Zdravotní pojištění strana 4 z 4

Městský soud v Praze minulý týden rozhodl, že krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb spadá pod ubytovací služby a měl by se danit jako podnikatelská činnost. Informují o tom Hospodářské noviny (HN) a upozorňují, že tento krok může výrazně ovlivnit majitele tisíců bytů, kteří v nich poskytují ubytování skrze platformu Airbnb a Booking.com. Finanční správa ČR verdikt soudu uvítala.

Senát vrátil do Poslanecké sněmovny zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který má umožnit stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Členové horní komory chtějí, aby se do zákona dostaly silnější bezpečnostní prvky při výběru dodavatelů stavby. Senátoři také schválili zakotvení práva bránit se zbraní v Listině základních práv a svobod.

Epidemie covidu v Česku dál slábne, ve čtvrtek testy odhalily 190 nových případů, před týdnem jich bylo přes čtyři sta. Na sto tisíc obyvatel tak za týden připadá 16 nově nakažených. Úplné rozvolnění během léta ale zatím resort zdravotnictví neplánuje. Připouští třeba to, že respirátory by lidé mohli nahradit chirurgickými rouškami. Zvýšit by se mohl i počet lidí na hromadných akcích. Část rozhodnutí ale bude zřejmě platit lokálně. Mezi okresy vidí statistici stále výrazné rozdíly.

V posledním desetiletí tuzemské statistiky umělého oplodnění rostly. S pandemií meziročně propadly o dvaadvacet procent. Tento týden mají poslanci ve finálním čtení projednat novelu, která by ženám umožnila podstoupit umělé oplodnění hrazené zdravotními pojišťovnami do čtyřicátých narozenin.

Zdravotní pojišťovny plánují letos kvůli pokračující epidemii covidu-19 platby za akutní péči do nemocnic vyšší proti loňsku o 11 procent. Z veřejného zdravotního pojištění jim půjde 172,9 miliard korun, loni to bylo 156,1 miliardy a v roce 2019 před pandemií 136,6 miliardy korun. Ostatní oblasti péče mají schválené navýšení asi o 2,5 procenta, uvedli zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a Svazu zdravotních pojišťoven (SZP). Vývojem systému veřejného zdravotního pojištění by se v pondělí měla zabývat i vláda.

Pondělím skončil termín, do kdy mohli drobní podnikatelé oznámit finančnímu úřadu, že budou letos využívat nově zavedenou paušální daň. Do pondělního rána se přihlásilo 37 a půl tisíce podnikatelů. Daň je určená pro živnostníky s ročními příjmy do milionu korun. Zahrnuje odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem můžou podnikatelé žádost odeslat ještě do půlnoci.

Stát připravuje další odměny pro zdravotníky za jejich nasazení v rámci druhé vlny epidemie koronaviru - peníze navíc by měli zaměstnanci nemocnic dostat za říjen, listopad a prosinec. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla být výše odměn podobná těm za první vlnu, kdy zdravotníci za březen, duben a květen dostali 75 tisíc korun hrubého, nezdravotnický personál 30 tisíc. Stát za první vlnu vyplatil zdravotníkům přes jedenáct miliard korun.

Ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli zavření škol, stoupne na 80 procent denního vyměřovacího základu. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, schválili senátoři. Senátoři odhlasovali také vyšší platby státu do zdravotního pojištění za děti nebo důchodce. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné ale chtějí vyšší, bude se tím muset znovu zabývat dolní komora.

Jen den poté, co poslanci zrychleně schválili balík zákonů, od kterých si vláda slibuje zmírnění dopadů koronavirové krize, učinili totéž i senátoři. Pět předpisů, které k nim přišly, prošlo beze změn. Po podpisu prezidenta tedy již začnou platit. Jde o pozastavení elektronické evidence tržeb, rozšíření ošetřovného, odpuštění části záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ a změny termínů zkoušek na středních školách.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Prezidentem Donaldem Trumpem schválené zpřísnění podmínek pro vydávání zelených karet – tedy přistěhovaleckých víz – ve Spojených státech se odkládá. Trumpův návrh dočasně zablokoval federální soud ve státě Oregon. Proti požadavku, aby imigranti měsíc po příjezdu prokazovali zdravotní pojištění, podala žalobu skupina amerických občanů. Soudní rozhodnutí je obdobou předběžného opatření v Česku, nejde tedy o finální verdikt. Soud bude kauzu dále projednávat.

Falešný průjem, fingované utonutí i zázračné uzdravení po kolapsu organismu v Guineji jsou příklady nejkřiklavějších podvodů, kterých se o prázdninách dopustili klienti tuzemských zdravotních pojišťoven. Například Allianz zaznamenala třikrát víc pojistných podvodů než obvykle.

Léčebné výlohy a samotný lék je podle Nejvyššího správního soudu možné proplácet zvlášť. Soudci o tom rozhodli začátkem srpna v souvislosti s případem dívky se vzácnou nemocí, která se léčila v zahraničí a jejíž rodiče se dva roky domáhají proplacení cesty a hospitalizace. Podle některých právníků se rozsudek může týkat každého, kdo by si chtěl připlatit za nadstandard. Byť to pojišťovny zpochybňují, připouští takovou možnost i ministerstvo zdravotnictví.

Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během debaty druhé poloviny kandidátů čelil výpadům stranických soků. Ti mu vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, málo ambiciózní reformu zdravotního pojištění nebo pomalou politiku v oblasti změny klimatu.

Uchazeči o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států se v debatě v Detroitu rychle rozdělili na přívržence radikálních reforem a umírněnější politiky, napsala agentura AFP o prvním kole druhé televizní debaty. Té se zúčastnila jen polovina kandidátů, favorit dosavadních průzkumů Joe Biden se představí ve druhém kole. Ohniskem sporu se podle agentury AP stal přístup ke zdravotní péči a migraci.

Zda zdravotní pojišťovna proplatí drahou operaci v zahraničí, bude od příštího roku rozhodovat odborná komise. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) dnes nemá rozhodování pojišťoven jasná pravidla. V důsledku toho se znovu a znovu objevují případy, kdy pojišťovny nepomohou a lidé musí na nákladnou léčbu shánět poníze od dárců.

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. Zatím hnutí ANO předpokládá, že by reforma mohla vstoupit v platnost v roce 2021.