Sociální služby mají mít příští rok o 1,3 miliardy více než letos

Nahrávám video

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

„Od roku 2020 do roku 2026 celkové prostředky ze státního rozpočtu do sociálních služeb vzrostou o 21,8 miliardy korun. Zvýší se z 35,1 miliardy korun na 65,9 miliardy. To je nárůst o 62 procent za šest let,“ uvedl ministr.

Stát za péči o potřebné, kterou nezajišťuje sám, platí dotacemi. Peníze ministerstvo práce posílá krajům, které je rozdělují poskytovatelům služeb. Krajská vedení i provozovatelé zařízení si každoročně na nedostatek peněz stěžovali. Resort a vláda pak často dodatečně rozhodovaly o dofinancování. Dotace jsou součástí rozpočtu. Při jeho projednávání ve sněmovně se dá očekávat, že se o jejich výši bude ještě debatovat.

Podle údajů ministerstva práce by do dotací mělo příští rok putovat 26,2 miliardy korun. Letos to má být 26 miliard. Meziročně se dotační suma na péči o seniory, postižené a další potřebné tak má zvednout o 0,7 procenta. Z příspěvků na péči a plateb by poskytovatelé měli v roce 2026 získat 30,7 miliardy korun, tedy o 1,1 miliardy korun víc než letos. Je to nárůst o zhruba o 3,7 procenta.

V roce 2020 dotace činily 17,7 miliardy korun a úhrady od klientů 17,4 miliardy korun. O rok později do dotací putovalo 21,1 miliardy korun a platby dosáhly 17,3 miliardy. V roce 2022 klienti zaplatili po úpravě úhradové vyhlášky 22,2 miliardy korun a na dotacích přiteklo 22,1 miliardy. Předloni dotační suma činila 24,8 miliardy korun a částka od klientů 25 miliard.

Rada postižených i někteří opoziční politici růst úhrad od klientů kritizují. Ministr podotkl, že mezi lety 2021 a 2026 se ale průměrný starobní důchod zvedne o 41,6 procenta. Zatímco v roce 2021 činil 15 425 korun, příští rok by se měl dostat na 21 839 korun. Navýšily se také příspěvky na péči. Od roku 2022 do ledna 2026 jednotlivé stupně dávky vzrostou o zhruba 16 až 48 procent, podotkl šéf resortu.

Maximální možné ceny, které mohou lidé platit za pobyt a stravu v domově či stacionáři, pečovatelskou službu, dovážku jídla či pomoc s nákupem, stanovuje úhradová vyhláška. Ministerstvo chystá novou s úpravou částek pro příští rok podle inflace i nárůstu penzí.

Na podzim chce resort spustit také výzvy k podávání žádostí o dotace na budování nových zařízení pro seniory. Přípravu na stárnutí a rostoucí počet lidí ve vysokém věku označil ministr za top prioritu příští vlády. „Máme na přípravu zhruba příštích pět let,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 2 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.