Dobrovolné připojištění ke zdravotnímu pojištění, které má současná vláda v programovém prohlášení a na kterém bude pracovat, by mohlo přinést podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Veřejné zdravotní pojištění v letošním roce hospodaří se 430 miliardami korun, pojišťovny využívají i rezervy z předchozích let.
Odhady zdravotních pojišťoven jsou nižší, ředitel VZP Zdeněk Kabátek podle Válka odhaduje, že dobrovolné připojištění přinese 1,5 až dvě procenta navíc. „Odhady se samozřejmě liší, záleží na rozsahu připojištění,“ podotkl ministr. Půjde tak podle něj o další zdroj financování veřejného zdravotního pojištění, který přinese více peněz na lepší péči pro všechny.
„Bude zachována vysoká kvalita zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu na to, v jaké jsou sociální a ekonomické situaci,“ řekl k tomu premiér Petr Fiala (ODS), který v úterý pokračoval v bilančních návštěvách ministerstev na resortu zdravotnictví. V žádném případě podle něj nepůjde o rozdílnou kvalitu zdravotní péče, což ani ze zákona není možné. Připojištění se bude týkat péče, která nyní hrazená není.
Podobná možnost je podle Válka ve většině západních evropských zemí. „Vždycky to vede k tomu, že z toho mají výhody ti, kteří mají zájem pečovat o své zdraví a být aktivní. Klíčové je, že peníze pořád musí zůstávat v systému a nesmí být ze systému vyváděny jinam,“ dodal.
Možnost připojištění kritizuje místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO). „Představa, že kdo se připojistí, bude mít přednost v ordinacích a podobně, je pro mě naprosto nepřijatelná. Považuji to za naprosto zcestný krok,“ poznamenal.
Do veřejného zdravotního pojištění přicházejí peníze vybrané od zaměstnavatelů a zaměstnanců na pojistném odvodu ze mzdy, platby osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a platby státu za takzvané státní pojištěnce. Těch je zhruba 5,9 milionu, jsou to děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni. Letos za ně odvádí stát 1878 korun měsíčně, příští rok to bude o 111 korun víc. Podle Válka to přinese asi o 20 až 30 miliard korun víc.
Od roku 2024 pak bude nastavená automatická valorizace navázaná na reálný vývoj ekonomiky. Bude se vypočítávat podobně jako důchody podle vyměřovacího základu, tedy minimální částky stanovené pro odvod pojistného OSVČ, zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. V roce 2024 by tak stát odváděl asi 146 miliard korun, letos dává zhruba o 20 miliard méně.
