Na přihlášení k paušální dani mají noví zájemci poslední dny. Režim už využívají desítky tisíc podnikatelů

3 minuty
Události ČT: Paušální daň se zvedla o pět set korun
Zdroj: ČT24

Paušální daň vstupuje do druhého roku svého fungování a pro nové zájemce zbývá čas do pondělí, pokud se k ní chtějí v letošním roce přihlásit. Podnikatelé, kteří už režim využívají, znovu oznámení podávat nemusejí. Je jich zhruba 66 tisíc. Pro rok 2022 se měsíční platba zvýšila o zhruba pět set korun za měsíc, a to s ohledem na růst záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Systém paušální daně využívá například Jakub Hyrš, který se zabývá výrobou reklamních materiálů a velkoformátovým tiskem. „Toho času mi to nějak nepřidalo, stejně musím vystavovat faktury, doklady, ale benefit je, že nemusím dělat daňové přiznání,“ nastínil.

V roce 2021 platil měsíčně 5469 korun, v této částce je záloha na daň, na zdravotní i sociální pojištění. V souvislosti s tím, že záloha na zdravotní a sociální pojištění se v roce 2022 zvýšila, je nyní vyšší i paušální daň, a to 5994 korun. Řada podnikatelů však i přesto v režimu zůstane, stejně tak i Jakub Hyrš. „Dělal jsem si propočty, myslím, že se mi to vyplatí,“ dodal. 

Podnikatel, který chce do systému paušální daně vstoupit, musí na finanční úřad odeslat žádost, a to do 10. ledna. Ti, co možnost využívali i v loňském roce, už tak činit nemusejí, dále pouze odvádějí platby, ovšem už vyšší než loni.

Režim není možné kombinovat s daňovými slevami. Umožňuje sice méně administrativy, komplikace ale mohou nastat při vystoupení ze systému během roku. „Na konci roku musíte podat běžné daňové přiznání. Na ty zálohy, které jste platili v rámci paušální daně, se pak na daňovém přiznání tváříte jako na klasické zálohy na daň,“ uvedl partner poradenské skupiny V4 Group Michal Jelínek. 

Milion, nebo dva?

Limitem pro vstup do režimu paušální daně je roční příjem do jednoho milionu korun, Zvýšit by se však mohl na dva miliony, což odpovídá hranici pro platbu DPH. Nová vláda má zvýšení limutu v programovém prohlášení.

Na evropské úrovni už možnosti řešila i vláda Andreje Babiše (ANO). S vyšším limitem se počítá od roku 2025, změna by ale mohla začít platit už o dva roky dřív. „Požádali jsme o výjimku, je to v takové fázi vyřizování na půdě EU, že do tří měsíců by nám to mohlo být povoleno, pak se to samozřejmě musí projednat v parlamentu,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. 

„Když v tom budeme aktivní, jsme schopni tu výjimku vyjednat. Pokud se povede zvýšit hranici pro povinnou registraci DPH, je logické, že stejnou hranici prosadíme pro platbu paušální daně,“ sdělil současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Pokud by se to stihlo od roku 2023, tak by to bylo dobré řešení,“ reagovala místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN). 

Platba DPH a složitá administrativa

V Česku jsou však i podnikatelé, kteří se k platbě DPH přihlásili dobrovolně i přesto, že jejich obrat je nižší než jeden milion korun ročně.

„Většina mých obchodních partnerů, ať už dodavatelů, nebo odběratelů, byla plátce DPH. Dokonce se našli i někteří, kteří se mnou nechtěli jako s neplátcem DPH spolupracovat. Byznysově se mi to jednoznačně vyplatilo,“ popsal svou zkušenost majitel PR agentury Martin Opatrný.  

Z pohledu podnikatele jde ale o poměrně náročnou administrativní práci navíc. Právě proto tak do budoucna volají po zjednodušení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...