Po domácnostech a firmách hlásí problémy s cenami i samotným zajištěním dodávek taky tuzemský veřejný sektor. Podle ministra průmyslu Josefa Síkely (za STAN) by je měl řešit státní obchodník s energiemi. Opozici vadí, že návrh přichází pozdě. Cena plynu je nyní na burzách pětkrát vyšší než loni.
Stát zavádí v souvislosti s energiemi krizová opatření. Elektrárny a teplárny si můžou pomoct uhlím, biomasou nebo topnými oleji. Ne všude ale mají potřebnou technologii. „Bezprostřední efekt je, že to pomůže přibližně deseti teplárnám, které měly přecházet z uhlí na plyn, tak nebudou muset přecházet. Druhá věc je potom přejít z plynu na jiné palivo, to je podstatně složitější,“ sdělil ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek ve Studiu 6.
Například v Kraslicích topí tři kotelny napojené na plyn. Nakoupený ho mají ještě i na příští rok a přestavba by byla složitá, šlo by o investici v řádu několika milionů. Využití náhradních paliv ušetří podle odhadu ministerstva životního prostředí asi 200 milionů kubíků plynu – dvě procenta české roční spotřeby. Mohl by tak zbýt třeba na domácnosti. Zmírnění norem bude platit dvě topné sezony.
„Posunutí toho termínu nás samozřejmě z hlediska kvality ovzduší netěší, bylo těžké to vybalancovat, ale máme to i v souladu se stanoviskem Evropské komise,“ prohlašuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
„Daleko dramatičtější dopad bude to, co se bude dít v rodinných domcích, v domácnostech, kde si myslím, že lidé začnou topit lecčím, a to bude mít na ovzduší velmi negativní dopad, ale ty teplárny v tom budou hrát zcela marginální roli, ony už ji ostatně hrají dneska,“ dodal Hájek.
Tři tisíce na jednotku
Elektrárna Opatovice topí uhlím a příští rok zvýší cenu obyvatelům a firmám na Hradecku o inflaci. Teplem zásobuje 63 tisíc odběratelů, mezi nimi je i Jan Mareček. „Za sebe nemám strach, samozřejmě, že na někoho to dopadne hůř nebo někdo je už v takové situaci, že to nebude peříčko,“ uvádí.
V domě, kde bydlí, předsedá i sdružení vlastníků. Zatím avizované zdražení o 17 a půl procenta bude pro celý dům znamenat navýšení faktur o 70 tisíc ročně. „Čtyřiadvacet bytových jednotek, necelé tři tisíce na jednotku, to vychází do měsíčních záloh nějakých 250 korun,“ konstatuje Mareček.
Blíží se státní obchodník?
Jinde může být zdražení výraznější. I proto chce vláda zřídit státního obchodníka nebo agenturu, která by energie pro veřejný sektor za předem stanovené ceny zajistila. „Poté, co se ukázalo, že nemocnice, že školy nejsou schopny si nakoupit energie samy, půjdeme tou nejrychlejší cestou, protože tím prvním úkolem tohoto obchodníka je na tento rok zajistit dostatek energie pro veřejný sektor,“ sděluje Síkela.
„V podstatě jde jen o to, že to musí někdo zadotovat, protože i ta agentura i obchodníci musí vstoupit na trh, tam to koupit za tržní cenu a následně o nějakou hodnotu by tato tržní cena byla snížena,“ sdělil analytik XTB Jiří Tyleček ve Studiu ČT24.
Vláda chce, aby státní obchodník zajistil energie už od nového roku. Podle opozice kabinet s řešením zaspal. „Hlavně už aby něco představil pan ministr, protože my pořád jenom slyšíme, že něco chystá, že něco připravuje. Asociace krajů jasně řekla, že mají problém a že to už není ani otázka peněz, ale je to otázka toho, že ty energie prostě nejsou,“ prohlašuje předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
„Nepochybně se to stihne a je to součást těch národních opatření, na kterých intenzivně pracujeme, nebude to jenom státní obchodník s energiemi, bude to víc věcí, které povedou k tomu, že energie jak pro občany, tak pro firmy bude za přijatelné ceny,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). O konkrétní podobě návrhu jednají v pondělí večer ministři průmyslu a financí. Vláda by ho měla řešit na středeční schůzi.
