Polsko ignorovalo české připomínky i evropské právo, když povolilo rozšíření těžby v dole Turów, věří hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Obává se, že v důsledku těžby mohou některé obce přijít o pitnou vodu, chystá proto náhradní vodovody. Vodu chce v krajině zadržovat drobnými opatřeními, ústavní zákon se o to podle něj nepostará. Pokuta pro Arrivu kvůli komplikacím na železnici je standardní praxí, řekl v Interview ČT24 hejtman Půta, který je zároveň místopředsedou Asociace krajů ČR.
Velkou vstřícnost z polské strany hejtman Půta necítí. Polsko má podle něj jasný cíl a nový blok tepelné elektrárny začalo v oblasti stavět už před dvěma lety. „Zatím se nekope v novém rozšířeném prostoru, ale stojí tam nový těžební stroj,“ popisuje současnou situaci.
Liberecký kraj zkouší napadat všechny kroky, které podle něj neproběhly v souladu s evropským právem. Rozšíření těžby bylo například schváleno, aniž by skončilo přeshraniční projednávání. Hejtman se obává ztráty podzemní vody, ke které už v oblasti došlo v 70. letech minulého století. Situace se podle Půty může kdykoliv v budoucnu opakovat.
„Já osobně považuji za podstatné ochranu obyvatel, zásobování pitnou vodou. Český stát by měl být na svém území schopen garantovat dodržování platných norem jako prašnost nebo hluk,“ míní a dodává, že není jisté, že Polskem navrhovaná opatření, která úniku vody mají zabránit, budou fungovat.
Příhraniční oblast u dolu Turów má už nyní problém s prašností i hlukem, zdůrazňuje dále hejtman. Vláda se proto chystá měřit limity, aby Česko mohlo Polsku prokázat zhoršení podmínek.
Polsko navíc dle Půtových slov nezohlednilo české připomínky. „Budeme v každém případě rozporovat rozhodnutí o okamžité vykonatelnosti prvního rozhodnutí, protože se tím krátí naše práva připomínkovat,“ vadí například místopředsedovi Asociace krajů ČR.
Česká vláda podniká podle něj všechny kroky, které má k dispozici. Liberecku pomohla už na podzim, kdy schválila negativní stanovisko vůči rozšíření těžby v dolu Turów. Hejtman oceňuje, že z problému se stalo téma, o kterém mezi sebou diskutují i premiéři obou zemí. Například Evropská komise má totiž v tomto případě obtížné postavení, míní Půta.
Přesto věří, že Komise zatlačí na obě strany, aby hledaly společné řešení, zvláště s ohledem na zmiňovanou ztrátu pitné vody. Investor do těžby totiž nyní odmítá, že by důl na podzemní zásoby vody měl nějaký vliv.
Vodárenské společnosti podle Půty připravily studie, které popisují stav zatížení, a už se projektují náhradní vodovody pro obce Uhelná, Václavice a Horní Vítkov. Nyní se řeší drobné problémy s vlastnictvím pozemků. „Někdy v druhé polovině roku 2020 budeme mít projekty, znát hrubé náklady a budeme chtít, aby nám někdo garantoval, že nám s těmi náklady někdo pomůže,“ avizuje místopředseda Asociace krajů.
Finanční pomoc chce proto, že investice do infrastruktury by vodárenské společnosti promítly do vyšší ceny vodného a stočného, což by podle Půty bylo nespravedlivé vůči lidem, kteří obtížnou situaci nezpůsobili.
Ústava vodu v krajině nezadrží
Liberecký kraj podle hejtmana chystá obecnější opatření, jak vodu v půdě udržet. Klimatická změna se totiž nevyhýbá ani „nočníku Evropy“ (Jizerským horám), což je název oblasti známý především v Liberci a okolí, vysvětluje Půta.
„Chtěli bychom podpořit obce a vlastníky pozemků, aby obnovovali tůňky a u nás v bývalých Sudetech například rybníky, které tam za bývalého hospodaření byly a dneska už tam nejsou. Věci spíš drobného charakteru, aby to nenarušovalo krajinu, ale vrátilo jí původní smysl a obsah,“ načrtává možnosti šéf kraje.
Dodává, že neví, jestli má být voda chráněna ústavním zákonem. „Očekával bych, že všichni – od obcí a měst, přes kraje a ministerstva – začneme připravovat konkrétní programy a řešit věci, které mohou pomoci. Pokud se změní Ústava, může to dobře vypadat, ale sama vodu v krajině nezadrží,“ má jasno.
Pokuty pro dopravce jsou standardní, říká Půta
Hejtman v rozhovoru vysvětloval také komplikace na železnici, které způsobila změna dopravců. Liberecký kraj udělil pokutu společnosti Arriva ve výši 815 tisíc korun. „Oceňuji, že se Arriva k problémům a sankcím postavila čelem,“ podotýká Půta.
Dodává, že pokuty pro dopravce jsou standardní postup. V případě Arrivy sáhl kraj k vyšší částce, protože problémů bylo mnoho. „Každý dopravce, který s námi má smlouvu, čas od času dostane dopis, který podepisuje hejtman, ve kterém je vyčíslení sankce, která ze smlouvy vyplývá,“ popisuje.
Problémy jsou podle jeho slov poučením, kraj bude prý v budoucnu preferovat soutěže před přímým zadáním a vítězi dá dostatečný čas, aby mohl naplnit očekávání.
Půtu také čeká pokračování soudu kvůli údajné korupci, k dalšímu líčení se hejtman chystá na přelomu února a března. Připomíná, že kauzu soud řeší už více než pět let.
„V tomto týdnu jsme požádali o vyčlenění mé větve do samostatného projednávání, žádali jsme o něj už v přípravném řízení. Domníváme se, že velká část věcí se mé části vůbec netýká. Část lidí jsem viděl teprve u soudu. Věřím, že se dočkám rozhodnutí ještě dřív, než soudce, který kauzu řeší, odejde do zaslouženého důchodu,“ doplňuje Martin Půta.
