Dětem, které nerostou, se otevírá cesta k léčbě. Pojišťovny mají jasná pravidla, komu ji zaplatit

Nahrávám video

Zdravotní pojišťovny by mohly začít proplácet léčbu achondroplázie. Je to porucha, při které neléčený člověk vyroste jen do výšky kolem 120 až 130 centimetrů a má velmi krátké ruce a nohy. Rodiny takto nemocných dětí dosud musely léčbu hradit ze svého, pokud ji chtěly potomkovi dopřát. Čerstvě podepsané společné stanovisko Všeobecné zdravotní pojišťovny a České pediatrické společnosti Jana Evangelisty Purkyně stanoví jasná pravidla pro proplácení léčby přípravkem Voxzogo. Rodiče ale stále budou muset o léčbu žádat.

Lék na achondroplázii stojí několik milionů korun ročně. „Jedná se o doposud jedinou známou cílenou léčbu, která může těmto dětem pomoci. Podpisem společného stanoviska jim dáváme šanci na lepší život,“ uvedla předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anna Arellanesová.

Zmíněnou částku si v Česku málokdo může dovolit opakovaně platit ze své kapsy. Ovšem zdravotní pojišťovny od dětí s touto poruchou dávaly zatím ruce pryč. „Podáváme žádosti, podáváme odvolání, ale stále jsme nebyli úspěšní v tom, aby nám byla léčba uhrazena,“ podotkla Miroslava Prepletaná. Její pětiletá dcera je očividně mnohem menší než její vrstevníci – a bez léčby se to nikdy nezmění.

Pojišťovny pořízení potřebného léku Voxzogo neproplácely s argumentem, že nebyla jasně stanovená pravidla, kdo na něj má nárok. Odborné stanovisko to mění. Podle něj bude léčba pro děti starší dvou let, které ale ještě rostou. „Do společného stanoviska jsme zhmotnili výstupy z posledního vědeckého bádání,“ podotkl náměstek pro zdravotní péči VZP Jan Bodnár.

Hrazení léčby nebude ani dál zcela automatické, ale cesta k němu bude jednodušší. Rodiče se budou muset obrátit na lékaře ve specializovaném centru, který pošle žádost o proplacení léčby. Posoudí ji revizní lékař, který přitom vyjde ze společného stanoviska. Kdo kritéria splní, tomu léčbu schválí.

Změnu ocenila pacientská organizace. Léčba trochu pomůže růstu a odbourá některé zdravotní potíže jako bolesti zad a kloubů, ale i praktické problémy. Neléčený člověk, který již neroste, totiž třeba nedosáhne na bankomat a problém má třeba i s řízením auta.

Výhledově by se mohl přístup achondroplaziků k léčbě Voxzogem ještě zjednodušit – tak jako se to stalo s lékem Spinraza na vzácné genetické onemocnění. Ten již je hrazen podle nutných pravidel a není vůbec potřeba posílat speciální žádosti. 

Léky na vzácná onemocnění jsou velmi drahé, léčba jednoho pacienta může stát desítky milionů korun za rok. Celkově má veřejné zdravotní pojištění letos plánované náklady zhruba 420 miliard korun. V roce 2021 stála VZP léčba dvaceti nejnákladnějších pacientů 494 milionů korun, z toho výdaje na léky činily 342 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěV čele delegace na summit NATO bude premiér, oznámil Babiš

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Ústavní soud jí uložil doplnit na seznam prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) už v minulosti trval na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou právě pro premiéra. Macinka podle Babiše v pátek doplnil prezidenta s doprovodem na seznam české delegace.
02:12Aktualizovánopřed 22 mminutami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 29 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
před 2 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
08:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Teplotní rekordy opět padají, podívejte se kde

Na řadě míst v Česku padají i v pondělí dopoledne rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především jde o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týká se to i Jičína. Děje se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V sobotu padl v Doksanech po čtrnácti letech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 40,9 stupně Celsia, který byl v neděli tamtéž o celý stupeň překonán.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 6 hhodinami

VideoBabiš nechtěl svědka, míní o summitu Hřib. Dle Rajchla bude Pavel tlačit své lidi

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.
před 6 hhodinami

Evropský pohled