V pátek budou hledat společné řešení energetické krize příslušní ministři členských států EU. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pořadu Interview ČT24 uvedl, že je třeba udělat opatření, která Česko nebudou izolovat a nebudou nést riziko, že nebude plyn.
„Máme v tuto chvíli unikátní zásoby plynu v porovnání s předchozími léty. Údaje z pátku – dosahují 84 procent naplněnosti. Dokonce jsme nakoupili železnou zásobu plynu právě i do státních hmotných rezerv, to zatím vlády před námi nikdy nemusely dělat,“ sdělil s tím, že jde o konkrétní kroky, které vláda podniká. Pokud by se evropské řešení nenašlo, připravují se prý i jiné varianty.
Napětí ve společnosti
Lidé podle místopředsedy hnutí ANO a hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka bezradnost vlády kvůli rostoucím cenám energií vnímají. „Ta bezradnost je zcela evidentní a myslím si, že už moc času nezbývá na to, abychom nastavili nějaké mechanismy, které sníží ceny energií na přijatelnou mez nejen pro rodiny a domácnosti, ale samozřejmě také pro firmy, a to si myslím, že bude nezbytně nutné okamžitě řešit,“ varoval Vondrák v Událostech, komentářích.
Podobného názoru je také místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Podle něj vláda je sice připravena jednat, ale nikam se dál neposune. „Francie třeba již loni v listopadu zastropovala ceny energií a má nejnižší inflaci. Jsou země, které pochopí, že je příčina, která je zjevná, že nemá cenu kojit nadějí, že ono se to samo vyřeší. My máme pocit, že jestli něco naše vláda dělá dobře, tak že velmi dobře přihlíží a ta reakce je velmi opožděná nebo skoro žádná,“ řekl Samek.
Předseda poslanců ODS Marek Benda se proti tomu ohradil. Zastropování cen, jak navrhuje hnutí ANO, vypadá podle jeho slov „hezky“. „Francie zastropovala ceny pro domácnost, výsledek je ten, že má absolutně nejdražší energie pro průmysl. Nemá to jednoduchá řešení, zatím vláda směřovala cestou, že se pokouší pomáhat domácnostem, ať už jde o příspěvek na dítě, ať jde o důchody, teď vymyslela zlevněné tarify na základní spotřebu. A teď se ukazuje, že je zásadnější problém v průmyslu a že budeme muset hledat cestu, jak mu umožnit fungovat,“ konstatoval Benda.
Před napětím ve společnosti i kvůli rostoucím cenám energií varoval také datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel. „Když se bavíme o růstu energií a nečinnosti vlády, tak bohužel dezinformátoři a Rusové přicházejí na zorané pole, protože těžko se lidem vysvětluje, že když stouply energie pětkrát, a přitom výrobní náklady nestouply, no tak ty peníze někde končí. A kolem toho se dají dělat megakonspirace,“ dodal.
Ceny plynu, elektřiny i ropy stoupají
Jak už bylo zmíněno, cena zemního plynu na burzách znovu prudce vzrostla. Po přerušení dodávek Nord Streamem 1 se zvedla o čtvrtinu nad 260 eur za megawatthodinu a je pětkrát vyšší než před rokem. Poslední hodnoty z pondělního podvečera se pohybovaly kolem dvousetpadesáti eur. Od konce srpna, kdy politici začali mluvit o cenovém stropu, přitom cena rychle klesala. Ruská firma Gazprom už dřív uvedla, že jsou potřeba další opravy plynovodu. Mluvčí Kremlu v pondělí spojil opětovné plné zásobování sedmadvacítky s uvolněním sankcí.
Během pondělí zdražila taky elektřina; maximu z předchozích dnů se ale nepřibližuje. Cestou regulace cen elektřiny pro domácnosti se vydá Rakousko. Limitem má být 80 procent loňské průměrné spotřeby. Po jeho překročení by lidi platili cenu tržní. Rodiny by tak mohly ročně ušetřit v přepočtu víc než 12 tisíc korun. Vláda je zároveň chce motivovat, aby šetřily. Návrh má oficiálně oznámit ve středu.
Roste i cena ropy, to je reakce na rozhodnutí zemí sdružených v OPEC, které oznámily, že v říjnu budou těžit méně.
