Tuzemské zdravotnictví opět míří do deficitu, politici hledají lepší cestu

Nahrávám video

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

„Pokud by meziročně úhrady nestouply, tak by to znamenalo zhruba mínus deset miliard pro celý systém, to znamená pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu někde mezi šesti, sedmi miliardami,“ upozornil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„Pokud by se nepodařilo tento trend zvrátit, tak se skutečně dostaneme do situace, kdy pro rok 2026 možná a 2027 určitě by docházelo pravidelně ke zpoždění plateb za poskytnuté zdravotní služby,“ varoval prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Platforma, která sdružuje zástupce zaměstnavatelů, pacientů a lékařů, přišla s návrhy, jak udržitelnost zdravotnictví do budoucna zajistit.

Ušetřit peníze má podle ní třeba dlouhodobé plánování namísto každoročního vyjednávání poskytovatelů s pojišťovnami. Rozhodující má být i kvalita péče, nikoliv pouze počet provedených zákroků. Pomoct by mělo také větší zapojení pacientů.

„My jsme přesvědčeni, že naplnění našich koncepčních záměrů potrvá přinejmenším dvě volební období. Je to tedy úkol pro celou nadcházející dekádu,“ míní tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví Ladislav Švec.

Spoluúčast pacienta

Většina oslovených stran a hnutí je pro spoluúčast pacientů, například ve formě připlácení si za některé výkony s možností připojištění. Podmínku ale vidí v jasném ukotvení toho, co je hrazený standard, a za co už si naopak lidé musí zaplatit.

„Považuji za velkou chybu, že se mi nepodařilo prosadit, aby člověk platil za lehkou sádru méně a mohl se eventuálně na tyto věci, které dneska musí hradit, připojistit,“ zmínil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Pak se ty nůžky samozřejmě začnou otevírat a ta nejlepší kvalitní zdravotní péče bude dostupná jen pro toho, kdo bude solventní, kdo bude mít peníz. A takhle by to být nemělo,“ je přesvědčena členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD).

Nutnost investovat do prevence

Politici se shodují na nutnosti více investovat do prevence, aby ubylo chronicky nemocných pacientů v mladém věku.

„(Zdravotní pojišťovny) by ještě více motivovaly skrze nějaké finanční bonusy své pojištěnce k tomu, aby dodržovali prevenci,“ nastínil expert ANO na zdravotnictví a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Investovat buď formou slevy na připojištění, bonusu ke starobnímu důchodu například, pokud někdo tak žije. Příspěvky na sport, výživu nebo lázně,“ uvažuje expert Pirátů na zdravotnictví Josef Pavlovic.

„Můžeme se bavit o investicích do sportovní infrastruktury, do cyklostezek, do toho, jak povedeme výuku zdravotní gramotnosti ve školách,“ dodala místopředsedkyně STAN a členka sněmovního zdravotního výboru Michaela Šebelová.

Úspory v hospodaření

Jde ale o kroky, které se projeví až časem. Úspory je podle oslovených politiků třeba hledat už teď v efektivnějším a taky transparentnějším hospodaření.

„Zavedeme jednu zdravotní pojišťovnu či jeden zdravotní fond bez toho, aniž by se pokoušel o konkurenci, která ve veřejném systému nemá místo,“ zmínil expert Stačilo! Ondřej Dostál.

„Soutěž zdravotních pojišťoven o jednotlivé poskytovatele ve prospěch pacientů. To povede k vyšší efektivitě a úsporám v systému,“ věří zdravotnický expert Motoristů sobě Boris Šťastný.

Systém v záporných číslech

Příjmy i výdaje zdravotnictví se za posledních deset let zdvojnásobily. Poprvé se systém dostal do minusu v roce 2021, a to v souvislosti s covidovou pandemií. Následující rok se saldo podařilo otočit.

Od roku 2023 ale výdaje opět převýšili příjmy. Experti očekávají, že tento trend bude v příštích letech pokračovat.

V záporných číslech systém končí i přes to, že od minulého roku se automaticky valorizují platby za důchodce nebo děti, na které přispívá stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled