Asociace krajů České republiky strana 4 z 4

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

Vláda v pondělí opět aktivovala Ústřední krizový štáb, informoval na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stalo se tak na základě zhoršující se situace v souvislosti s šířením koronaviru v zemi. Krizový štáb by měl poprvé zasednout už v pondělí odpoledne. Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních týdnech odmítal návrhy koaliční ČSSD a opozice na svolání štábu, v pátek ale změnil názor po výzvě Asociace krajů.

Z důvodu vysokého nárůstu počtu infikovaných koronavirem se od pondělí 21. září zavadí nová opatření proti šíření nákazy. Lidé na početných venkovních akcích musejí nosit roušky, v Praze se na vysokých školách učí absenčně, při příjezdu z rizikové země je třeba vyplňovat informační formulář pro hygieniky.

Epidemie nemoci covid-19 v Česku nabrala na síle, republikový semafor se zřejmě už o víkendu zbarví do zelena. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Od půlnoci z pátku na sobotu se proto musí plošně zavřít noční provozy barů a restaurací, roušky budou od pátku nově povinné i ve školních třídách, s výjimkou prvního stupně. Další opatření ministr nevyloučil. Kraje volají po zřízení Ústředního krizového štábu.

Dezinfekční opatření kvůli novému typu koronaviru se rozšíří na všechna česká nádraží. Dosud platila pouze na hlavních vlakových nádražích. Česká pošta navíc začne od pondělí distribuovat informační letáky do 4,7 milionu domácností. V pátek to řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle Babiše se nově plánují kvůli zlepšení komunikace videokonference s hejtmany krajů.

Komunikace mezi Bezpečnostní radou státu a kraji není podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) dobrá. Oficiální předávání informací trvá příliš dlouho. Pověřený předseda Asociace krajů a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD) však upozornil, že existuje neformální informační kanál díky tomu, že se sám jednání rady účastní.  Zdůraznil však, že by se opatření související v současnosti s koronavirem měla napříč republikou lépe koordinovat. Běhounek a Hřib diskutovali o pozici krajů v koronavirovém dění v Událostech, komentářích.

Na dopravní stavby půjde letos o dvacet miliard korun více, než sliboval původní rozpočet. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl v Otázkách Václava Moravce, že vyjednal dodatečné peníze, takže bude Státní fond dopravní infrastruktury hospodařit s více než 106 miliardami. Zdůraznil však, že dodatečné peníze již jsou určené na konkrétní projekty. Kraje tak nejspíše letos nedostanou příspěvek na údržbu silnic II. a III. třídy, v který doufají.

Polsko ignorovalo české připomínky i evropské právo, když povolilo rozšíření těžby v dole Turów, věří hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Obává se, že v důsledku těžby mohou některé obce přijít o pitnou vodu, chystá proto náhradní vodovody. Vodu chce v krajině zadržovat drobnými opatřeními, ústavní zákon se o to podle něj nepostará. Pokuta pro Arrivu kvůli komplikacím na železnici je standardní praxí, řekl v Interview ČT24 hejtman Půta, který je zároveň místopředsedou Asociace krajů ČR.

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Jasno bude ale až na jaře. Rozdílné názory panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci navrhovali pouze odklad o rok, maximálně o dva. Sněmovna v úterý po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s ní měl do konce února.

Liberecký kraj je připravený uplatnit vůči společnosti Arriva sankce, řekl v pořadu Interview ČT24 hejtman Libereckého kraje a místopředseda Asociace krajů ČR zodpovědný za dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Vypovězení smlouvy se ale podle něj v současnosti neplánuje. Hrozilo by v případě, kdy by dopravce zásadním způsobem nedodržoval jízdní řád, to se ale neděje, dodal.

Část hejtmanů chce rodičům přispívat na lyžařské kurzy pro jejich děti. Další peníze by pak měly přidat i obce, aby se mohly lyžařských kurzů zúčastnit všechny děti bez ohledu na finanční situaci u nich doma. S tímto plánem ale zatím nesouhlasí všechny kraje. Podporu hejtmani hledají i u resortu školství. Ten chce dát školám více peněz i na další aktivity.

