V posledním desetiletí tuzemské statistiky umělého oplodnění rostly. S pandemií meziročně propadly o dvaadvacet procent. Tento týden mají poslanci ve finálním čtení projednat novelu, která by ženám umožnila podstoupit umělé oplodnění hrazené zdravotními pojišťovnami do čtyřicátých narozenin.
Věk pro umělé oplodnění by se mohl zvýšit na 40 let. Má to své pro i proti
Události: Věk pro umělé oplodnění by se mohl zvýšit na 40 let (zdroj: ČT24)
Na pražské klinice IVF Cube podstupují ženy první pokus o umělé oplodnění průměrně v 38 letech. Pojišťovny hradí až čtyři cykly do devětatřicátých narozenin. „V okamžiku, kdy pacientka překročí věkový limit, do něhož má nárok na úhradu terapie zdravotními pojišťovnami, tak polovina párů léčbu vzdá,“ říká vedoucí lékařka Hana Višňová.
Pokud by prošel vládní návrh novely, získaly by rok navíc. „Je pravda, že úspěšnost léčby asistovanou reprodukcí klesá s věkem maminky, ale rozdíl mezi devětatřicátým a čtyřicátým rokem není tak velký,“ vítá takovou možnost Štěpán Machač, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.
Život se prodlužuje, riziko vad zvyšuje
„Myslím si, že je to dobré i proto, že se prodlužuje průměrný věk života,“ souhlasí lékařka a poslankyně (ANO) Věra Adámková, která přesedá zdravotnickému výboru sněmovny. Místopředseda výboru a gynekolog Bohuslav Svoboda (ODS) ale vidí jistá rizika. „Považuji za špatné zvyšování hranice věku na čtyřicátý rok, kde vím, že skokově začínají narůstat vrozené vývojové vady,“ vysvětlil.
Opozici vadí i propojení části klinik s firmami ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). „Nevím, co vlastní nebo nevlastní pan premiér. Jedná se o odbornost,“ reaguje Věra Adámková (ANO).
Počty výkonů umělého oplodnění