Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.
Hospodářská komora chce jednotné inkasní místo. Zaměstnavatelé by mohli platit najednou daně i pojistné
6 minut
UDÁLOSTI: Nejvíce se na sněmu Hospodářské komory hovořilo o inflaci
Systém jednotného inkasního místa pro zaměstnavatele by podle Dlouhého měl fungovat podobně, jako je tomu u paušální daně pro živnostníky. Zaměstnavatel by podle návrhu komory jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala daň z mezd jeho zaměstnanců, povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance i pojistné odvody za samotného zaměstnavatele.
„Přerozdělení vyinkasované částky by probíhalo stejně jako u paušální daně. Následně by pak zaměstnavatel už nečelil separátním kontrolám tří institucí, ale případné jedné integrované kontrole,“ řekl Dlouhý. Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) upozornil, že náklady na administraci veřejných příjmů i další náklady daňových poplatníků spojené s plněním odvodových povinností nejsou zanedbatelné. „Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,“ míní.
Další viceprezident komory Tomáš Prouza uvedl, že stát k podnikatelům dlouhodobě přistupuje s nedůvěrou. Mělo by se to podle něj změnit. „Ještě za minulé vlády byl podnikatel ve všech vztazích se státem brán jako sprostý podezřelý, kterému se nevěří. Potřebujeme (…), aby byla větší důvěra, abychom zjednodušovali procesy, a hlavně abychom naplnili to, o čem se mluví dlouhé roky – věci digitalizovat,“ řekl.
Zavedení paušální daně považuje Hospodářská komora za svoji zásluhu a očekává, že uspěje i s návrhem na jednotné inkasní místo. „Nic nebrání tomu, aby se stejné snížení administrativní zátěže zavedlo i pro zaměstnavatele,“ vyzval Dlouhý.
Hospodářská komora také doporučila vládě, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné. Požaduje i zatraktivnění částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z 10 na 15 tisíc korun měsíčně, uzákonění elektronizace pracovně-právních vztahů a zrychlení odpisů i pro stroje a zařízení, tedy pro majetek zařazený ve třetí odpisové skupině.
Hosty sněmu byli Fiala, jeho ministři i Babiš. Nejvíc se hovořilo o inflaci
To hlavní, o čem se na sněmu Hospodářské komory hovořilo, byla ovšem inflace. Přesáhla 14 procent a podnikům zdražuje materiály i provoz. Navíc kvůli ní přicházejí o zákazníky, které vyšší ceny odrazují. Podle Vladimíra Dlouhého jsou dopady horší, než tomu bylo při covidových uzávěrách, navíc teď nemohou podnikatelé doufat v kompenzace jako tehdy.
„Covid se svými negativními dopady soustředil pouze na jednu část ekonomiky. Současná krize dopadá na ekonomiku plošně,“ poukázal prezident Hospodářské komory.
Své pohledy na sněmu představili i někteří členové vlády včetně jejího předsedy Petra Fialy (ODS). Za klíčový problém označil ceny energií. „Musíme se vyrovnávat s dopady krize, kterou způsobila válka na Ukrajině. To všechno musíme dělat s vědomím toho, v jakém stavu se nachází vládní rozpočet a jakým způsobem akceleruje inflace,“ prohlásil.
Hosté Hospodářské komory byli ovšem i z opozičních řad. Vystoupil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kroky vlády kritizovala pro ČT také někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní si ministři protiřečí, na jedné straně tvrdí, že nechtějí dávat více peněz do ekonomiky v obavě, že by tím inflaci ještě zvětšili, na druhé straně představili inflační deštník, jehož náplň má být stomiliardová. „Kdyby dala sto miliard, tak by to jistě lidé pocítili. Ale lidé to necítí,“ míní Schillerová.
Firmy si kromě zdražování dál stěžují i na nedostatek pracovníků. I když z Ukrajiny přišly statisíce uprchlíků, válka situaci spíše zkomplikovala, protože někteří ukrajinští muži naopak odešli na frontu.
Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) bude možné v nejbližších letech část pozic nahradit technologiemi, proto ale také považuje za nezbytnou proměnu školství. Zaměstnavatelé budou potřebovat úplně jiné dovednosti. „Je to proces, který se bude týkat čím dál víc nejenom škol, ale i zaměstnavatelů. Pokud tomuto trendu nepůjdeme naproti, zůstaneme na chvostu vyspělého ekonomického světa,“ varoval Gazdík na sněmu Hospodářské komory.
