Zdravotní pojištění strana 3 z 4

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Dětem i dospělým budou pojišťovny hradit spinrazu, lék na spinální svalovou atrofii (SMA). V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zdravotnictví, které úhradu schválilo. Léčba asi sto čtyřiceti pacientů vyjde na osm set milionů korun. Spinraza je jedním ze tří schválených léků na SMA a užívá se doživotně.

Počet víz dočasné ochrany, které Česko vydalo uprchlíkům zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu, dosáhl 400 tisíc. Po pondělním zasedání ústředního krizového štábu to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Řekl také, že podle dat ze zápisů do škol je nyní v Česku méně než 300 tisíc Ukrajinců.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

Vláda podle místopředsedy opozičního ANO Karla Havlíčka chystá kroky, které ohrozí dostupnost zdravotní péče, naopak avizovaná opatření pro snížení dopadu cen energií podle něj fakticky nepomohou. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný naopak míní, že úsporný tarif domácnostem výrazně pomůže, a ujistil, že snížením plateb za státní pojištěnce se kvalita nebo dostupnost zdravotní péče nijak nesníží. Havlíček s Výborným diskutovali o ekonomických krocích vlády v Událostech, komentářích.

Ukrajinští uprchlíci zatím v Česku čerpali zdravotní péči v řádech stovek milionů korun. Vyplývá to z dosavadních dat pojišťoven. Podle té největší, Všeobecné zdravotní pojišťovny, se náklady zatím vyvíjejí optimističtěji, než instituce původně odhadovala.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nemůže jeho resort zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. Chce jim ale umožnit ve zdravotnictví pracovat na jiných pozicích. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zároveň odhadla, že náklady na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky budou kolem 5,9 miliardy korun, tedy zhruba o dvě miliardy vyšší než platby státu za jejich pojistné. Velkým tématem je aktuálně i očkování ukrajinských dětí. To může zkomplikovat fakt, že v Česku je dlouhodobě nedostatek dětských lékařů.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Laboratoře v Česku během úterý odhalily 14 307 nově potvrzených případů koronaviru, což je nejnižší úterní nárůst od 11. ledna. Oproti minulému úterý to bylo zhruba o polovinu méně. Podobně se snížil také počet podezření na opakovanou nákazu, kterých statistiky evidují 2570. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po středečním jednání vlády uvedl, že od 1. března skončí omezení počtu návštěvníků na hromadných akcích. Lidé budou mít zároveň nárok na jeden PCR test hrazený ze zdravotního pojištění. Zhruba v polovině března pak zřejmě přestane na některých místech platit povinnost nasazeného respirátoru.

Paušální daň vstupuje do druhého roku svého fungování a pro nové zájemce zbývá čas do pondělí, pokud se k ní chtějí v letošním roce přihlásit. Podnikatelé, kteří už režim využívají, znovu oznámení podávat nemusejí. Je jich zhruba 66 tisíc. Pro rok 2022 se měsíční platba zvýšila o zhruba pět set korun za měsíc, a to s ohledem na růst záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.

Na termín u psychoterapeuta musejí lidé v poslední době čekat měsíce. Dvě třetiny soukromých psychoterapeutů podle České asociace nepřijímají nové klienty vůbec, někteří předpokládají, že se jim termíny uvolní nejdřív na jaře. Za zvýšenou poptávku může podle Asociace nejen zhoršení psychického stavu lidí kvůli covidu, ale i nabídka příspěvku na psychoterapii ve výši 5000 korun, který svým klientům vyplácí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Studenti vysokých škol budou muset nosit respirátory i v rámci výuky. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na některých školách to ovšem fakticky nic neznamená, protože respirátory při výuce již vyžadují samy. Kabinet taky zavedl povinnost testovat se pro neočkované zdravotníky v nemocnicích. Nová pravidla začnou platit od pondělí 15. listopadu. Kvůli zhoršené situaci se ve čtvrtek sejde vládní rada pro zdravotní rizika, v pátek pak kabinet projedná možná další zpřísnění opatření.

V pátek přibylo v Česku dalších 1781 potvrzených případů koronaviru, nejvíc za jeden den od začátku května a o 764 víc než před týdnem. V nemocnicích bylo s covidem 459 lidí, což je oproti předchozímu dni sice o něco méně, ale oproti minulému týdnu to znamená nárůst o 121 hospitalizovaných. Odborníci nyní navrhují začít testovat ve školách v okresech s vyšším počtem nakažených.

Ve čtvrtek mají Češi poslední možnost změnit zdravotní pojišťovnu k začátku příštího roku. Žádost totiž musí podat tři měsíce předem. Pojišťovny letos přišly s řadou novinek – zaměřují se i na pacienty po covidu a přispívají jim na pobyty v lázních nebo testy protilátek. K důvodům přechodu patří například doporučení lékaře nebo přechod do ordinace, která má smlouvu s jinou pojišťovnou.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Pojišťovny začnou od příštího roku více zohledňovat, jak ovlivní použití konkrétního drahého léku kvalitu života pacienta se vzácným onemocněním. Dosud museli pacienti žádat individuálně a podle pacientských organizací trvalo posouzení jejich žádostí příliš dlouho.