Jednotné inkasní místo nikde – NKÚ zjišťuje, kam zmizely tři miliardy

Nahrávám video

Češi stále platí odvody ze svých příjmů na třech různých místech. Už víc než rok ale měli své peníze posílat jen na finanční úřad. Za projekt vytvoření jednoho inkasního místa přitom stát zaplatil v minulých šesti letech přes tři miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad teď zkoumá, jestli ministerstvo financí vynaložilo peníze efektivně. Resort tvrdí, že nepochybil.

Češi musí s formulářem pro daňové přiznání zajít do 1. dubna na příslušný finanční úřad, do 2. května dorazit na pobočku České správy sociálního zabezpečení s ročním přehledem o příjmech a výdajích a do stejného data zajít s tímto tiskopisem o ročních příjmech a výdajích i do pobočky své zdravotní pojišťovny. Další možností je poslat všechny tři vyplněné formuláře na tři různé úřady elektronicky.

Systém měl být přitom už nějakou dobu mnohem jednodušší. „Ukázalo se, že je to skutečně velmi rizikový projekt, měly být utraceny tři miliardy korun, a to jen na určitou část toho projektu,“ podotkl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Skutečně nevím, kam ty peníze šly. Doufejme, že to NKÚ vyšetří.
Andrej Babiš
ministr financí
obrázek
Zdroj: ČT24

Zákon o jednom inkasním místě prosadil ve sněmovně už v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Sjednocení odvodů mělo platit od roku 2015. V roce 2014 ale plán zrušil Kalouskův nástupce Andrej Babiš (ANO).

„Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet,“ prohlásil Babiš.

Kalousek se okamžitě ohradil. „Jsou to velké ztráty, Babiš by něco takového ve své vlastní firmě neudělal. Něco, co šetří náklady a pracovní místa, by určitě zavedl,“ je přesvědčen exministr financí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle analýzy firmy Deloitte mělo stát jedno inkasní místo přes čtyři miliardy. Po spuštění mohlo ušetřit až jednu a půl miliardu ročně - hlavně díky propuštění tisíců úředníků a lepšímu výběru odvodů.

K tomu ale nedošlo. Podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče (ODS) i proto, že projekt už v roce 2013 utlumila Rusnokova vláda. „Smůla byla ta, že už začátkem léta 2013 přišla úřednická vláda, která pochopitelně měla trochu jiné, limitované cíle nebo ambice,“ konstatoval Minčič.

Nejvyšší kontrolní úřad dokončí podrobnou zprávu do měsíce. Konkrétní fakta o utracených miliardách za jedno inkasní místo zveřejní v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 5 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...