Zestátnění poplatků za veřejnoprávní média je legitimní politický cíl, důležité ale je, jakým způsobem k tomu dojde, upozorňuje redaktor České televize Petr Vašek. Škrty v rozpočtech jsou pro ČT návratem do roku 2008, pro Český rozhlas dokonce o dvacet let nazpět, dodal ve Studiu 6.
Ačkoliv premiér Andrej Babiš (ANO) informoval, že částky vychází z rozpočtu k roku 2024, rozpočet veřejnoprávních médií se mezi lety 2008 a 2025 nezvyšoval. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) bude ČT hospodařit s 5,74 miliardy korun a ČRo s 2,065 miliardy korun.
Vláda si vybrala tu nejtvrdší variantu, řekl Vašek. „Mohla rozpočet nechat stejný, škrtnout na úroveň roku 2025, ale zároveň vládě nic nebránilo médiím například přidat o inflaci v příštím roce,“ vysvětlil. Kabinet také podle něj mohl rozhodnout jinak o politických pojistkách – například tak, že by pro další změny byla potřeba ústavní většina.
Přísnější valorizační rámec
„Nynější návrh vlády v tom nejzásadnějším vychází z původního návrhu ministra kultury Oty Klempíře. Je tam stejná částka, také tam nejsou žádné politické pojistky,“ uvedl Vašek. Jedna věc je ale podle něj z pohledu veřejnoprávních médií ještě horší než v původním návrhu.
„Valorizační vzorec je přísnější. V Klempířově návrhu bylo každoroční zvyšování o inflaci do pěti procent. Nyní musí média počkat, až inflace v součtu nabere deset procent – navýšení tedy může přijít až třeba za čtyři, pět let,“ vysvětlil.
Generální ředitelé ČT a ČRo Hynek Chudárek a René Zavoral varují před omezováním tvorby a propouštěním. Podle Chudárka je nová částka „téměř likvidační“, může znamenat zrušení míst pro bezmála tři sta lidí. O velkém omezení mluví i Zavoral, obává se zrušení 150 až 200 míst.
Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti. K záměrům koalice je kritická sněmovní opozice, ale i velká část odborné veřejnosti.
