Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.
Mezi poradci jsou například hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská či hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Se zdravotnictvím budou Fialovi radit profesor 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka a proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Gál, který je specialistou na dětskou chirurgii a traumatologii a zakladatelem Národního úrazového registru.
Experti budou podle tiskového odboru Fialovi „v rámci svých odborných kompetencí radit během působení ve funkci předsedy vlády“. „Už od doby, kdy jsem řídil Masarykovu univerzitu, jsem zvyklý pracovat v týmu. Bez kvalitního týmu nemůže člověk ve vedení jakékoliv instituce uspět a o státu to platí dvojnásob. Jsem rád, že se mi podařilo domluvit se s řadou takto kvalitních osobností napříč řadou oborů od ekonomie po životní prostředí, a těším se na spolupráci s nimi,“ uvedl Fiala.
Už dříve média informovala, že poradcem premiéra pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti bude bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor Vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar. S elektronizací státní agendy a digitální transformací bude pomáhat viceprezident Hospodářské komory, místopředseda Rady vlády pro informační společnost a dlouholetý expert ODS na digitalizaci Zdeněk Zajíček. Poradcem premiéra pro média a dezinformace se stal předseda Nadačního fondu obětem holocaustu a bývalý generální ředitel vydavatelství Lidové noviny, Economia a Vltava Labe Media Michal Klíma.
Poradcem pro vzdělávání a školství bude ředitel Středoevropského technologického institutu na Masarykově univerzitě Jiří Nantl (ODS), který v době Fialova působení na postu ministra školství zastával funkci jeho prvního náměstka a nyní působí jako náměstek jihomoravského hejtmana. V týmu figurují také ekonom se zaměřením na ekonomii práce, veřejného sektoru, školství a vzdělávání Daniel Münich, ekonomický analytik David Havlíček, hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a vedoucí Katedry sportovních her a člen vědecké rady na Masarykově univerzitě Jiří Nykodým.
Fialovi budou pomáhat také specialista na zemědělskou politiku a vedoucí kanceláře europoslankyně za ODS Veroniky Vrecionové Jakub Kajzler a vedoucí kanceláře europoslance občanských demokratů Alexandra Vondry, odborník na monitoring a analýzu legislativy Evropské unie Ondřej Krutílek.
Koordinace jako klíč k úspěchu v zahraničí
Premiér v pondělí také uvedl, že koordinace politiků je důležitá pro to, aby byl stát úspěšný v zahraničí. „Pokud má stát správně hájit svoje zájmy, vrcholní politici by spolu měli mluvit a svoje kroky umět koordinovat. To je můj základní princip, o němž jsem před nedávnem informoval i pana prezidenta,“ sdělil. Premiér se chystá své kroky koordinovat se všemi klíčovými ústavními činiteli. „Ty zásadní i s konstruktivní opozicí,“ doplnil.
Zeman o víkendu zkritizoval předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) kvůli jejím vyjádřením na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle Zemana byl její výrok, že Maďaři budou mít šanci se v nadcházejících volbách zbavit Orbána tak, jako se Češi zbavili Babiše, „naprosto nekvalifikovaný“, „poškodil vztahy s Maďarskem“ a byl „hrubým vměšováním se“ do záležitostí maďarského státu.
Debatu s Pekarovou Adamovou o zahraniční politice by proto pokládal za „ztrátu času“. Schůzky neplánuje ani s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Uvedl, že Vystrčil má u něj „mírně řečeno vroubek“ v souvislosti se Zemanovou loňskou hospitalizací. Šéf horní komory si tehdy vyžádal lékařskou zprávu, podle níž Zeman nebyl schopen načas plnit pracovní povinnosti.
Lipavského Zeman původně odmítal jmenovat ministrem kvůli nízké kvalifikaci či jeho postojům k Izraeli a visegrádské čtyřce. Později ho však jmenoval se zbytkem vlády v souladu s Fialovým návrhem.
