Od pondělí začíná platit takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní teplárnám topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům. Některé firmy však uvádějí, že na alternativní palivo nepřejdou. Například proto, že rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu přichází pozdě, nebo že nemohou použít alternativní paliva z technologických důvodů.
Teplárny dostaly svolení odklonit se od plynu. Ne všude je to však možné
Události: Jak se zachovají teplárny? (zdroj: ČT24)
Tepárna Liberec zásobuje nejen třináct tisíc domácností, ale i firmy. Zatím energii vyrábí jen spalováním odpadů. Pro zimní měsíce už však pouze tento zdroj stačit nebude.
„Abychom dokázali Liberec vytopit a zatopit mu, tak potřebujeme plyn, potažmo těžký topný olej,“ vypočítává předseda představenstva teplárny Jan Sedláček. Podle vedení je ale problém v načasování. „Jakékoliv alternativní palivo, těžký topný olej musíte začít shánět daleko dřív, než je vůbec topná sezona,“ zdůrazňuje Sedláček. Je tak podle něj potřeba půl roku a víc pro zajištění topného materiálu. „Pokud někdo nezačal dřív, tak s velkou pravděpodobností alternativní zdroje, alternativní paliva asi už nesežene.“
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tvrdí, že teplárníci to věděli dopředu, „stejně jako věděli, že ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí kroky koordinujeme a že zároveň ministerstvo životního prostředí udělí výjimku.“
Pro Dětmarovickou elektrárnu se ministerskou novelou vyhlášky nic nezmění – topit může jen černým uhlím. Zdejší kotle chtěla původně skupina ČEZ odstavit na jaře příštího roku, kvůli aktuální situaci to bude zhruba o rok později. „Teď je důležité hlavně to, aby všechny ty zdroje, které mohou, aby jely a naplno. Vlastně tím, že ty zdroje jedou, tak zaprvé dodáváte teplo, dodáváte elektřinu, dodáváte plyn a také zamezujete tomu, aby ta cena rostla ještě víc,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Podle ministerstva životního prostředí má novela vyhlášky ušetřit přibližně 200 milionů metrů krychlových zemního plynu. Ten nyní prostřednictvím potrubí Nord Stream 1 neproudí.
Místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že rozhodnutí o možnosti využívat například uhlí nebo lehké topné oleje je nezbytně nutný krok. Jsme totiž v situaci, kdy hrozí, že bude nedostatek plynu, nebo že by byl mimořádně drahý, „což konečně dneska je.“
Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek tvrdí, že teplárna při využití uhlí může nabídnout domácnostem levnější teplo, než při využití plynu. Zdůraznil však, že i zde se cena zvýší, protože zdražují všechna paliva.
Právě stanovením horní hranice cen se bude v pátek zabývat mimořádná Evropská rada pro energetiku. V případě, že se unijní ministři nedohodnou, chce česká vláda připravit národní řešení.