Vláda připouští zmrazení plateb za státní pojištěnce. Zdravotnické odbory hrozí stávkou

Zdravotnické odbory od půlnoci z úterý na středu vstupují do stávkové pohotovosti kvůli vládním plánům na úspory ve zdravotnictví. Podle návrhu státního rozpočtu, který v úterý odpoledne schválila vládnoucí koalice, se počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Kvalitu ani dostupnost zdravotní péče to podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) neohrozí.

Kabinet ČSSD a hnutí ANO rozhodl o navýšení plateb za státní pojištěnce o dvě stě korun. Od ledna tak stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění za zhruba šest milionů lidí, například seniorů, dětí nebo nezaměstnaných, 1960 korun měsíčně.

Nová vláda pěti koaličních stran si ovšem vytýčila snížit schodek státního rozpočtu, a nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle informací ČTK navrhuje úsporu i v tom, že se poslední navýšení stornuje. Úhrada by tak znovu činila 1767 korun za pojištěnce, což představuje náklad zhruba 125 miliard korun za rok. Snížení by umožnilo v rozpočtu pro letošní rok ušetřit zhruba 10,8 miliardy korun.

Že ke zmrazení plateb dojde, na Twitteru nepřímo potvrdil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09): „Vážím si nasazení všech zdravotníků. Během pandemie zvládli neuvěřitelnou pracovní zátěž. Chtěl bych je ujistit, že zrušením navýšení plateb na státní pojištěnce, které v létě populisticky schválila předchozí vláda, neohrozíme kvalitu ani dostupnost zdravotní péče.“

Spor o hygieny

Média také informovala o možných škrtech a propouštění na hygienických stanicích. Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková s odkazem na zdroje z hygienických stanic řekla, že vláda plánuje uspořit v hygienické službě v letošním roce 95 milionů korun.

Už v pátek podle ní ředitelé krajských hygienických stanic dostali e-mail s počtem pracovníků, které mají propustit. Do pondělí měli podle Žitníkové nahlásit, kolik pracovníků odejde podle služebního zákona a kolik podle zákoníku práce. Zrušit by se mělo 134 míst.

Ministerstvo zdravotnictví v pátek propouštění popřelo, podle Žitníkové ji ale v pondělí na on-line poradě s řediteli krajských hygienických služeb nevyvrátilo. „To není za této epidemiologické situace normální, hygieny potřebujeme,“ zdůrazňuje Žitníková. Hygienici podle ní pracují o víkendech, mají přesčasy, kvůli epidemii covidu jsou pod velkým stresem.

Resortní mluvčí Ondřej Jakob ovšem i v úterý sdělil, že žádné zaměstnance hygien ministerstvo propouštět nebude: „Žádná z diskutovaných opatření se nedotknou poskytování zdravotní péče, zdravotníků ani pacientů.“

VZP schodek pokryje, příští rok ale bude chtít víc od státu

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je připravena případný vyšší schodek, který může vzniknout snížením plateb za státní pojištěnce, pokrýt z rezerv. Očekává ale, že zčásti může výpadek kompenzovat příznivý vývoj ekonomiky. ČTK to sdělil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha tím ale rezervy téměř vyčerpají a bude nutné navýšit platby státu v roce 2023.

„VZP si nejprve zpracuje modely možného vývoje na straně příjmů. Zde se například s velkou pravděpodobností pozitivně projeví i očekávatelný příznivý vývoj ekonomiky, který může případně zmrazení platby za státní pojištěnce zčásti kompenzovat,“ uvedl Kabátek. VZP má zhruba 5,9 milionu pojištěnců, což ji činí největší ze sedmi pojišťoven. Šest menších je sdruženo do Svazu zdravotních pojišťoven.

Pojišťovny počítaly s vyššími platbami

Proti zmrazení úhrad se ohradily odbory a dopisem se obrátily na premiéra Petra Fialu (ODS). Upozorňují na to, že zdravotní pojišťovny na navýšené platby nastavily své rozpočty a podle vydané úhradové vyhlášky, která s navýšením rovněž počítala, se už druhý měsíc hradí prostředky zdravotnickým zařízením. 

Odbory si také stěžují, že zatím nedostaly návrh státního rozpočtu, který by měla ve středu projednat tripartita a poté vláda. V úterý ohlásily, že vstupují do stávkové pohotovosti. „Je to skutečně pohotovost na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy,“ uvedla šéfka zdravotnických a sociálních odborů Žitníková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 1 hhodinou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 13 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...