Sociální služby mají mít příští rok o 1,3 miliardy více než letos

Nahrávám video

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

„Od roku 2020 do roku 2026 celkové prostředky ze státního rozpočtu do sociálních služeb vzrostou o 21,8 miliardy korun. Zvýší se z 35,1 miliardy korun na 65,9 miliardy. To je nárůst o 62 procent za šest let,“ uvedl ministr.

Stát za péči o potřebné, kterou nezajišťuje sám, platí dotacemi. Peníze ministerstvo práce posílá krajům, které je rozdělují poskytovatelům služeb. Krajská vedení i provozovatelé zařízení si každoročně na nedostatek peněz stěžovali. Resort a vláda pak často dodatečně rozhodovaly o dofinancování. Dotace jsou součástí rozpočtu. Při jeho projednávání ve sněmovně se dá očekávat, že se o jejich výši bude ještě debatovat.

Podle údajů ministerstva práce by do dotací mělo příští rok putovat 26,2 miliardy korun. Letos to má být 26 miliard. Meziročně se dotační suma na péči o seniory, postižené a další potřebné tak má zvednout o 0,7 procenta. Z příspěvků na péči a plateb by poskytovatelé měli v roce 2026 získat 30,7 miliardy korun, tedy o 1,1 miliardy korun víc než letos. Je to nárůst o zhruba o 3,7 procenta.

V roce 2020 dotace činily 17,7 miliardy korun a úhrady od klientů 17,4 miliardy korun. O rok později do dotací putovalo 21,1 miliardy korun a platby dosáhly 17,3 miliardy. V roce 2022 klienti zaplatili po úpravě úhradové vyhlášky 22,2 miliardy korun a na dotacích přiteklo 22,1 miliardy. Předloni dotační suma činila 24,8 miliardy korun a částka od klientů 25 miliard.

Rada postižených i někteří opoziční politici růst úhrad od klientů kritizují. Ministr podotkl, že mezi lety 2021 a 2026 se ale průměrný starobní důchod zvedne o 41,6 procenta. Zatímco v roce 2021 činil 15 425 korun, příští rok by se měl dostat na 21 839 korun. Navýšily se také příspěvky na péči. Od roku 2022 do ledna 2026 jednotlivé stupně dávky vzrostou o zhruba 16 až 48 procent, podotkl šéf resortu.

Maximální možné ceny, které mohou lidé platit za pobyt a stravu v domově či stacionáři, pečovatelskou službu, dovážku jídla či pomoc s nákupem, stanovuje úhradová vyhláška. Ministerstvo chystá novou s úpravou částek pro příští rok podle inflace i nárůstu penzí.

Na podzim chce resort spustit také výzvy k podávání žádostí o dotace na budování nových zařízení pro seniory. Přípravu na stárnutí a rostoucí počet lidí ve vysokém věku označil ministr za top prioritu příští vlády. „Máme na přípravu zhruba příštích pět let,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda by měla projednat, zda bude pokračovat v regulaci cen pohonných hmot

Vláda by v pondělí měla rozhodovat o možném pokračování regulace cen pohonných hmot. Opatření obnovená od 1. října platí zatím do konce měsíce. Kabinet má na programu i návrh, který má omezit pravomoci odvolacích soudů. Ministři by měli také zveřejnit své stanovisko k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
před 46 mminutami

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMlhy a mokré silnice zvyšují riziko nehod. Nepodceňte počasí, nabádá policie

Ročně se v průměru stane skoro 900 dopravních nehod v mlze a téměř dvacet tisíc na mokré silnici, spočítal z dlouhodobých statistik Portál nehod. Právě podzim patří kvůli sychravému počasí mezi nejrizikovější. „Lidé podceňují to, že se nám počasí mění. Že tady v Praze je krásné počasí, neznamená, že v cíli, kam mám v plánu dojet, je to stejné,“ upozorňuje preventista Ondřej Penc z policejního prezidia. „Mlhová světla by se měla užít za sněžení, za hustého deště anebo právě za mlhy. Povinnost je při takových podmínkách užít zadní mlhovky, ty přední jsou dobrovolné,“ připomíná mluvčí policie v Plzeňském kraji Ondřej Hodan. Podle Portálu nehod se přes dvacet procent havárií v říjnu stane na mokré silnici. V listopadu je to skoro třicet procent.
před 7 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 22 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
24. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.