Pojišťovny pošlou kvůli covidu do nemocnic 173 miliard. Je to o 11 procent více než loni

Zdravotní pojišťovny plánují letos kvůli pokračující epidemii covidu-19 platby za akutní péči do nemocnic vyšší proti loňsku o 11 procent. Z veřejného zdravotního pojištění jim půjde 172,9 miliard korun, loni to bylo 156,1 miliardy a v roce 2019 před pandemií 136,6 miliardy korun. Ostatní oblasti péče mají schválené navýšení asi o 2,5 procenta, uvedli zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a Svazu zdravotních pojišťoven (SZP). Vývojem systému veřejného zdravotního pojištění by se v pondělí měla zabývat i vláda.

VZP, u které je pojištěno asi 60 procent obyvatel, vydala loni na podzim proti původnímu zdravotně pojistnému plánu za péči kvůli druhé vlně epidemie koronaviru asi 5,7 miliardy korun, v současné době se jedná o dalších 3,5 miliardách pro letošní rok, uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.  

Své zdravotně pojistné plány na letošní rok připravovaly pojišťovny už v posledním čtvrtletí loňského roku, nemohly proto zahrnout jeho celkové náklady. Při porovnání všech zdravotnických zařízení podle prezidenta SZP Ladislava Friedricha dosáhla loni jejich celková produkce 98 procent roku 2019.

„Mělo to výchylky. Výrazný pokles v březnu, dubnu a květnu, pak se to postupně dohánělo. Během podzimu pak další útlum,“ uvedl. Ministerstvo kompenzační vyhláškou loni nařídilo, že nemocnice musí pro dosažení plných úhrad naplnit jen 79 procent plánované produkce.

Příští rok se podobný nárůst úhrad neočekává

Úhrady budou podle něj proti roku 2019 vyšší hlavně kvůli růstu pro lůžkovou péči. „Pokud to zůstane v tomto rozsahu, tak se domníváme, že je tu (letos) dostatek finančních zdrojů na pokrytí nákladů s covidem,“ dodal Friedrich. Kabátek ani Friedrich ale neočekávají, že by znovu o 11 procent mohly růst úhrady i mezi letošním a příštím rokem.

Meziročně pojišťovny snížily příplatky za péči o pacienty s covidem-19 na nemocničních lůžkách. Zatímco loni měla nemocnice za týdenní pobyt pacienta na JIP lůžku s ventilátorem 570 948 korun, letos je to asi o 133 600 korun méně. Zachovaná zůstala úhrada 693 448 korun pro pacienty na přístroji ECMO. Na standardním lůžku pak letos bonus není žádný, loni byl ke standardním 6400 korunám dalších 2300 korun denně.

Za tyto bonusy VZP loni vyplatila 4,5 miliardy korun, celkově nemocnicím meziročně směřovalo o 17 miliard navíc. Samotný nárůst úhrad byl o devět procent, zbývající dvě procenta byly právě bonusy. Ambulantní péči šly navíc dvě miliardy korun a úhrady za PCR testování byly loni 3,8 miliardy, u antigenních testů za listopad a prosinec, kdy bylo provedeno zhruba 500 tisíc testů, asi 176 milionů korun. Letos pojišťovna počítá na testy asi 4,3 miliardy.

Do systému pojištění přišlo o 20 miliard víc

„V současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče s cílem navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním covid-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ dodal náměstek ředitele VZP pro oblast zdravotní péče David Šmehlík. 

Jak VZP, tak svazové pojišťovny loni vydaly na zdravotní péči víc, než plánovaly ve svých zdravotně pojistných plánech. U pojišťoven SZP to bylo o 5,5 miliardy víc. VZP loni hospodařila se schodkem proti vybranému pojistému 5,1 miliardy korun. Do systému zdravotního pojištění jako celku přišlo loni zhruba o 20 miliard navíc jako platba z rozpočtu za státní pojištěnce, jako jsou děti, nezaměstnaní nebo senioři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...