přišla pětikoalice a vznikl tlak na to, že se musí vyměnit vedení v některých státních nebo příspěvkových organizacích. Sklouzlo to k tomu, že se parta reprezentovaná Pirkem a Netukou (…) rozhodla vést válku o pozice v IKEMu a chtěla sesadit bývalé vedení,“ míní Kmenta.

V prosinci 2022 přišla Janu Pirkovi od Ivana Netuky textová zpráva, dle Kmenty ve smyslu, že v IKEMu probíhá válka o pozice a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) „nehraje dobré karty, tak je potřeba zasáhnout“. Válek podle novináře nevěděl, zda poslechnout stranické kolegy a jít proti vedení IKEMu.

„On si uvědomil, že v té nemocnici to docela dobře funguje, zisk je tam obrovský,“ tvrdí Kmenta. Válek se tak měl nakonec postavit proti, v čemž ho podle Kmenty utvrdila i zmíněná textová zpráva.

Angažmá GIBS

Kmenta se o případ začal zajímat zejména proto, že mu přišlo v případu zvláštní angažmá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která má podle zákona šetřit trestné činy policistů, celníků nebo příslušníků vězeňské správy. „Říkali obecnou chiméru — na konci se ukázalo, že to bylo falešné — ti vydíraní, že je budou kriminalizovat zveřejněním nebo použitím dokumentů a ke kriminalizaci si najdou spřátelené policisty,“ uvedl Kmenta s tím, že žádného policistu však nenašli.

Celý případ se podle Kmenty začal vyšetřovat jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel Malý a Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura, ve které figurovala jména Pirka a Netuky, tedy významných lidí v politice,“ tvrdí.

Člen výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) se v Událostech, komentářích ohradil proti tvrzení, že by bývalé vedení IKEMu bylo politicky kryté od Andreje Babiše. „Stiborek v IKEMu pracoval od roku 2010 nebo 2011, takže nebyl tam jen poslední dva tři roky, co byl ředitelem,“ řekl. Kauza podle něj zasahuje do nejbližšího okolí premiéra Fialy a jeho nejbližších poradců. Souhlasí s Kmentou, že angažmá GIBS je zvláštní.

„Zjevně tam nějaká válka probíhá, to vidíme i z mediálních výstupů,“ okomentovala předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Podle ní by bylo nejlepší, aby se co nejdříve vybral nový ředitel IKEMu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za účast v bojích na Donbase uložil soud podmínku a obecně prospěšné práce

Soud v pátek uložil Miloši Ouřeckému tříletý podmíněný trest s dohledem probačního úředníka a povinnost odpracovat sto hodin obecně prospěšných prací za to, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným silám na Donbase. Uznal ho vinným z trestného činu účasti na teroristické skupině, muž se přiznal. V hlavní větvi kauzy viní obžaloba proruskou domobraneckou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) z toho, že Ouřeckého na Ukrajinu vyslala s cílem, aby jí po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku. ČVZM vinu odmítají.
před 51 mminutami

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyjde ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 59 mminutami

Králíček skončí jako zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost

Poslanec Robert Králíček (ANO) oznámil, že po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Ačkoliv se oběma oblastem věnuje dlouhodobě, šíře agendy mu podle něj neumožňuje práci skloubit s výkonem mandátu poslance a funkcí místopředsedy poslaneckého klubu ANO. Tématům se bude nadále věnovat ve sněmovně. Podle zdrojů Ekonomického deníku o jeho konci rozhodl premiér Andrej Babiš (ANO).
před 1 hhodinou

Otevřela se zmodernizovaná stranice metra B Českomoravská

Cestující pražské MHD mohou od pátečního dopoledne znovu využívat stanici linky metra B Českomoravská. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po rekonstrukci, která trvala přes 14 měsíců. Město usilovalo o její zprovoznění před začátkem mistrovství světa v krasobruslení, které se koná v přilehlé O2 areně od 24. do 29. března.
před 1 hhodinou

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

VideoV debatě o změnách pravomocí prezidenta mluví politici o naschválech

Sněmovní ústavně-právní výbor schválil návrh, který má prezidenta republiky připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Místopředseda výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), který je autorem návrhu, tvrdí, že jde o princip, ne o konkrétní postavy. Prohlásil také, že „jsme zažili z jeho (prezidentovy) strany mnoho různých naschválů“ či snah jít na hranu nebo za ni. Vnímá to jako zpřesnění pravomocí při kontrasignaci. Místopředseda téhož výboru Karel Dvořák (STAN) vnímá návrh naopak jako „naschvál vládní koalice vůči prezidentovi“. Má prý několik úskalí – vnímá ho procesně jako přílepek, který dle něj není v souladu s ústavou, boří to i ústavní zvyklosti. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

VideoProti chřipce by mohli začít očkovat i všichni odborní lékaři a sestry

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhl rozšíření odborníků, kteří budou moci očkovat proti chřipce. Týkat se má kromě lékárníků i všech odborných lékařů a všeobecných sester. Vojtěch chce návrh poslat v polovině roku do připomínkového řízení. Lékařská komora má proti očkování v lékárnách výhrady. Stát podle ní musí hledat účinnější nástroje, jak proočkovanost zvýšit.
před 4 hhodinami

K úmyslnému zapálení haly se přihlásila konkrétní skupina, policie informace ověřuje

Policie prověřuje informaci, že se k zapálení haly v Pardubicích přihlásila konkrétní skupina. Ta se podle prohlášení na internetu označuje za mezinárodní organizaci a svůj čin dává do souvislosti s válkou v Gaze. V průmyslové zóně v Pardubicích od časného rána hořela skladovací hala a oheň se rozšířil na administrativní budovu, která stojí vedle. Hasiči proto vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Okolo osmé hodiny ranní hasičský sbor na síti X informoval, že dohašují skrytá ohniska. Odhadovanou výši škody ani příčinu požáru zatím neuvedli. Podle mluvčího hasičů Miroslava Poláka nikdo nebyl zraněn.
před 4 hhodinami
Načítání...