Tuzemské zdravotnictví opět míří do deficitu, politici hledají lepší cestu

Nahrávám video

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

„Pokud by meziročně úhrady nestouply, tak by to znamenalo zhruba mínus deset miliard pro celý systém, to znamená pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu někde mezi šesti, sedmi miliardami,“ upozornil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„Pokud by se nepodařilo tento trend zvrátit, tak se skutečně dostaneme do situace, kdy pro rok 2026 možná a 2027 určitě by docházelo pravidelně ke zpoždění plateb za poskytnuté zdravotní služby,“ varoval prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Platforma, která sdružuje zástupce zaměstnavatelů, pacientů a lékařů, přišla s návrhy, jak udržitelnost zdravotnictví do budoucna zajistit.

Ušetřit peníze má podle ní třeba dlouhodobé plánování namísto každoročního vyjednávání poskytovatelů s pojišťovnami. Rozhodující má být i kvalita péče, nikoliv pouze počet provedených zákroků. Pomoct by mělo také větší zapojení pacientů.

„My jsme přesvědčeni, že naplnění našich koncepčních záměrů potrvá přinejmenším dvě volební období. Je to tedy úkol pro celou nadcházející dekádu,“ míní tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví Ladislav Švec.

Spoluúčast pacienta

Většina oslovených stran a hnutí je pro spoluúčast pacientů, například ve formě připlácení si za některé výkony s možností připojištění. Podmínku ale vidí v jasném ukotvení toho, co je hrazený standard, a za co už si naopak lidé musí zaplatit.

„Považuji za velkou chybu, že se mi nepodařilo prosadit, aby člověk platil za lehkou sádru méně a mohl se eventuálně na tyto věci, které dneska musí hradit, připojistit,“ zmínil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Pak se ty nůžky samozřejmě začnou otevírat a ta nejlepší kvalitní zdravotní péče bude dostupná jen pro toho, kdo bude solventní, kdo bude mít peníz. A takhle by to být nemělo,“ je přesvědčena členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD).

Nutnost investovat do prevence

Politici se shodují na nutnosti více investovat do prevence, aby ubylo chronicky nemocných pacientů v mladém věku.

„(Zdravotní pojišťovny) by ještě více motivovaly skrze nějaké finanční bonusy své pojištěnce k tomu, aby dodržovali prevenci,“ nastínil expert ANO na zdravotnictví a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Investovat buď formou slevy na připojištění, bonusu ke starobnímu důchodu například, pokud někdo tak žije. Příspěvky na sport, výživu nebo lázně,“ uvažuje expert Pirátů na zdravotnictví Josef Pavlovic.

„Můžeme se bavit o investicích do sportovní infrastruktury, do cyklostezek, do toho, jak povedeme výuku zdravotní gramotnosti ve školách,“ dodala místopředsedkyně STAN a členka sněmovního zdravotního výboru Michaela Šebelová.

Úspory v hospodaření

Jde ale o kroky, které se projeví až časem. Úspory je podle oslovených politiků třeba hledat už teď v efektivnějším a taky transparentnějším hospodaření.

„Zavedeme jednu zdravotní pojišťovnu či jeden zdravotní fond bez toho, aniž by se pokoušel o konkurenci, která ve veřejném systému nemá místo,“ zmínil expert Stačilo! Ondřej Dostál.

„Soutěž zdravotních pojišťoven o jednotlivé poskytovatele ve prospěch pacientů. To povede k vyšší efektivitě a úsporám v systému,“ věří zdravotnický expert Motoristů sobě Boris Šťastný.

Systém v záporných číslech

Příjmy i výdaje zdravotnictví se za posledních deset let zdvojnásobily. Poprvé se systém dostal do minusu v roce 2021, a to v souvislosti s covidovou pandemií. Následující rok se saldo podařilo otočit.

Od roku 2023 ale výdaje opět převýšili příjmy. Experti očekávají, že tento trend bude v příštích letech pokračovat.

V záporných číslech systém končí i přes to, že od minulého roku se automaticky valorizují platby za důchodce nebo děti, na které přispívá stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 1 hhodinou

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 2 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 3 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 3 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 3 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 3 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.