„Nepřehledné.“ Komoře lékařů a odborům se nelíbí návrh zákona o odměňování

Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich návrh znamenal i snížení odměny. Po čtvrtečním jednání to sdělili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se zásadně neshodnou zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. „Je zásadní rozpor mezi zaměstnavateli, zdravotnickými zařízeními, (...) a mezi odboráři a komorou. Je zásadní rozpor v tom, zda takový zákon vůbec ano, nebo ne,“ řekl s tím, že podle některých zaměstnavatelů je navrhovaný zákon i protiústavní. Odbory a komora žádají, aby stejné byly platy ve státních nemocnicích i mzdy v nemocnicích měst, krajů a jiných zřizovatelů.

Vyjasnit by si to podle Válka měli na jiné platformě, například na tripartitě. Další jednání je podle ministra naplánované na 13. června, dokdy jejich připomínky resort vypořádá. Na dotaz, zda bude ministerstvo návrh předkládat i přes tyto rozpory, Válek doplnil, že on přislíbil jeho předložení a to splní.

Návrh resortu stanoví minimální odměnu pro různé zdravotnické profese, vychází z takzvaného Hegerova memoranda, které tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uzavřel v roce 2011 s Lékařským odborovým klubem. V něm byl závazek, že odpovídat „bude průměrný plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené Českým statistickým úřadem za rok o dva roky předcházející“.

Podle propočtu ministerstva činila v roce 2023, který bude v roce 2025 pro výpočet rozhodný, průměrná mzda v Česku 43 341 korun. V závislosti na stupni vzdělání by tedy byla odměna lékařů 65 tisíc až 130 tisíc korun měsíčně bez dalších příplatků, mimořádných nebo cílových odměn. V současné době jsou podle resortu tabulkové platy lékařů ve státních nemocnicích 41 380 až 71 700 korun. Návrh také stanoví koeficient pro další nelékařské zdravotníky.

Kubek: Návrh neodpovídá dohodě

Podle Kubka ale zákon platy a mzdy nesjednocuje. „Návrh bohužel vůbec neodpovídá tomu, co jsme domluvili v té dohodě 8. prosince. Není to sjednocení odměňování, zatím je tam mnohem víc otázek než odpovědí,“ kritizoval. Tehdy komora a odbory podepsaly s ministrem dohodu, kterou dojednal premiér Petr Fiala (ODS) a která odvrátila protesty lékařů s výpovědí z přesčasové práce. Cílem jednání podle Kubka nemá být, zda dohodu naplnit, ale jakou formou.

Návrh považuje za velmi nepřehledný. „Už podle předběžných návrhů se ukazuje, že by pro některé zaměstnance mohl být dokonce snížením jejich příjmů,“ řekl. Podle předsedkyně Žitníkové návrh může u zdravotní sestry pracující 32 let znamenat pokles o šest set korun. Sjednotit je podle ní třeba tabulku pro stanovení výše platu i mzdy, které se liší i o deset tisíc korun měsíčně, ale i různé příplatky. Například za práci v noci je ve státních nemocnicích dvacet procent navíc, v soukromých deset procent.

„Není ani ukončená diskuse o tom, pro který okruh zaměstnanců by měl zákon platit,“ doplnil Kubek. Požadavek komory je podle něj pro všechny nemocnice a zdravotnickou záchrannou službu. Ministerstvo podle Válka navrhuje, aby se to týkalo všech zdravotníků.

Shoda panuje nad novelou zákoníku práce

Shoda naopak podle obou stran panuje nad novelou zákoníku práce, která má projít sněmovnou do prázdnin. Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) umožní ve zdravotnictví 24hodinové směny, za které bude náležet speciální příplatek, a nárok na volno před zkouškami pro zvyšování kvalifikace. Potvrdil to i prezident Kubek, otevřela se podle něj i diskuse o další novele zákoníku práce, která má následovat. „Chápeme, že pro zaměstnavatele by bylo nejlepší, kdyby žádné limity přesčasové práce nebyly, ale to je pro Českou lékařskou komoru nepřijatelné,“ dodal.

Už v pondělí uvedl, že nebudou-li požadavky lékařů splněny, včetně sjednocení odměňování ve zdravotnictví, přistoupí komora a odbory k dalším protestům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 5 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 10 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 10 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...