Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.
„Nastavení, které jsme připravili od 1. ledna příštího roku, není nejoptimálnější, a proto já budu navrhovat, abychom to vrátili na to, co platí doposud, tedy stav, kdy se odvádí pojistné až od dohody od deseti tisíc korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Veškeré uzavřené dohody o provedení práce musí firmy nově od července povinně centrálně registrovat. Data ukázala, že dohodu má v Česku přes 850 tisíc lidí. Naprostá většina z nich má pouze jednu dohodu. Celkem jich je totiž milion a pouze šest tisíc lidí má v jednom okamžiku uzavřeny dvě a víc dohod.
Daleko častější je ale situace, kdy má člověk vedle zaměstnanecké smlouvy u stejné firmy podepsanou i dohodu o provedení práce. Takových je přes 140 tisíc, čímž firmy ušetří. Zástupci koalice zdůrazňují, že dohody by měly být využívány hlavně pro přivýdělky a brigády, nikoliv pro daňovou optimalizaci.
Jako takzvaný dohodář pracuje Pavla Pavlíkovská, která je jednou z pokladních na hradě Špilberk. „Ještě studuji, tak je to pro mě výhodné, můžu si víc organizovat čas,“ podotýká Pavlíkovská. Obvykle si za měsíc vydělá do deseti tisíc korun.
Právě tato hranice je rozhodující, zda se z dohody platí vedle daně i pojistné. Nová hranice se měla odvozovat od průměrné mzdy. Pro první dohodu ji v příštím roce resort orientačně vypočítal na jedenáct tisíc. Pro Pavlu Pavlíkovskou, která má jen jednu dohodu, by se tak limit zvýšil. Při řetězení by stát naopak vybral více. Koalice ale nakonec chce zachovat současný stav.
„Je to potřeba udělat rychle, máme ve sněmovně celou řadu zákonů, které se týkají trhu práce a věřím, že to půjde implementovat cestou pozměňovacího návrhu,“ uvedl zpravodaj konsolidačního balíčku Jiří Havránek (ODS).
Opozice krok vítá
Právě změny ve výši limitů kritizovala opozice. Současný krok kabinetu vítá. Už samotnou registraci takových smluv, která je povinná od července, ale považuje za zbytečnou byrokracii. „Je to oblíbená forma zaměstnávání vedle jiné činnosti – nejčastěji mateřské a já jen věřím, že už se část nepřesunula do nějaké šedé zóny,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (ANO).
Zaměstnavatel teď musí ty, které zaměstnává na dohodu, registrovat a pak úřadům odesílat hlášení o jejich výdělku. Co vše by mohlo vedle rozdělení limitů skončit, nyní koalice vyjednává. „Myslím si, že nepotřebujeme, aby se hlásil vznik a konec takového pracovního poměru, že stačí to měsíční hlášení, kdy napíšete, kolik jste vyplatil, a z toho bude mít stát docela dobrou analýzu,“ podotýká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr Jurečka připouští, že by se systém dohod do budoucna mohl znovu změnit. Počkat chce ale na data za delší období. „My teď máme za sebou první dva měsíce, ještě navíc to jsou měsíce největší sezonní práce – červenec a srpen. Je potřeba vidět opravdu celý rok,“ dodal Jurečka.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je běžné, že studenti mají více brigád, záleží také na počasí. „Někdy jsou na koupališti na brigádě, jindy zase v supermarketu,“ míní. O možných změnách už vláda jednala i s odboráři a zaměstnavateli na tripartitě. Do budoucna by se mohla zaměřit třeba na ty, kteří mají vedle pracovní smlouvy u stejného zaměstnavatele ještě dohodu.
