Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.
Senát chtěl, aby se úleva vztahovala na všechny dluhy kolem pojistného kromě případů, kdy pojišťovny vymáhají penále prostřednictvím soudních exekutorů. Senátoři poukazovali na to, že sněmovní verze by se týkala jen řádově stovek lidí. Existují podle nich totiž i různé další postupy vymáhání, které sněmovní návrh opomíjí.
Proti návrhu Senátu se postavil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), jenž připomněl, že peníze z penále jdou do fondů prevence pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna by přišla podle něho asi o šest set milionů korun a ostatní zdravotní pojišťovny o zhruba obdobnou částku dohromady. „Bude se platit méně prevence,“ varoval ministr. Senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 částky zpochybnila. Poslanec ANO Patrik Nacher poukazoval na to, že pojišťovny dostanou od dlužníků jistinu.
Možné prominutí penále a dodatečných nákladů by se podle předlohy týkalo těch fyzických osob, vůči nimž byla nařízená daňová exekuce nejpozději do konce loňského roku. K úhradě dlužného zdravotního pojištění by se tito lidé museli přihlásit ve lhůtě od začátku července do konce listopadu. Zaplatit by je museli do konce roku. Dluhy vyšší než pět tisíc korun by mohli lidé splácet ve dvanácti měsíčních splátkách, dluhy nad padesát tisíc korun v 36 měsíčních splátkách. Pokud by zadlužený některou ze splátek neposlal, daňová exekuce by pokračovala.
Exekuce podle daňového řádu využívá podle předkladatelů v čele s Nacherem zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny spoléhají standardně na soudní exekutory. „Vzhledem k tomu, že dřívější právní úpravy se týkaly pouze odpuštění penále a exekučních nákladů v rámci soudních exekucí, jeví se jako spravedlivé, aby shodná možnost byla poskytnuta i těm osobám, u nichž je celá dlužná částka předmětem exekuce podle daňového řádu,“ uvedli autoři předlohy, k nimž patří také Marek Výborný (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN) a Jakub Michálek (Piráti).
V minulosti se konala dvě kola oddlužovací akce u veřejných institucí, týkala se dluhů vymáhaných v soudních exekucích. Loni přijali zákonodárci dvojici zvláštních zákonů o mimořádném odpuštění penále a dalšího příslušenství u dluhů na sociálních odvodech a u daňových dluhů.
Zákonodárci asi budou moci nominovat jen jednoho adepta na prezidenta
Poslanci v úterý ve druhém čtení také kývli na novelu o prezidentských volbách, podle které by zákonodárci mohli nominovat jen jednoho adepta na prezidenta. Novelu sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování bez úprav tak, jak ji předložila vláda.
Novela počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu též on-line. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) poznamenal, že předmětem poslaneckých úvah bylo to, aby i řadoví občané měli možnost podpořit podpisem petice jen jednoho z nominovaných. Změnu pravidel, která by měla platit pro příští volbu prezidenta v roce 2028, nyní posoudí ústavně-právní výbor.
Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů nyní panují nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.
Úprava pravomocí cenových kontrolních úřadů
Dolní komora dále odeslala do závěrečného čtení vládní novelu zákona o cenách, která především upravuje působnost úřadů kontrolujících ceny. Jednou z hlavních změn je podle ministerstva financí odstranění případů, kdy se překrývají působnosti institucí zabývajících se cenami.
Obecní a krajské úřady budou kontrolovat jen dodržování cenové regulace, kterou na základě cenového výměru resortu obce a kraje samy přijaly. Cenová rozhodnutí budou také nově vydávána v podobě opatření obecné povahy, budou muset obsahovat širší odůvodnění a budou nově podléhat soudnímu přezkumu.
Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně rovněž vládní novela, podle níž soudy přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslankyně opozičních ANO a SPD Helena Válková a Iveta Štefanová podaly v úterním druhém čtení pozměňovací návrhy, které by zachovaly současný stav. O podobě předlohy bude plénum hlasovat nejdříve v červnu.
Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Válková uvedla, že stát ušetří osm milionů korun ročně, což je ale podle ní nesouměřitelné s tím, že soudy přijdou o laický prvek. Štefanová mluvila o hrozbě oslabení práva na spravedlivý proces.
Přísedící by podle novely neměli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
Pravidla pro sociálně-zdravotní služby
V úvodním kole poslanci podpořili pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Poskytovat by je mohly podle vládní novely například domovy pro seniory, centra duševního zdraví a stacionáře. Pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) by se hradil ze zdravotního pojištění až na výjimky jen tři měsíce. Opozice neprosadila vrácení novely k přepracování. Nyní ji posoudí sociální a zdravotnický výbor ve zkrácené lhůtě. Pravidla se mají začít zavádět už od příštího roku.
„Zákon o sociálních službách ani zákon o zdravotních službách nenabízejí uspokojivé řešení pro uživatele, kteří potřebují zdravotní péči ve formě hospitalizace a současně je významně snížena jejich soběstačnost,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle poslance Aleše Juchelky (ANO) však návrh vychází vstříc soukromým poskytovatelům sociálních služeb. „Ze zákona trčí úplně jasně jako sláma z bot to, že to bylo připraveno pro některé velikánské firmy, které si budou chtít zprivatizovat sociální služby například z hlediska LDN, z hlediska domovů seniorů a péče o nejstarší občany, což je nejjednodušší a zároveň nejlukrativnější,“ prohlásil. Podle poslankyně Lenky Dražilové (ANO) se z péče o seniory „ztratí sociálno“.
Debata o programu trvala přes dvě hodiny
Nad debatou o programu poslanci v úterý strávili více než dvě hodiny. Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová neprosadila debatu o vlivu snížení daně z přidané hodnoty u potravin na jejich ceny a místopředsedkyně sněmovny za toto hnutí Klára Dostálová jednání o migračním paktu EU a o digitalizaci stavebního řízení.
Zařazení hned několika bodů do programu schůze žádal bez úspěchu předseda dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Chtěl například, aby dolní komora odsoudila atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Okamura vinil koaliční většinu z toho, že odsouzení útoku na Fica odmítla. „Atentát byl útokem na demokracii,“ zdůraznil.
Předseda klubu ODS Marek Benda reagoval, že širší vedení dolní komory se dopoledne shodlo na tom, že se takový bod do programu nezařadí, Okamura se chce podle něj jen zviditelnit. „Všichni odsuzujeme atentát na pana premiéra Fica,“ poznamenal Benda.
Poslanec ANO Jan Richter opětovně požadoval přednostní diskusi o návrhu na zřízení vyšetřovací komise k loňské tragické střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sněmovna mu znovu většinově nevyhověla.
