Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.
Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů nyní panují nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.
Pokud by byl zákonodárce členem několika skupin navrhovatelů, nebude se podle novely přihlížet k jeho podpisu ani na jedné z kandidátních listin. Vznikne ale časový prostor pro to, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec či senátor a neplatný podpis nahradil. Změnu pravidel, která by měla platit pro příští volbu hlavy státu v roce 2028, nyní posoudí ústavně-právní výbor. Kandidátní listinu prezidentského uchazeče může podat nejméně deset senátorů nebo dvacet poslanců.
Zpravodaj Radek Vondráček (ANO) řekl, že původním záměrem zákonodárců při schvalování volebního zákona jistě nebylo vytváření velkého množství „hybridních kandidátů“ na prezidenta. Parlamentní uchazeči by podle něj měli být adepty určitých politických uskupení a princip novely je podle Vondráčka správný. Podle Heleny Válkové (ANO) by ale bylo potřebné upravit ve vládní novele například postih maření voleb podle trestního zákoníku. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) poznamenal, že se pozměňovací návrh chystá.
Zájemci, kteří budou chtít kandidovat na základě podpisů občanů, dostanou možnost sbírat podpisy vedle papírových formulářů také přes internet. Využívat se k tomu bude nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému zakotveného v zákoně o správě voleb. Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát, a to například skrze nástroj elektronické identity, tedy přihlášení přes bank ID nebo mobilní klíč eGovernmentu, upřesnil Rakušan.
Předpisy budou od občanských kandidátů dál požadovat padesát tisíc podpisů, takže nebude nutné měnit ústavu. Na petici bude méně údajů, lidé nebudou muset uvádět adresu trvalého pobytu. Listinné petice se budou kontrolovat jen do okamžiku, kdy společně s elektronickou peticí dosáhne počet podpisů požadovanou hranici. Dosud vnitro ověřovalo údaje na vzorcích náhodně vybraných z každé petice a další postup závisel na zjištěné chybovosti. Celý proces ale každé přímé volby provázely nejasnosti, což podle ministra Rakušana může zpochybňovat legitimitu volby jako takové. „My jako ministerstvo vnitra, kteří ručíme za volební legislativu, jsme chtěli, aby ten zákon byl jednoznačný,“ dodal.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna se pozastavil na tím, že sněmovna se předlohou zabývá teď, ačkoli další prezidentská volba se má konat až za čtyři roky. „Řešíte tu nesmysl za nesmyslem,“ vzkázal koalici. Rovněž podle Bereniky Peštové (ANO) by poslanci měli probírat aktuální témata. Podle Rakušana je ale „vyčištění“ volební legislativy od výkladových nejasností potřebná.
Téma voleb měla na středečním programu i horní komora parlamentu. Senát schválil ústavní novelu, která sjednocuje volební pravidla a podle níž se obecní, krajské a senátní volby budou konat vždy o prvním říjnovém víkendu. Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí má obsahovat samostatná novela, kterou se zabývá sněmovna. Ústavně-právní výbor nicméně doporučil v rámci navazujících novel, aby do libereckého senátního obvodu patřilo osm spádových obcí včetně Hrádku nad Nisou, které jsou nyní součástí českolipského obvodu.
Snazší podmínky pro dlužníky zdravotních odvodů
Poslanci ve středu také odsouhlasili zavedení mimořádné úlevy, díky které někteří dlužníci odvodů na veřejném zdravotním pojištění zřejmě dostanou ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud by se přihlásili k úhradě dlužného pojistného, které už pojišťovna vymáhá daňovou exekucí, nemuseli by platit penále a exekuční náklady. Předlohu, která doplňuje předchozí takzvaná milostivá léta či podzimy, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Prominutí penále a dodatečných nákladů by se podle předlohy mohlo týkat těch fyzických osob, vůči nimž byla nařízena daňová exekuce nejpozději do konce loňského roku. K úhradě dlužného zdravotního pojištění by se tito lidé museli přihlásit ve lhůtě od začátku července do konce listopadu. Zaplatit by je museli do konce roku. Dluhy vyšší než pět tisíc korun by mohli lidé splácet ve dvanácti měsíčních splátkách, dluhy nad padesát tisíc korun v 36 měsíčních splátkách. Pokud by zadlužený některou ze splátek neposlal, daňová exekuce by pokračovala.
