Část mladistvých umístěných ve výchovných ústavech si musí podle novely zákona o zdravotním pojištění od letošního ledna sama hradit zdravotní pojištění. Stát ho bude hradit jen za ty, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu. Ministerstvo zdravotnictví změnu obhajuje snahou o narovnání nepřesností z minulých let, ředitelé některých zařízení ale upozorňují, že děti se mohou dostat do dluhové pasti.
Patnáctiletá dívka se do výchovného ústavu v Jindřichově Hradci dostala kvůli problémům ve škole. „Ve škole mě šikanovali kvůli tomu, jak vypadám, i kvůli tomu, jaké jsem měla známky. Bylo to příšerné,“ popsala. Do školy už nedokázala chodit a skončila na psychiatrii. Nyní navštěvuje alespoň kurzy, do školní lavice se ale chce vrátit.
I ona si musí od ledna podle novely zákona platit zdravotní pojištění – přes tři tisíce korun měsíčně. Stát ho totiž nově hradí jen za ty mladistvé, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu, tedy jako výchovné opatření za protiprávní jednání. „Děti, které mají uloženou nějakou trestní sankci, jsou na tom stejně jako osoby ve výkonu trestu, za které stát zdravotní pojištění platí,“ vysvětlil ředitel odboru dohledu na zdravotní pojištění ministerstva zdravotnictví Adam Ander.
Ve stejných výchovných ústavech jsou ale i děti, které pobyt doma nezvládají kvůli psychickým nebo jiným problémům. Právě za ty stát nově pojistné nehradí. „Jde v zásadě o jinou formu rodinné výchovy. I takové děti si musí pojistné řešit samy, podobně jako v běžné rodině,“ dodal Ander.
Ke změně podle něj ministerstvo zdravotnictví přistoupilo na základě připomínky ministerstva práce a sociálních věcí, které upozorňovalo na terminologické nepřesnosti a zásadní rozdíl mezi ústavní a ochrannou výchovou. Při hodnocení připomínky resort využil také zprávu veřejného ochránce práv z roku 2022. Ta školským zařízením pro výkon ústavní a ochranné výchovy vytýkala nedostatečnou přípravu dětí na uplatnění na trhu práce.
Ústavní výchova je jinou formou péče o dítě. Rozhoduje o ní soud v opatrovnickém řízení. Může ji nařídit, pokud je vážně ohrožený nebo narušený tělesný, rozumový či duševní stav nebo řádný vývoj či výchova dítěte. Případně musí existovat vážné důvody, proč nemohou jeho výchovu zabezpečit rodiče. Jde o nejzazší řešení, ke kterému je možné přistoupit pouze, pokud nebylo možné péči o dítě zabezpečit jiným způsobem, například svěřením do péče blízkých či pěstounů. V ústavní výchově v Česku vyrůstá přibližně 6500 dětí.
Ochranná výchova je druh trestní sankce. O jejím uložení rozhoduje soud pro mládež. Může ji za spáchané provinění uložit buď mladistvému, pokud není náležitě postaráno o jeho výchovu, a tento nedostatek není možné odstranit, případně jeho dosavadní výchova byla zanedbána, nebo prostředí, v němž žije, neposkytuje záruku náležité výchovy. Soud může uložit ochrannou výchovu také dětem mezi dvanácti a patnácti lety, které spáchaly čin jinak trestný. A to takový, za který dospělým hrozí výjimečný trest. Vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho devatenácti let. Ochrannou výchovu má v Česku uloženu přibližně 120 dětí.
zdroj: Veřejný ochránce práv
Hrozba dluhů a penále
„Náš ústav tu není proto, aby děti naučil jen chodit do školy. Je tu proto, aby je naučil řádně se chovat a ovládat se, škola pak nabíhá jako přidaná hodnota,“ uvedl ředitel Výchovného ústavu, střediska výchovné péče a střední školy Jindřichův Hradec Pavel Vítkovský.
Podle Adama Andera mají mladiství dvě možnosti. „Buď si pojistné skutečně platí sami, nebo se zaregistrují na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,“ upřesnil. Pravidelné docházení kamkoli, i na úřad práce, je ale pro děti, které si prošly traumaty, často problematické. „Pokud nebudou na úřad práce řádně docházet, budou jim narůstat dluhy a penále. Děti tak mohou z ústavu odcházet s obrovským dluhem,“ varoval Vítkovský.
Ve výchovném ústavu v Jindřichově Hradci je aktuálně 36 dětí, změna by se podle vedení mohla dotknout zhruba čtvrtiny z nich. V celém Česku by se kvůli novele zákona mohly do dluhů dostat stovky dětí „Ministerstvo školství dopad uvedené úpravy vyhodnocuje a je připraveno iniciovat jednání, která by vedla k případným změnám,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Macura. Ministerstvo zdravotnictví podle Andera zatím změnu znění novely nepředpokládá, i ono ale její dopady sleduje.
Stát je plátcem zdravotního pojištění vždy za nezaopatřené děti do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26 let věku, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání, tedy studují. V běžném životě, mimo institucionální výchovu, musí po skončení povinné školní docházky pojištěnec pojistné buď platit sám, studovat, pracovat, nebo se registrovat na úřadu práce.
