Nemůžeme zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinských zdravotníků, říká ministr Válek

Nahrávám video

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nemůže jeho resort zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. Chce jim ale umožnit ve zdravotnictví pracovat na jiných pozicích. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zároveň odhadla, že náklady na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky budou kolem 5,9 miliardy korun, tedy zhruba o dvě miliardy vyšší než platby státu za jejich pojistné. Velkým tématem je aktuálně i očkování ukrajinských dětí. To může zkomplikovat fakt, že v Česku je dlouhodobě nedostatek dětských lékařů.

Podle Válka mohou zdravotníci z řad příchozích Ukrajinců například tlumočit a pomáhat s komunikací na takzvaných UA pointech, tedy ambulancích, které vznikají v nemocnicích a zajišťují zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky. Podobně využívají zdravotníky z Ukrajiny už i některé lékařské ordinace, potvrdila předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

O uznávání odborné kvalifikace ukrajinských zdravotníků chce Válek jednat na úrovni celé EU. Bude to i jedním z témat, které bude probírat s komisařkou pro zdraví Stellou Kyriakidisovou, která příští týden přiletí do Prahy. Vzdělávání zdravotníků obecně bude součástí témat českého předsednictví, Válek má záměr podmínky sjednotit.

Zjednodušit je pouze pro uprchlíky z Ukrajiny podle něj možné není. „Jsme v Evropské unii, takže nemůžu měnit v jedné zemi podmínky, které platí pro celou Evropu. Chystáme, aby se zdravotníci z Ukrajiny mohli co nejdříve dostat do systému v nějaké alternativní variantě po dobu, co jim platí vízum strpění,“ ujistil ministr.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček řekl, že musíme jít jistotu, že příchozí zapadnout do kolektivů – a to jak odborně, tak jazykově - a musíme zajistit, aby neohrozili české pacienty. Proto se ve spolupráci s EU chystá prověřování ukrajinských zdravotníků. 

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) například zmínil, že se musí udělat sociologický průzkum, aby se vědělo, kolik Ukrajinců se chce vrátit a kolik jich tady hodlá zůstat.

Podle šéfa VZP systém příliv uprchlíků zvládne

Náklady za péči o řádově stovky tisíc uprchlíků podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka systém zvládne, otázkou jsou dopady na příjmovou stranu pojištění. Pojišťovna modelovala stav, kdy vízum, které opravňuje pro účast na veřejném pojištění, získá 250 až 300 tisíc Ukrajinců. Do predikcí se podle Kabátka promítlo také to, že většina příchozích jsou ženy s dětmi a minimum je starších 50 let.

„Z toho důvodu odhadujeme, že náklady na jednoho pojištěnce budou nižší, na druhou stranu počítáme s tím, že na Ukrajině může být horší zdravotní stav populace,“ vysvětlil Kabátek.

Náklady na zdravotní péči o uprchlíky podle něj systém veřejného zdravotního pojištění zvládne, nejisté jsou ale příjmy. „Nebojím se zvýšení nákladů, myslím, že systém je schopen zvládnout jednotky set tisíc utečenců z Ukrajiny. Čeho se bojím, je dopad na příjmovou část. A to nikdo nedokáže dneska predikovat, co se s ekonomikou stane, co se stane s nezaměstnaností,“ upozornil šéf VZP.

Průměrný odvod na zdravotní pojištění u zaměstnanců v Česku je kolem šedesáti tisíc korun ročně a péče o průměrného pojištěnce stojí asi třiačtyřicet tisíc korun za rok. U lidí ve věku 65 až 70 let jsou roční náklady proti průměru trojnásobné, u osmdesátníků pětinásobné. Za seniory, děti, nezaměstnané a nově i uprchlíky, kteří získali speciální roční vízum ke strpění, platí pojistné do systému stát.

Letos jsou platby za státní pojištěnce nastavené na 21 000 korun za rok, tedy 1967 korun měsíčně. Při současném počtu 180 tisíc Ukrajinců, kteří už získali vízum, jde asi o 354 milionů korun ze státního rozpočtu za měsíc. Od července budou platby za státní pojištěnce snížené rozhodnutím vlády na 1567 korun.

Praktičtí lékaři příliv uprchlíků zvládají, ti často přicházejí s „průvodcem“

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka kvituje, že existuje metodika, jak se o přicházející ukrajinské uprchlíky postarat. „Pokud příliv lidí nebude zásadně větší, než je teď, tak si myslím, že bychom to zvládnout měli,“ domnívá se. Pomoc podle něj ale budou potřebovat dětští praktičtí lékaři, kteří se podle něj zkrátka nezvládnou postarat o tolik nových malých pacientů. „Bude potřeba, aby pomohli pediatři z lůžkových oddělení nemocnic,“ má jasno Šonka.

Komunikaci lékařů s uprchlíky přicházejícími do ordinací podle Šonky usnadňuje fakt, že ukrajinština je slovanský jazyk. Navíc prý řada z nových pacientů přichází v doprovodu někoho, kdo už v Česku pobývá delší dobu, což komunikaci ještě více usnadňuje.

