Vláda v pondělí opět aktivovala Ústřední krizový štáb, informoval na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stalo se tak na základě zhoršující se situace v souvislosti s šířením koronaviru v zemi. Krizový štáb by měl poprvé zasednout už v pondělí odpoledne. Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních týdnech odmítal návrhy koaliční ČSSD a opozice na svolání štábu, v pátek ale změnil názor po výzvě Asociace krajů.
Složení Ústředního krizového štábu kopíruje to původní z 15. března. Zasednou v něm náměstci většiny ministerstev, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu, hlavní hygienička, šéf Státního zdravotního ústavu, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů.
Na jaře byli v Ústředním krizovém štábu také členové opozice. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však v pondělí na brífinku po jednání vlády zástupce opozice nejmenovala. Také Praha volala po tom, aby v krizovém štábu měla svého zástupce, to se však podle redaktorky ČT Kláry Bazalové zřejmě nestane, ve štábu by tak měl být pouze zástupce Asociace krajů.
Schillerová uvedla, že štáb by měl být jakousi spojnicí mezi vládou a kraji. „Nicméně témata, která souvisejí s pandemií a ekonomickými otázkami, zůstávají výslovně v gesci jednotlivých resortů a příslušných orgánů státní správy, kterým náleží,“ řekla ministryně financí.
Parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu jsou podle Schillerové oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů. V krizovém štábu jsou pracovní skupiny nejen pro koordinaci krajů, ale i pro zabezpečení věcnými zdroji či pro distribuci.
První úkoly jsou podle předsedy štábu Jana Hamáčka jasné. „Chceme potvrdit aktuální čísla kapacit lůžkových a personálních. Připravit scénáře na to, jak budeme zajišťovat chod nemocnic, ale i chod státu v situaci, kdy nám reálně hrozí, to je jen ten mírný scénář, nějakých 70 tisíc nemocných s koncem září,“ uvedl Hamáček.
Pokud podle Hamáčka počet nakažených koronavirem přesáhne za měsíc 120 tisíc osob, hrozí v Česku omezení lůžkové péče. Považuje přitom za reálné, že by této hranice mohlo být dosaženo už v říjnu. Nadcházející dny podle něj ukážou, zda zafungovalo obnovení povinnosti nošení roušek a zda se šíření epidemie zpomalilo.
Babiš změnil názor
Premiér Babiš, který dříve ustavení Ústředního krizového štábu odmítal, zdůvodnil názorový obrat špatnou komunikací mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji. Do té doby obnovení krizového štábu odmítal s odkazem na to, že ministři o pandemii jednají ve vládní radě pro zdravotní rizika.
Podle dřívějšího Babišova vyjádření by měl doznat změn statut krizového štábu. Na jaře se podle něj ukázalo, že některé komise nebyly potřebné, navíc role štábu bude jiná než při první vlně covidu-19.
Ústřední krizový štáb byl ustanoven v polovině března přes původní premiérův nesouhlas. Nouzový stav vláda kvůli pandemii vyhlásila 12. března, krizový štáb byl zřízen o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu.
Původně kabinet změnil jeho statut, aby štáb mohl místo Hamáčka vést tehdejší náměstek ministra zdravotnictví a nynější nový ministr zdravotnictví Roman Prymula. Po dvou týdnech se vedení ujal Hamáček.