Exekuce podle daňového řádu využívá podle předkladatelů v čele s Patrikem Nacherem (ANO) zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny spoléhají standardně na soudní exekutory. „Vzhledem k tomu, že dřívější právní úpravy se týkaly pouze odpuštění penále a exekučních nákladů v rámci soudních exekucí, jeví se jako spravedlivé, aby shodná možnost byla poskytnuta i těm osobám, u nichž je celá dlužná částka předmětem exekuce podle daňového řádu,“ uvedli autoři předlohy, k nimž patří také Marek Výborný (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN) a Jakub Michálek (Piráti).
Očekávají, že o odpuštění penále požádají nižší tisíce dlužníků a celkový objem zaplaceného pojistného se bude pohybovat v desítkách milionů korun. Odpuštěné penále by mohlo podle předkladatelů představovat nižší desítky milionů korun.
Dlužníci zdravotního pojištění, kterým již nabíhá penále, ale ještě nečelí daňové exekuci, mohou podle předkladatelů žádat pojišťovnu o takzvané odstranění tvrdosti zákona. Většinou se jim odpouští podle nich nejméně polovina dlužného penále, v některých případech i celé.
V minulosti se konala dvě kola oddlužovací akce u veřejných institucí, týkala se dluhů vymáhaných v soudních exekucích. Loni přijali zákonodárci dvojici zvláštních zákonů o mimořádném odpuštění penále a dalšího příslušenství u dluhů na sociálních odvodech a u daňových dluhů.
Zpřesnění spotřebitelského zákona
Dolní komora na úvod středeční schůze schválila zpřesnění přestupkové části spotřebitelského zákona. Nynější znění přestupkové části zákona vyvolává podle předkladatelů právní nejistotu ohledně dozorových orgánů a jejich působnosti. „Současný stav by mohl umožňovat více interpretací, včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí,“ uvedli předkladatelé v čele s Michaelem Ratajem (STAN) v důvodové zprávě. Takový přístup by byl podle nich nepřijatelný a mohl by ochromit dozor nad zákonnými právy spotřebitelů.
Nepřesnost vznikla podle autorů novely při dřívější změně zákona. Přestupková část opominula jiné dozorové orgány, k nimž patří Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad, živnostenské a celní úřady, Česká národní banka, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice, Státní ústav pro kontrolu léčiv a Státní veterinární správa, vyplývá z důvodové zprávy. Předloha tuto situaci napravuje.
Úpravy by měly být účinné nestandardně hned po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. „Možná rizika je nutné v co možná nejkratší době napravit a jednoznačně a v procesních úkonech předvídatelně stanovit, že k projednávání přestupků jsou příslušné veškeré správní orgány, jimž je zákonem stanovena působnost pro výkon dozoru,“ stojí ve zdůvodnění.
Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili
Úvodní kolo debaty o novele ústavy, která má zvýšit ochranu vody a vodních zdrojů, naopak poslanci nedokončili. Na základě dohody grémia sněmovny totiž přerušili schůzi ve 13:00 a pokračovat v ní budou ve čtvrtek, kdy by se k projednávání tohoto návrhu měli vrátit.
S novelou ústavy přišla vláda v souladu se svým programovým prohlášením. Podle opozičního hnutí ANO změna může v praxi vyvolat problémy.
Dosavadní formulace ústavního článku sedm, který říká, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství, se má rozšířit výslovně o vodu. Ústava má nově stanovit, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí“.
Na schválení změny ve třetím čtení bude zapotřebí ve sněmovně ústavní většina, tedy alespoň 120 poslanců. Vládní koalice jich má 108.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) před poslanci řekl, že jde o detailní, citlivou a promyšlenou změnu ústavy. „Jinak bychom ji nepředkládali,“ dodal. Účelem změny je podle něj také sjednotit terminologii s pojmy v ústavním pořádku a dalších normách.
Naproti tomu bývalá náměstkyně ministra životního prostředí a nynější poslankyně ANO Berenika Peštová označila návrh za nadbytečný. Podle ní už ochrana vody zakotvená v ústavním pořádku je.
