Teplárny dostaly svolení odklonit se od plynu. Ne všude je to však možné

Nahrávám video
Události: Jak se zachovají teplárny?
Zdroj: ČT24

Od pondělí začíná platit takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní teplárnám topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům. Některé firmy však uvádějí, že na alternativní palivo nepřejdou. Například proto, že rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu přichází pozdě, nebo že nemohou použít alternativní paliva z technologických důvodů.

Tepárna Liberec zásobuje nejen třináct tisíc domácností, ale i firmy. Zatím energii vyrábí jen spalováním odpadů. Pro zimní měsíce už však pouze tento zdroj stačit nebude.

„Abychom dokázali Liberec vytopit a zatopit mu, tak potřebujeme plyn, potažmo těžký topný olej,“ vypočítává předseda představenstva teplárny Jan Sedláček. Podle vedení je ale problém v načasování. „Jakékoliv alternativní palivo, těžký topný olej musíte začít shánět daleko dřív, než je vůbec topná sezona,“ zdůrazňuje Sedláček. Je tak podle něj potřeba půl roku a víc pro zajištění topného materiálu. „Pokud někdo nezačal dřív, tak s velkou pravděpodobností alternativní zdroje, alternativní paliva asi už nesežene.“

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tvrdí, že teplárníci to věděli dopředu, „stejně jako věděli, že ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí kroky koordinujeme a že zároveň ministerstvo životního prostředí udělí výjimku.“

Pro Dětmarovickou elektrárnu se ministerskou novelou vyhlášky nic nezmění – topit může jen černým uhlím. Zdejší kotle chtěla původně skupina ČEZ odstavit na jaře příštího roku, kvůli aktuální situaci to bude zhruba o rok později. „Teď je důležité hlavně to, aby všechny ty zdroje, které mohou, aby jely a naplno. Vlastně tím, že ty zdroje jedou, tak zaprvé dodáváte teplo, dodáváte elektřinu, dodáváte plyn a také zamezujete tomu, aby ta cena rostla ještě víc,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. 

Podle ministerstva životního prostředí má novela vyhlášky ušetřit přibližně 200 milionů metrů krychlových zemního plynu. Ten nyní prostřednictvím potrubí Nord Stream 1 neproudí.

Místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že rozhodnutí o možnosti využívat například uhlí nebo lehké topné oleje je nezbytně nutný krok. Jsme totiž v situaci, kdy hrozí, že bude nedostatek plynu, nebo že by byl mimořádně drahý, „což konečně dneska je.“

Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek tvrdí, že teplárna při využití uhlí může nabídnout domácnostem levnější teplo, než při využití plynu. Zdůraznil však, že i zde se cena zvýší, protože zdražují všechna paliva. 

Právě stanovením horní hranice cen se bude v pátek zabývat mimořádná Evropská rada pro energetiku. V případě, že se unijní ministři nedohodnou, chce česká vláda připravit národní řešení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...