Podle vyšetřovatelů si hejtman Půta řekl o zaplacení dluhu. Dostal i statisíce v hotovosti, píše se v obžalobě

Nahrávám video

Liberecký hejtman Martin Půta podle vyšetřovatelů požadoval od zástupců stavebních firem, aby za něj zaplatili dluh známému. A statisíce korun údajně převzal i v hotovosti. Vyplývá to z obžaloby, se kterou měla ČT možnost se seznámit. V souvislosti s úplatky u dvou evropských projektů poslal státní zástupce k soudu celkem 13 lidí. Sám politik vinu odmítá a u soudu se chce očistit.

Na přestavbu kostela sv. Máří Magdalény v Liberci měly přijít evropské peníze. Jenže kolem projektu nastaly problémy. A nakonec kvůli němu půjde před soud hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Obžaloba totiž tvrdí, že za další prosazování projektu Půta dostal úplatek půl milionu korun v hotovosti.

„Podle našeho názoru se ani v průběhu několik let trvajícího přípravného řízení neobjevily žádné konkrétní důkazy, které by přímo tuto skutečnost potvrzovaly. Spíše naopak je tam celá řada důkazů nepřímých, které tuto skutečnost vyvrací,“ tvrdí advokát Martina Půty Tomáš Gřivna. Hejtman totiž od začátku tvrdí, že úplatek nežádal a že proti němu není přímý důkaz.

Úplatek byl součástí zakázky na rekonstrukci kostela

Policie v obžalobě nepíše, kdy přesně měl Půta úplatek převzít. „… obdržel Bc. Martin Půta v přesně nezjištěném období od 8. 1. 2014 do 7. 3. 2014 od Ing. Jaroslava Stuchlíka a Ing. Jana Petráně finanční částku ve výši 500 000 Kč v hotovosti,“ stojí v obžalobě.

Dva zmínění muži v té době působili u stavební společnosti Metrostav, která kostel přestavovala v rámci projektu obecně prospěšné společnosti Geotermální energie pro občany. „Já můžu jenom zopakovat, že jsem nikdy žádný úplatek nepřijal, ani mi ho nikdo nenabízel,“ uvedl opakovaně Půta.

Vyšetřovatelé však obvinění proti němu staví i na další věci – tvrdí totiž, že Půta po zástupci stavební firmy žádal úhradu svého dluhu. „… dne 25. 10. 2013 v 7.20 hodin požádal na benzinové čerpací stanici Shell v Liberci Bc. Martin Půta Ing. Jana Petráně o převzetí jeho (Martina Půty) finančního závazku vůči Jaromíru Dolanskému,“ stojí v obžalobě.
Vyšetřovatelé totiž mají za to, že Půta podnikateli Dolanskému dlužil za služby, které pro něj vykonal. Půta odmítl, že by mu za cokoliv dlužil.

Uhrazení peněz podle policie souviselo s projektem opravy kostela. „S povědomím všech o tom, že částka bude vyplacena za to, že Bc. Martin Půta v budoucnu dojedná a dne 3. března 2014 fakticky dojednal podporu předsednictva Regionální rady ke schválení průběžného financování projektu Centra podpory geotermálního využití energie…,“ píše státní zástupce v obžalobě.

S financováním přestavby kostela byl totiž problém. Původně totiž úřad chtěl, aby se peníze na projekt poslaly až po jeho dokončení. Půta ale už v minulosti odmítl, že by se dopustil nezákonností.

Kdo byl Nejčistší a kdo Nejvyšší?

Jako důležitý důkaz vnímá žalobce nález tabulky s názvem Kostel u jednoho z pracovníků Metrostavu. Dokument obsahuje výši údajných úplatků. Detektivové v obvinění zmiňují, že u přezdívky Nejvyšší je položka 800 tisíc korun a u jména Nejčistší 700 tisíc.

Dokument Kostel (z policejního obvinění)
Zdroj: ČT24/Policejní obvinění

Policie tvrdí, že konspirativní označení v telefonátech lidí kolem projektu přestavby kostela s názvem Nejvyšší patřilo Martinovi Půtovi, u hovorů o Janu Korytáři pak přezdívka Nejčistší.

„Tu tabulku si vysvětlit neumím. Mohu jenom říct, že to není žádná moje tabulka, že jsem takovou tabulku nikdy neviděl,“ řekl již dříve Půta. 

„Já jsem žádný úplatek nevzal, ani jsem o něj nepožádal, ani mi nebyl nabídnut,“ odmítal také Jan Korytář, náměstek primátora Liberce.

Korytář na rozdíl od Půty obviněný nebyl. Žalobce také v obžalobě uvádí, že Půta měl dlouhodobější kontakty se zástupci stavebních firem, kteří ho měli zvát na různé akce například na sportovní zápas. Společnost Metrostav se k případu nechce dlouhodobě vyjadřovat.

Policie pak tvrdí, že rozdíl tři sta tisíc mezi údajně předanou částkou Půtovi a částkou v tabulce je ten, že zbytek peněz měl hejtman dostat až po vyplacení evropské dotace. Ta se však nakonec nikdy nevyplatila.

To je však jen jedna část kauzy. V té druhé jde o dotaci na oddychovou zónu Perštýn. Projekt byl rovněž připravený obecně prospěšnou společností Geotermální energie pro občany. Ta se však netýká hejtmana Půty. Dohromady je v kauze stíháno třináct lidí. A to nejen kvůli úplatkům, ale také poškozování finančních zájmů Evropské unie. Případ se vyšetřuje od roku 2014, soud zatím jednání nenařídil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.