Nahrávám video

Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová ve vysílání ČT24 řekla, že aktuálně dětští lékaři řeší především akutní zdravotní potíže malých uprchlíků. „Snažíme se hledat rezervy, protože některé ordinace jsou kapacitně přetížené. Neregistrovaly české děti a nemají kapacitu pro ty z Ukrajiny. Ony je ošetří, ale dlouhodobější či opakovanou péči jim poskytnout nemohou,“ upozornila Hülleová. Pak jsou podle ní naopak ordinace, které kapacitu mají, ale v daném místě není mnoho uprchlíků.

Jak je to s „obsazeností“ konkrétních ordinací, podle lékařky dobře ví jak Všeobecná zdravotní pojišťovna, tak ministerstvo zdravotnictví. „Téměř v každém kraji je lokalita, kde je situace špatná,“ řekla Hülleová a výslovně zmínila Kraj Vysočina, Brno-venkov či části Prahy. Stejně jako Šonka se domnívá, že by přetíženým dětským praktikům mohli pomoct lékaři z dětských oddělení. Případně i přebrat praxe těch končících.

„Pokud jde o dočkovávání (ukrajinských) dětí, tak bude záležet na tom, jak tyto děti prokáží, co už měly naočkováno. Problém bude vznikat snad jen v mateřských školkách, kde je ze zákona povinnost, aby byly děti naočkovány třemi dávkami hexavakcíny a jednou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím,“ uvedla šéfka sdružení dětských lékařů.

V Česku byly v minulosti lokální epidemie spalniček. Na Ukrajině je asi o deset procent nižší proočkovanou než u nás. „Čili mohou tady být importované spalničky, ale pokud máme dobře proočkovanou populaci, neměla by se tady nějak výrazně epidemie šířit. Nicméně musíme být připraveni, že se tady nějaké případy mohou objevit,“ řekla Hülleová.

Nahrávám video

Uprchlíci přicházejí většinou s běžnými nemocemi

Uprchlíci z Ukrajiny přicházejí do ordinací většinou s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, chřipka nebo průjem. S podobnými potížemi se potýkají dospělí i děti. Na pátečním 16. kongresu primární péče to zástupci lékařů řekli novinářům. Upozornili, že ale musí být připraveni rozpoznat i nemoci, které se v Česku téměř nevyskytují, například tuberkulózu nebo záškrt.

„V první řadě musíme řešit akutní problémy. Děti přicházejí s běžnými onemocněními, která vidíme u nás, ať už jsou to nachlazení, vysoké teploty, průjmy, nebo celková vyčerpanost,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Potvrdil to i předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. „Jak byli dlouhou dobu v nějakém stísněném prostoru, v blízkém kontaktu s lidmi, třeba v tom přeplněném vlaku, tak se tam šířily úplně běžné, většinou virové infekce,“ řekl. Častá je podle něj rýma, kašel, zánět dutin či průdušek, objevily se i případy chřipky.

Kvůli špatným podmínkám cestou, někdy bez přístupu k čisté vodě nebo kvalitním potravinám, třeba při několikahodinovém čekání na hraničním přechodu, se objevují i průjmová onemocnění. „Tyto rotavirové infekce probíhají někdy i poměrně dramaticky s vysokou horečkou, zvracením, průjmem a dehydratací,“ řekl. Objevily se i případy malých dětí, které musely do nemocnice na kapačky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost. Spoléhala na USA, řekl Pavel

Rusko bude i v nadcházejících desetiletích největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu a bezpečnost nelze odkládat na zítřek. Na konferenci Křehká bezpečnost to ve středu řekl český prezident Petr Pavel. Uvedl také, že Evropa si zvykla na komfort a bezpečnost a spoléhala na Spojené státy, které už ovšem podle Pavla nechtějí být garantem, jenž za Evropu vše vyřeší.
před 1 hhodinou

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
před 2 hhodinami

Muž s podezřením na ebolu přiletí do Česka. Podle Bulovky je bez příznaků

Občan USA s podezřením na nákazu ebolou přiletí ve středu večer na pražské Letiště Václava Havla. Podle dřívějšího vyjádření Fakultní nemocnice Bulovka, kam ho převezou záchranáři, je bez příznaků. Díky nastaveným bezpečnostním opatřením nepředstavuje případ pro veřejnost riziko, informovala hlavní hygienička Barbora Macková. O přijetí Američana rozhodl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po konzultaci s vládou.
08:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa’arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda plánuje posílit nábor nových vojáků, uvedl Babiš

Vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) k připravované nové koncepci armády. Předseda vlády také uvedl, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře má v úmyslu o tom jednat.
12:33Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
před 8 hhodinami

Na Rokycansku havaroval autobus s dětmi, třináct jich skončilo v nemocnici

Po ranní nehodě autobusu s dětmi u Oseka na Rokycansku odvezly sanitky do zdravotnických zařízení třináct dětí mladšího školního věku a jednoho dospělého. Měli převážně lehká poranění hlavy a nohou, sdělila mluvčí krajských záchranářů Karolína Korčíková. Zbývajících osmnáct nezraněných účastníků nehody odvezl autobus hasičů, dvě děti si převzali jejich zákonní zástupci. Dva účastníci nehody nevyžadovali ošetření. K havárii došlo po 9:00.
10:09Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
před 12 hhodinami
Načítání...