Krátkodobý pronájem by se měl danit, rozhodl soud. To by mohlo byznysmodel Airbnb zcela rozložit, píší HN

Městský soud v Praze minulý týden rozhodl, že krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb spadá pod ubytovací služby a měl by se danit jako podnikatelská činnost. Informují o tom Hospodářské noviny (HN) a upozorňují, že tento krok může výrazně ovlivnit majitele tisíců bytů, kteří v nich poskytují ubytování skrze platformu Airbnb a Booking.com. Finanční správa ČR verdikt soudu uvítala.

„Toto rozhodnutí by mohlo byznysmodel Airbnb zcela rozložit,“ citují HN daňového poradce a partnera společnosti EK Partners Lukáše Eisenworta.

Pražský městský soud podle HN řešil případ žalobkyně zastoupené advokátkou Petrou Novákovou, která se loni v březnu ohrazovala proti tomu, že jí finanční správa za rok 2017 doměřila daň z podnikatelské činnosti a musela podat opravné daňové přiznání. Šlo o příjmy z krátkodobých pronájmů nemovitosti skrze platformu Airbnb.

Podle městského soudu v Praze nejde o tak­zvanou „nesouvislou podnikatelskou činnost“, za kterou pronájem považovala žalobkyně, ale o „podnikatelskou činnost v ubytovacích službách“, píšou HN.

Verdikt soudu uvítala Finanční správa ČR. „Rozsudkem byl akceptován závěr finanční správy, že příjmy plynoucí z činnosti ubytování je nutné klasifikovat jako ubytovací službu, jelikož dochází k uspokojování potřeby na ubytování, nikoliv potřeby bydlení, jak je tomu v případě nájmu,“ uvedla v úterý správa na Twitteru s odkazem na svůj postoj ke krátkodobému pronájmu z roku 2017.

„Může to ještě skončit u Nejvyššího správního soudu, žalobkyně může ještě podat kasační stížnost. Já však rozsudek považuji za přesvědčivý,“ řekl listu daňový poradce Tomáš Hajdušek. 

Rozsudek se podle informací HN opírá i o nález Ústavního soudu, který říká, co je nájem bytu a k čemu slouží a v čem se oproti ubytování liší. Ubytování má oproti pronájmu zásadní rozdíl, že poskytuje určité služby. Podle soudu jsou službami i například poskytnutí toaletního papíru, mýdla, ručníku či povlečení.

Řady pronajímatelů by se kvůli rozhodnutí soudu mohla týkat DPH

Rozhodnutí soudu by mohlo nejvíce dolehnout na ty, kteří krátkodobě pronajímají více bytových jednotek. Pro ubytovatele to bude mít zásadní dopad například v platbě sociálního a zdravotního pojištění. Od toho jsou v případě klasického nájmu osvobozeni. Stejně tak pro ně může přijít změna v platbě DPH.

„V případě pronájmů je totiž pronajímatel od DPH osvobozen. V případě poskytování ubytovacích služeb už je tomu jinak. Pokud příjmy z pronájmů přesáhnou ročně jeden milion korun, stanou se ubytovatelé plátci DPH a 15 procent svých příjmů musí odvést státu,“ vysvětlil deníku poradce Eisenwort.

Drobnějších pronajímatelů, kteří pro Air­bnb poskytují například jeden byt pořízený na hypotéku, by se podle něj změna klasifikace příliš dotknout neměla.

Rozsudek soudu by mohl český trh Airbnb vrátit do počátečního stavu, kdy lidé pronajímali své nemovitosti, když odjeli na dovolenou. Podle Michala Koutného z České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí se zároveň mohou narovnat podmínky trhu, píšou HN.

V Česku se přes platformu Airbnb podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2018 ubytovalo 1,16 milionu zahraničních turistů. Při domácích cestách ji využilo 115 tisíc Čechů. Nejvíce lidí využilo krátkodobé ubytování v Praze, v níž se podle odhadů k těmto účelům využívá kolem 11 500 bytů. Po loňském nástupu epidemie covidu se ale počet těchto bytů snížil.

Platformy jako Airbnb čelí nejen v Česku kritice z různých důvodů, nejčastějšími argumenty pražských kritiků je negativní vliv na dostupnost bydlení v metropoli a fakt, že si na chování hostů bytů mnohdy stěžují stálí obyvatelé domů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...