Na přihlášení k paušální dani mají noví zájemci poslední dny. Režim už využívají desítky tisíc podnikatelů

Nahrávám video
Události ČT: Paušální daň se zvedla o pět set korun
Zdroj: ČT24

Paušální daň vstupuje do druhého roku svého fungování a pro nové zájemce zbývá čas do pondělí, pokud se k ní chtějí v letošním roce přihlásit. Podnikatelé, kteří už režim využívají, znovu oznámení podávat nemusejí. Je jich zhruba 66 tisíc. Pro rok 2022 se měsíční platba zvýšila o zhruba pět set korun za měsíc, a to s ohledem na růst záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Systém paušální daně využívá například Jakub Hyrš, který se zabývá výrobou reklamních materiálů a velkoformátovým tiskem. „Toho času mi to nějak nepřidalo, stejně musím vystavovat faktury, doklady, ale benefit je, že nemusím dělat daňové přiznání,“ nastínil.

V roce 2021 platil měsíčně 5469 korun, v této částce je záloha na daň, na zdravotní i sociální pojištění. V souvislosti s tím, že záloha na zdravotní a sociální pojištění se v roce 2022 zvýšila, je nyní vyšší i paušální daň, a to 5994 korun. Řada podnikatelů však i přesto v režimu zůstane, stejně tak i Jakub Hyrš. „Dělal jsem si propočty, myslím, že se mi to vyplatí,“ dodal. 

Podnikatel, který chce do systému paušální daně vstoupit, musí na finanční úřad odeslat žádost, a to do 10. ledna. Ti, co možnost využívali i v loňském roce, už tak činit nemusejí, dále pouze odvádějí platby, ovšem už vyšší než loni.

Režim není možné kombinovat s daňovými slevami. Umožňuje sice méně administrativy, komplikace ale mohou nastat při vystoupení ze systému během roku. „Na konci roku musíte podat běžné daňové přiznání. Na ty zálohy, které jste platili v rámci paušální daně, se pak na daňovém přiznání tváříte jako na klasické zálohy na daň,“ uvedl partner poradenské skupiny V4 Group Michal Jelínek. 

Milion, nebo dva?

Limitem pro vstup do režimu paušální daně je roční příjem do jednoho milionu korun, Zvýšit by se však mohl na dva miliony, což odpovídá hranici pro platbu DPH. Nová vláda má zvýšení limutu v programovém prohlášení.

Na evropské úrovni už možnosti řešila i vláda Andreje Babiše (ANO). S vyšším limitem se počítá od roku 2025, změna by ale mohla začít platit už o dva roky dřív. „Požádali jsme o výjimku, je to v takové fázi vyřizování na půdě EU, že do tří měsíců by nám to mohlo být povoleno, pak se to samozřejmě musí projednat v parlamentu,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. 

„Když v tom budeme aktivní, jsme schopni tu výjimku vyjednat. Pokud se povede zvýšit hranici pro povinnou registraci DPH, je logické, že stejnou hranici prosadíme pro platbu paušální daně,“ sdělil současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Pokud by se to stihlo od roku 2023, tak by to bylo dobré řešení,“ reagovala místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN). 

Platba DPH a složitá administrativa

V Česku jsou však i podnikatelé, kteří se k platbě DPH přihlásili dobrovolně i přesto, že jejich obrat je nižší než jeden milion korun ročně.

„Většina mých obchodních partnerů, ať už dodavatelů, nebo odběratelů, byla plátce DPH. Dokonce se našli i někteří, kteří se mnou nechtěli jako s neplátcem DPH spolupracovat. Byznysově se mi to jednoznačně vyplatilo,“ popsal svou zkušenost majitel PR agentury Martin Opatrný.  

Z pohledu podnikatele jde ale o poměrně náročnou administrativní práci navíc. Právě proto tak do budoucna volají po zjednodušení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...