Kraje požadují po vládě víc peněz na nákup techniky a materiálu pro zdravotnické záchranné služby. S požadavkem přišly na jednání sněmovního podvýboru, který se zabýval tím, jak zlepšit spolupráci i financování záchranářů, hasičů a policistů.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) trvá na tom, že celá modernizace dálnice D1 bude hotová v roce 2021. Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise pro dopravu Asociace krajů ČR Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) se domnívá, že současná podoba modernizace této dálnice je nevyužitou příležitostí, která D1 pouze vrátí do původního stavu. Podle místopředsedy sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřeje Polanského (Piráti) představuje D1 pouze špičku ledovce. Všichni tři politici byli v neděli hosty pořadu Otázky Václava Moravce.

Hlavní město nepočítá s tím, že v tomto volebním období zavede mýtný systém pro zpoplatnění vjezdu do metropole. Po společném jednání pražských a středočeských radních to uvedli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Politici řešili i další témata, zejména z dopravy, územního plánování či cestovního ruchu.

Kraje by nejpozději v pondělí měly dostat peníze na dofinancování sociálních služeb. Slíbená miliarda korun ale zajistí jejich fungování pouze na říjen, do konce roku potřebují získat ještě další miliardu. Tu mají zajistit unijní fondy. Podle Daniely Luskové z Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) ale o dotace nemohou žádat klíčoví poskytovatelé, kterým hrozí kolaps. Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD) takové výroky považuje za poplašné zprávy. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) krajům v pondělí dodatečná miliarda doputovala a nyní je rozdělení peněz na nich.

Na vytvoření společné pracovní skupiny, která bude řešit rizika spojená s rozšířením mýta na silnice první třídy, se v úterý dohodl se zástupci krajů a obcí ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Zavedení nulové sazby na některé úseky, které krajům slíbil bývalý ministr Dan Ťok, by podle Kremlíka mohlo ohrozit spuštění nového mýtného systému. Skupina bude řešit i případné kompenzace pro kraje.

Za jízdu nákladních vozidel se bude platit na všech silnicích první třídy, na které se mýtný systém od příštího roku rozšíří. Nulová sazba pro státní silnice, na které se v minulosti dohodl bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) s kraji, tedy nebude. Oznámil to Ťokův nástupce Vladimír Kremlík (za ANO), podle kterého by zavedení nulové sazby zpochybnilo mýtný tendr. Krajům ale slíbil kompenzace.

Podle šéfky Asociace krajů Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by kraje měly usilovat, aby v případě rozšíření mýtného na silnice I. tříd dostaly peníze z výběru mýta na opravy silnic nižších tříd. Uvedla to po setkání s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS). Kraje podle ní zatím neobdržely žádnou reakci na požadavek z konce dubna, aby ze zhruba 870 kilometrů silnic první třídy, na kterých má být mýto od příštího roku zavedeno, bylo přibližně 600 kilometrů s nulovou sazbou mýtného.

Kraje mají dostat slíbené čtyři miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic druhých a třetích tříd. Po jednání s jejich představiteli se k tomu zavázali premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Azylový dům pro matky s nižšími mentálními schopnostmi a jejich děti v Jiřetíně pod Jedlovou se ocitl téměř bez peněz. Na Domov svaté Máří Magdalény se nakonec složila veřejnost. Potíž je ale systémová. Vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách až poté, co poskytovatelé požádali o dotace. Mnohde proto chybí peníze. Pro 168 hodin natáčela Martina Houdková.

Kraje tlačí na vládu, aby do konce dubna dostaly od Státního fondu dopravní infrastruktury slíbené čtyři miliardy korun na opravy silnic druhých a třetích tříd. Máme připraveny projekty oprav, ale bez těchto peněz je nebudeme moci zahájit, tvrdí Asociace krajů. ANO i ČSSD chtějí o tomto požadavku jednat v pondělí na koaliční radě. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale už dříve naznačila, že není připravena uvolnit celou slíbenou částku.

Vláda nezavede minimální bodovou hranici pro přijetí na střední školy. Na svém facebookovém profilu to uvedl premiér Andrej Babiš. Napsal, že debata o takzvaném cut-off score byla definitivně ukončena. Proti bodové hranici se opakovaně vyslovil i ministr školství Robert Plaga (ANO), pro jeho zavedení naopak byla Asociace krajů.

Ministerstvo školství nebude připravovat návrh na zavedení hranice úspěšnosti pro přijetí ke studiu maturitních oborů. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů došli v pondělí na jednání tripartity ke shodě, že takzvaný cut-off score čili nepodkročitelné minimum není správným nástrojem. Tripartita si vyslechla i zprávu ministra zemědělství o kůrovcové kalamitě. Většina účastníků jednání ostře kritizovala předloženou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.