Nejsou soudci, přesto nosí talár a rozhodují o verdiktech. Některé trestní a pracovněprávní kauzy posuzují přísedící, kteří mohou soudce i přehlasovat. Vláda ve středu schválila návrh na omezení případů, které řeší právě takzvaní soudci z lidu. Někteří přísedící i zástupci justice jsou ale proti změně. Říkají, že i laický pohled do rozhodování o osudech lidí patří.
Soudní rutinu Aleš Slabý dobře zná, přestože není právník – podniká v IT. Už rok a půl ale také jako přísedící rozhoduje o vině a trestu.
„Laický prvek k rozhodování patří. A to i proto, že obžalovaný může ve chvíli, kdy soudí jen jeden soudce, tvrdit to, že je na něj zasednutý,“ podotýká Aleš Slabý.
Podle učitele kriminalistiky na vysoké škole Zdeňka Sadílka přísedící vnáší do jednání u soudu pohled běžného člověka. „Obžalovaný je také jen laik, a když má na protější straně laika, který mluví stejným jazykem, tak je to záruka spravedlivého procesu,“ dodává také Zdeněk Sadílek.
Méně případů než dosud
Podle návrhu resortu spravedlnosti by ale měli přísedící od nového roku na soudní procesy dohlížet méně často než dosud. Konkrétně jen u závažných trestných činů – jako je například vražda nebo těžké ublížení na zdraví.
Podle ministra spravedlnosti změna zrychlí některá soudní řízení, zájem o pozici přísedících totiž postupně klesá. Za posledních patnáct let klesl počet přísedících ze sedmi na pět tisíc. A to i proto, že za jeden den u soudu dostávají 150 korun.
„Systém přestává fungovat a všemožným ministrům, nejenom Blažkovi, se dlouhodobě nedaří získat peníze,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Ani Pavel Kolban pro peníze k soudu nechodí. Práce přísedícího ho baví. „V oblasti závažných trestných činů prostor pro praktický názor toho přísedícího je. U nižších soudů je na místě, aby se proces urychlil a řešil to samosoudce,“ podotýká. S omezením přísedících u soudů tak souhlasí. Dny, které nestráví u soudu, věnuje herectví.
